Zdeněk Godla o hraní i stavařině
Jakou denní dobu máte nejradši?
Spíš ráno, večer jdu spát s tím, že jsem zase neudělal spoustu práce, kterou jsem udělat chtěl. Ráno je pro mě nejlepší.
Co byste dělal, kdybyste nebyl herec?
Buď ve stavebnictví, to mě baví, nebo v zahradnictví. To byl můj koníček, když jsem byl mladší, v této oblasti jsem i pracoval. Dělal jsem okrasné zahrady, altánky s rybníčky a tak podobně.
Co vnímáte jako svůj největší herecký úspěch?
Zřejmě práci v seriálu Most!, který mě prakticky proslavil. Díky němu jsem se stal prakticky přes noc celebritou.
Myslíte si, že po StarDance nastane něco podobného v ještě větší míře?
Upřímně doufám, že ne. Je to sice příjemné, ale pak jdu takhle s manželkou nakoupit a vlastně nenakupuju, spíš jen pózuju.
Jaký je váš vztah k hudbě?
Hudbu poslouchám odmalička: romské písničky, disco, v podstatě všechno. Ale že bych k ní měl nějaký zvláštní vztah, to ne.
V rozhovorech jste zmiňoval, že jste si chtěl účast ve StarDance rozmyslet. Jak to máte nyní?
Už toho rozhodně nelituji. Tím, že mám za sebou už několik týdnů tréninků a trochu vím, o čem to je, tak si rozhodně nepřipadám tak špatně jako na začátku. Bylo to dáno hlavně tím neznámem, do kterého člověk šel. Teď už máme i nějaké taneční sestavy, a když nás pak vidím v zrcadle a hraje přitom hudba, mám z toho radost.
Jak je to s vymýšlením hudby a vybíráním choreografie? Důvěřujete Tereze, nebo jí do toho mluvíte?
Ne, Tereza je profesionálka a já jí absolutně důvěřuji. Ona to celé vybere a vymyslí, na mně je, abych to potom zvládl.
Kromě StarDance se ještě věnujete stavařině, do toho natáčíte. Jak to zvládáte skloubit?
Je to opravdu náročné, nicméně se snažím makat, co nejvíc to jde. Rozhodli jsme se, že budu trénovat i doma a natáčet videa, na základě kterých mi pak Terezka řekne, zda tam chyběly paty, špičky, zda jsem stál rovně apod. Skloubit to s prací ale často představuje boj, člověk předává stavby, musí občas někde něco vyřídit, do toho jezdím ještě točit na Slovensko. Ale dělám, co můžu. Někdy je holt potřeba někde něco ubrat a obětovat tomu ten čas.
Zdeněk Godla a jeho manželka Jana (2020)
Promítnou se do taneční choreografie nějak prvky romského folkloru?
Máme jednu choreografii z prostředí baru, kde bych měl představovat černocha s doutníkem. Snažíme se být černobílí!
Kdybyste měl k tanci vyzvat svou ženu, jaký tanec by to byl?
Vybral bych si waltz, jelikož je elegantní a takový noblesní. Moje žena je sice malinká, takže by se na mě musela zavěsit, ale to by nevadilo.
Tereza Prucková nejen o živočišnosti partnera
Motivem jedenácté řady StarDance je čas. Znáte čas svého narození?
Ano, narodila jsem se ráno v pět dvacet.
Kolik času protančíte?
Jedeme zatím třikrát týdně po čtyřech hodinách, které se snažíme co nejvíc využít. Většinou si dáme jen kratičkou pauzu, ten čas letí hrozně rychle!
Tereza Prucková, ještě coby Bufková, a Jan Čenský (2007)
Co byste dělala, kdybyste nebyla tanečnice?
Vždycky jsem chtěla být kromě tanečnice a paní učitelky i herečka, protože jsem z ochotnické rodiny. Trochu jsem se tomu přiblížila, jelikož jsem tancovala v muzikálech a jiných představeních. A kdyby to mělo být úplně odjinud, tak klidně kadeřnice nebo květinářka.
Máte obavy z poroty?
Vůbec ne. Jediným strašákem je pro mě časová organizace, skloubit hlídání dětí s manželovou prací a Zdeňkovou prací a najít společný prostor na to, abychom to všechno secvičili s dobrým pocitem.
S Martinem Procházkou (2012)
Co vnímáte jako nejhezčí vzpomínku na StarDance?
Těch bylo strašně moc! První řada představovala celkově takové velké poprvé jak pro tanečníky a vipky, tak pro štáb a celý realizační tým. Nikdo nevěděl, co od toho očekávat, a v tom to bylo kouzelné. Podruhé jsme se zase s Martinem Procházkou dostali až do finále, z čehož jsme měli velkou radost. A potřetí už jsem byla zkušenější a tanečně vyzrálejší a mohla jsem sama sobě říct, že se mi některé choreografie povedly.
Jaký je Zdeněk zatím tanečník? Po seznámení jste zmiňovala, že je to kus chlapa a bude těžké ho rozhýbat – jak mu to zatím jde?
Překvapil mě! Přála jsem si, aby se v něm vzbudilo něco živelného, což se povedlo. Má to zkrátka v krvi, a když se v choreografii objeví momenty, ve kterých není svázaný technikou, je to autentické, opravdové, prostě skvělé. Jde z něj krásná energie, což mě baví, jeho to taky baví, a to by v tom byl čert, aby to nebavilo i diváky!
S Radkem Bangou v roce 2015
Půjde mu spíš latina, nebo standard?
Možná je to zvláštní, ale obojí. V latině má momenty, kde ukáže tu svoji živelnost, která mu sedne, a má jistou svobodu. Ve standardu je zase elegantní a vlastně mu to v něm sluší, až je to občas dojemné.
Jak se pro Zdeňka vymýšlí choreografie?
Od začátku jsme věděli, že chceme vytvořit slušné, hezké vystoupení, které Zdeněk zvládne. Nejen divácky zábavná čísla, jak možná spoustu lidí očekává. Vybrali jsme krásnou hudbu, jednou je to funky s trochou rapu a pouliční náladou, podruhé zas swing, potřetí jazzová záležitost, počtvrté romská tématika. Myslím si, že to všechno Zdeňkovi krásně sedne. Přála bych si, aby v tom vypadal přirozeně a aby se v tom dobře cítil.
Kdo podle vás vyhraje další řadu StarDance?
20. dubna 2021 |
