Nejvíc se směje ten právník, a tak je to správně.

:-D

...z dálky vypadá jak slepice, zblízka je to pravda!

Hele, myslite ze si poridi tretiho sviste, s tretim inseminatorem?

"... bo každe ze čtrnácti děcek ma jineho tatu..."��

Trochu mi jí bylo líto, ale na druhou stanu je důkaz že boží mlýny melou. Ona začne dospívat až když nebude mít chlapa, který by jí živil a vše zařizoval.

Holka, něco ti prozradím: manželství není druh reklamní jednotky.

Především manželství není od toho aby byl člověka šťastný.

Pro mně je zábavné celé naše aktuálně jedenadvacetileté manželství :-)

A vnímá to stejně i druhá polovička?

Teda kdyz uz si na ty fotce z Instagramu nechala tak zalezet na ksichtu, tak si mohla nechat ophotoshopovat i zbytek.

Dobarvit plet a hlavne vyhladit ty starecke ryhy v dekoltu.

"Šikovná" holka. Dvě děti se dvěma chlapama ani s jedním nežije. - To není náhoda.

Fakt je, že její přístup ke vztahům, co kdysi prezentovala u Krause, je zajímavý. Ti chlapy co do toho s ní dobrovolně jdou musí být velcí masochisti.

Ale, když je to všechny takto baví, tak je to fajn.

Videl jsem tu holku minule u more. Hruza. Kus neforemniho, rozblemcanyho sadla a celulitidy s IQ na urovni simpanze. Nechapu muzskyho co to do ni muze delat

Kde ona má to sádlo? Vždyť je hubená.

„U chlapů se vztah k dítěti tvoří postupně. Zpočátku je otec k ničemu, prostě nemá prso na kojení. Mimino vás sice nějak vnímá, ale zábavné to začne být až tak okolo dvou let.“

Nejen u chlapů, i u žen, přestože mívají fungující prsa na kojení, se vztah k dítěti tvoří postupně.

Mne rozhodně po porodu žádná literaturou opěvovaná vlna štěstí a lásky nezalila, jedině snad vlna úlevy, že mám tu strašlivou akci konečně za sebou, přežila jsem bez větší újmy a dítě je, jak se zdá, kompletní, dokonce i s hustými vlasy.

Ani kojení, které bylo zpočátku poměrně nepříjemné a bolestivé, zázračnou mateřskou lásku nevykouzlilo, byla jsem prostě jen ráda, že všechno funguje, jak má.

Naštěstí jsem měla skvělou příručku, jak pečovat o kojence do jednoho roku, a v ní osvícený lékař pamatoval snad na jakékoliv téma. Takže věnoval kapitolku i otázce mateřské lásky.

V ní uklidňoval všechny novopečené matky, že rodičovství je vztah mezi dvěma lidmi, podobný všem ostatním lidským vztahům. A že obvykle nevzniká z ničehož nic, jakýmsi voláním krve a přírody, i když pochopitelně není nic špatného na tom, pokud to tak nějaká matka nebo otec cítí.

Mladá matka se tedy rozhodně nemá nechat vyvést z míry nepříjemným pocitem, že novorozence nebo kojence nemiluje tak, jak se píše v knihách, nebo jak popisují jiné matky. Dotyčný lékař ujistil čtenářky, že i mateřská láska vzniká postupně, vzájemnými kontakty, interakcí a společně tráveným časem

A přesně tak to potom bylo i u mne...

Jaká to byla příručka?