Báro, jak se cítíte?
Mám po císařském řezu, takže bříško bolí, hlad mám šílený, protože můžu jenom vývary, tak doufám, že si zítra něco dám.
Říkáte, že jste rodila císařským řezem. Objevily se snad nějaké komplikace?
Ano, byly tam nějaké problémy, ale mně to víc vyhovovalo, než abych se musela dvacet hodin trápit, tak to byla otázka půlhodinky.
Michal byl u toho?
Michal byl se mnou od začátku porodu. Když se otevřely dveře od sálu a sestřička ji přinesla, tak stál venku a vlastně byl první, kdo Rozárku uviděl. Včerejšek považuju za nejkrásnější den ve svém životě a jsem šťastná, že Michal byl jeho součástí.
Kolik holčička měří a váží?
Má 50 cm a 3, 910 kg. Je to těžší dítě, ale to máme geneticky dáno.
Jak jste těhotenství celkově zvládala?
Cítila jsem se dobře, až na poslední dva týdny, protože jsem začala hodně otékat, měla jsem problémy se zády, špatné nálady - ty jsem přeci jen chtěla mít za sebou. Navíc přestavujeme přístavbu pokoje v Průhonicích a byly tam trochu nervy, ale zvládli jsme to... Musím poděkovat pánu Bohu. Na to, že mi říkali, že nikdy děti mít nebudu a že mám rizikové těhotenství a že kvůli své trombóze z devadesáti procent potratím, tak to šlo všechno hladce. A to jsem ještě v osmém měsíci zvládla výstup na Sněžku.
A už vás byly navštívit kamarádky z Vem si mě?
Libušku tady mám za hodinu a další, kdo se ozval, byla Markétka. Ta mě mile překvapila. Moc jsme se nebavily, ale vím, že je to klidná holka.
Děkuji za rozhovor a hodně zdraví.
Díky, a vyřiďte ode mě velké poděkování celé nemocnici v Podolí za diskrétnost a profesionalitu.