Anna Julie Slováčková

Anna Julie Slováčková | foto: TV Nova

Nevěra někdy může vztah i zachránit, míní Anna Julie Slováčková

  • 20
Je dcerou slavných, ostře sledovaných rodičů. Ačkoliv Dagmar Patrasová (61) a Felix Slováček (74) prožívají poněkud bouřlivý podzim života, jejich dcera Anna Julie Slováčková (21) si ve smršti jejich mediálních přestřelek dokázala zachovat chladnou hlavu. Zamilovala se a rozjela vlastní kariéru.

Pořád ještě nevěříte na lásku, jak jste prohlásila zhruba před rokem?
Nevěřím a věřit nebudu. Já to vysvětlím, protože lidi se na to často ptají...

To bude tím, že taková věta se od dvacátníků často neslyší...
Ale co bych měla říct, když je to u nás doma takové, jaké to je? Tuhle větu často píšou v novinách jako vysvětlení, tak to radši uvedu na pravou míru (smích). Věřím na lásku, která je založená na lásce samotné, třeba mateřská láska. Když se mámě narodí dítě, uvidí ho a ví, co znamená láska. Těším se na ten moment, až se mi taky narodí dítě a já to pochopím. I můj vztah ke zvířatům je založený čistě na lásce. Podle mě je to něco, v čem je absolutní čistota a hloubka duše.

Takže za skutečnou lásku považujete jen tu bezpodmínečnou?
Přesně tak. To, co je mezi mužem a ženou, bych nazývala zamilováním. Je to prostě pomíjívé a navíc slovem „láska“ se v téhle době strašně plýtvá. Všichni si říkáme, jak se máme rádi, jak musíme držet při sobě, že celý svět musí být obklopený láskou, ale nikdo z nás to skutečně nedělá. Takže sami sobě lžeme o nějakém stavu, který už nedokážeme uskutečnit a přenášet na ostatní. Člověk, který bezpodmínečně vysílal lásku, to pro mě byla třeba moje teta Andělka z Přezletic, která byla vlastně takovou mojí náhradní babičkou místo máminy maminky, která zemřela, když mi byly čtyři. A stejně tak na mě působí i Jirka Suchý. Vidím ho a cítím takové to teplo, které by podle mě člověk měl cítit, když cítí lásku. Ale nedokážu věřit na lásku mezi chlapem a ženskou, všechny vztahy jsem zatím viděla rozpadlé, plné lží a podvodů.

Ale všechny iluze jste snad neztratila. Máte relativně čerstvý vztah, předpokládám, že jste do svého přítele Filipa zamilovaná...
Miluju ho, jsme do sebe zamilovaní, taky jsme výborní kamarádi, je tam všechno, co vztah vyžaduje a proč má být vztah dobrý. On taky ví, jak to mám, několikrát jsem mu to vysvětlovala a chápe to. Řekla jsem mu, že ho miluju, ale můj názor na slovo láska je prostě jiný. Na našem vztahu to ale nic nemění ani to neznamená, že bych se nedokázala do někoho zamilovat.

Tuším, že vzhledem k propíranému poměru vašeho táty pro vás hlavní kámen úrazu bude nevěra. Myslíte, že vždycky musí být pro vztah zničující?
Vůbec ne, někdy to vztah může i zachránit. Člověk si uvědomí, co má doma, nebo co ztrácí. Anebo se o tom ten druhý ani nedozví a ten nevěrný přijde na to, že není o co stát. To je asi ideální případ nevěry. Já tedy nevěrná nikdy nebyla, tak to neumím posoudit, ale věřím, že někdy to na škodu nebude.

Celý velký rozhovor najdete v pátek v týdeníku Téma.