Přicmrndával jsem Bohdalové při smažení kiwi, říká Pohlreich o začátcích

  0:02
Zdeněk Pohlreich je přesvědčený, že vydělat v gastronomii peníze je čím dál těžší. „Mzdy vyletěly nahoru a z řady restaurací jsou rukojmí dělnické třídy,“ řekl týdeníku 5plus2 šéfkuchař, který se před kameru poprvé přichomýtl v době, kdy diváky „učili“ vařit herci jako Náhlovský či Bohdalová.
Zdeněk Pohlreich

Zdeněk Pohlreich | foto: MAFRA

Může host na první pohled poznat, že vkročil do podniku, kde věci nefungují, jak by měly?
Myslím, že všichni někde podvědomě máme jakýsi radar nebo alespoň představu, jak by to mělo být. Přijdete do dobře vedeného podniku a zkrátka to víte. Není to o tom, že byste analyzovala jednotlivé prvky. Spíš je to o určitém celkovém dojmu, včetně toho, jak vypadají  lidé, kteří vás obsluhují, jak to na místě voní, nebo nevoní, jak je to tam upravené. Myslím, že tyhle indikátory jsou jasné vždy. Samozřejmě, mně se to mluví, když v tomhle oboru dělám řadu let a nejspíš vím, jak to má vypadat. Mám ale pocit, že lidé to zkrátka podvědomě poznají. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Na totální změnu ve vzhledu i chodu restaurace je ve vašem pořadu vyhrazeno pouhých 24 hodin. Jaká největší změna se za tak krátkou dobu v životě povedla vám? Zažil jste obdobnou výzvu?
V podstatě jsem podobnou věc zažil na vlastní kůži a za vlastní peníze, když jsme otevírali Café Imperial. Od devíti hodin rána jednoho dne jsme bez přestávky dělali do pěti hodin odpoledne druhého dne, kdy jsme zároveň otevřeli. A to přesto, že jsme v kuchyni neměli ještě ten den ani zrnko soli. Několikrát v životě jsem byl u toho, když se otevíral nový podnik, nová restaurace nebo nový hotel. Vzpomínám si že, když jsme v roce 1998 otevírali v Alcronu, v životě by mě nenapadlo, že vše nakonec stihneme. Ještě tři dny před otevřením to vypadalo, že se práce nedokončí snad nikdy. Najednou se pak podnik přes noc vyloupl. Proto věřím, že když se opravdu pracuje a o práci se jenom nemluví, tak se dá stihnout téměř cokoli.

Shodný problém většiny podniků, kam jste se za uplynulé roky s televizním štábem vydal, je otázka financí. Je pro majitele restaurací těžší peníze vydělat, nebo s nimi efektivně nakládat?
Nejjednodušší je každopádně o peníze přijít. Jinak se samozřejmě peníze vydělávají čím dál tím hůř. Všechny vstupy jsou zásadně dražší než kdy dřív a zřejmě bude ještě dráž. Do hry vstoupila věc, která se ještě před patnácti lety nijak moc neřešila, a to jsou personální náklady. To je položka, která vyletěla vzhůru, a z řady restauratérů se stali v podstatě rukojmí dělnické třídy, abych tak řekl. Musí lidem zaplatit, protože sami tu práci udělat nemohou. Úplně jsme přeskočili vývojovou fázi, která všude jinde ve světě a v Evropě byla běžná, a to je určitý family byznys. Typický model, kdy v kuchyni je chlap a na place manželka nebo třeba vzadu v kuchyni maminka a vpředu děti. To je něco, co se u nás nikdy moc neodehrávalo.

Proč se tento model, který popisujete, v Česku neuchytil?
Protože po roce 1989 lidé, kteří by měli obdobnou ambici, neměli kapitál. Místo nich se do podnikání pustili jiní lidé a udělali to tím jednoduchým způsobem, že si otevřeli restauraci, všechny lidi si najali a postupem času začali být na personálu víc a víc závislí, až jednou přijde doba, kdy pravděpodobně už nebudou moct pokračovat. V tuhle chvíli tady lidé pracují za peníze, o kterých se před pár lety nikomu nesnilo. Pro podnikatele to není vůbec jednoduché. Práce je strašně drahá a pracovní právo je strašně rigidní, neflexibilní.

Spolu s cenou na mnoha místech vzrostla také kvalita jídla a služeb.
Když se dneska podíváme zpět o těch už skoro jedenáct let, kdy jsme začali jezdit s Ano, šéfe!, jsou všechny ty věci zásadně lepší. Minimálně o nových podnicích, které vznikají, to tak platí. Myslím si, že blbých restaurací je pořád stejně, nebo o trošku méně, ale těch dobrých každopádně přibylo. Ve velkých městech jsou zřetelně čitelné koncepty a sdělení, která se restauratéři snaží lidem dát, takže to není až taková sázka do loterie. Tady v Praze si třeba můžete vybírat podle toho, na jakou kuchyni máte zrovna chuť a je úplně jedno, zda to bude japonská, italská nebo jiná. Snad jenom francouzská tady z nějakého důvodu stále pokulhává. Nefunguje tady žádná francouzská restaurace a ani historicky nefungovala.

Napadá vás, proč to tak je?
Připadá mi, že Francouze tak nějak nemáme rádi. Ačkoli představuje francouzská kuchyně naprostý základ západního stylu vaření, tak tady neměla nikdy na růžích ustláno. Myslím si, že je to dané zdejším jaksi plebejským smýšlením, že to nutně musí být něco drahého, luxusního a snobského. Přitom Francouzů je víc než 66 milionů, je mezi nimi spousta lidí, kteří jsou na tom úplně stejně jako my. Každá francouzská restaurace přece nemusí být nutně drahá a snobská. Také tam jsou normální podniky pro normální lidi jako všude jinde. Svého času to byla ta nejlepší kuchyně a my jsme si z nějakého důvodu nechali zakódovat do hlavy, že je to pro nás až moc. 

Zdeněk Pohlreich

■ Narodil se 10. dubna 1957 v Praze.
■ Poté, co nesložil přijímací zkoušky na střední školu, nastoupil do učebního oboru kuchař.
■ Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci, k níž došlo na konci 80. let. Rok strávil v Nizozemsku, z něhož po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc.
■ Vypracoval se až na šéfkuchaře a v úspěšné kariéře pak pokračoval i po návratu domů.
■ Od roku 2009 je také televizní kuchařskou celebritou. Proslavil ho hlavně pořad Ano, šéfe!, který natáčel 10 let. Před měsícem se vrátil v novém formátu s názvem Superšéf, kdy hospody mění za 24 hodin.
■ Je podruhé ženatý.

Zůstaňme ještě chvíli v zahraničí. Před lety jste jako kuchař působil v Nizozemsko, což není země, která by byla proslulá svou národní kuchyní. Co vás tam vlastně zlákalo?
Mám Holandsko strašně rád z přesvědčení. Je to skvělé místo k žití a ještě pořád v kontextu Evropy mají tamní lidé hrozně sympatický pohled na svět. Ale máte pravdu, pokud jde o kuchyni, není to nic světoborného. V době, kdy jsem tam byl, se hodně čerpalo z etnických kuchyní a také z té francouzské. Samotné holandské jídlo vlastně neexistuje. Jsou to jenom brambory, maso a zelenina. Belgičani na tom tehdy byli se svou kuchyní podstatně lépe.

Kromě úspěšných restaurací máte také vlastní vydavatelství, které se zaměřuje na kuchařky, což je poměrně zajímavý segment knižního trhu. V 90. letech byly ohromně populární kuchařky nejrůznějších celebrit. Snad každá druhá známá tvář měla na kontě vlastní knihu o vaření. Vzpomenete si na nějaký bizarní titul z té doby?
Tady by se daly jmenovat hromady věcí různých autorů. Věřím, že například Jiřina Bohdalová a Lenka Kořínková musely své knihy prodávat ve stotisícových nákladech. Dnes je to totální sci-fi. Doba se změnila, dřív vařily celebrity, dnes se menší celebritky staly přímo z kuchařů. Je to podle mě změna správným směrem, protože radit s vařením by měl ten, kdo to umí. Tehdejší praxe byla poplatná době. Vzpomínám si, že když jsem hned zkraje 90. let přijel zpátky z ciziny, dělal jsem přicmrndávku v jednom pořadu, kde vařily známé osobnosti.

Vážně? Co to bylo za pořad?
Nevzpomínám si, jak se to jmenovalo, ale objížděli jsme různé domácnosti celebrit, které před kamerou vařily. Vybavuji si Jiřinu Bohdalovou, Jana Rosáka, Dagmar, tehdy ještě Veškrnovou, a myslím, že jsme byli ještě u Petra Novotného, kde vařil Alois Náhlovský. Dělal jsem tam takového toho člověka, který se připletl k talíři a řekl: „Ó, to je pěkné.“ Teď mi dokonce naskakují i některé recepty. U paní Bohdalové jsme vařili paví oka. Byl to řízek, v němž bylo do závitku zabalené kiwi, to celé přišlo do trojobalu a usmažilo se to. Po rozkrojení to opravdu vypadalo jako paví oko. Nemá smysl se ničemu z toho smát. Takhle to tehdy chodilo. Byli to miláčci národa a lidi zajímalo, ať dělali v televizi cokoli.

K jakému největšímu poznání jste díky své práci za všechny ty roky dospěl?
Uvědomil jsem si, že jsem relativně impulzivní člověk, jenž má tendenci řešit věci, které nejsou důležité a které nedokáže změnit. Snažím se to své nutkání ignorovat a některými věcmi se nezabývat. Jak řekl jednou klasik: Výhodou stáří je, že víte, co nechcete. Za ty roky jsem dospěl k tomu, že celkem dobře vím, co bych už nechtěl. Chtělo by se mi říct, že to je zmoudření, ale na to je asi ještě pořád brzy. 

29. května 2013

Autor:
  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů

23. března 2024  17:15

V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...

Otec umírá, chci se rozloučit, oznámila odchod ze Survivoru další celebrita

28. března 2024  13:49

Reality show Survivor Česko & Slovensko 2024 přišla o další účastníky. Kvůli vážné nemoci otce se...

Amouranth, Belle Delphine i Richardsová. Která vydělává na OnlyFans nejvíc?

28. března 2024  12:40

Některé kdysi nejvíce vydělávající tvůrkyně, jako třeba americká modelka Blac Chyna, už platformu...

Moje přezdívka by dnes neprošla kvůli korektnosti, míní Mel B ze Spice Girls

28. března 2024  11:32

Zpěvačka Melanie Brownová alias Mel B (48) ze skupiny Spice Girls prohlásila, že by dnes nemohla...

Kristen Stewartová a její snoubenka si před svatbou nechaly zmrazit vajíčka

28. března 2024  9:12

Herečka Kristen Stewartová (33) prozradila, že si se snoubenkou Dylan Meyerovou (37) nechaly...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...