Vypadáte výborně. Čtenáři by mi jistě neprominuli, kdybych se nezeptal, jak to děláte?
Asi to bude tím, že jsem byla na podzim na "lázeňské" dovolené na Džerbě (smích). Byla nutností, jelikož jsem letos měla hromadu práce. Měla jsem vlastní koncerty, pak turné na pozvání Čechomoru a do toho jsem celé léto měla prolnuté vánočními melodiemi, které vycházejí na mém novém CD Foukneme do svící.
Vím, že jste před několika měsíci prodělala zákeřnou rakovinu prsu. Jste nyní zcela zdravá?
Zatím ano, a to hlavně díky tomu, že se na to přišlo hodně hodně včas. Proto teď nabádám všechny kamarádky a vůbec všechny ženský, aby neschovávaly hlavu do písku. Nechodit na kontroly je to samé, jako kdyby přecházely rušnou křižovatku bez toho, aniž by se rozhlédly.
Autoři
|
Takže opět vyrazíte až na vrcholky hor, když si dovolím parafrázovat vaši slavnou písničku?
Letos se na vrcholky hor nechystám, i když ráda lyžuju, ale klouby už nejsou, co bývaly a člověk je na sebe opatrnější. A pak mám ráda hory hlavně v létě, na chození jsou nejlepší.
Když se vrátíme k muzice, překvapilo mě, že se zpívání začala věnovat i vaše osmnáctiletá dcera Anežka. To je takový talent po mamince?
Bylo to spíš hodně netušené, protože je Anežka docela velký introvert a vždycky ji to táhlo spíš k výtvarnu. Jelikož jsem ale potřebovala nazpívat vysoké vokály na desku, tak jsem jí řekla, ať to zkusí a ona to zvládla. V jedné písni zpíváme dvojhlas, do jiné mi zase nazpívala krásné andělské vokály.
Bude se chtít zpěvu věnovat dál?
Uvidíme. Teď to pro ni byl spíš takový impulz v tom, že ji to nakoplo. Bude na ní, aby se v tom dál rozvíjela. Nechci ji do ničeho tlačit, v tomhle se musí najít sama. Do uměleckých koníčků se nedá cpát, v těch se musí člověk najít.
Vy jste se našla, přesto - byly i ve vaší kariéře chvíle, kdy jste chtěla celý showbyznys i zpívání hodit k ledu?
Tak to víte, že takové chvíle byly. Jednou jsme nahoře, jednou dole. Tahle práce vnáší do života nepravidelnost, občas i chaos, únavu i stres, ale nechci se rouhat. Zpívat jsem chtěla vždycky a budu šťastná, když ještě nějakou chvíli budu moci hrát a zpívat.
Věra MartinováZpěvačka a kytaristka, které se přezdívá první dáma české country hudby.  Po absolutoriu konzervatoře působila až do roku 1982 jako zpěvačka v Orchestru Gustava Broma. V roce 1982 se na pět let stala členkou kapely Schovanky a poté se vydala na sólovou dráhu. Těžké chvíle ji přinesl život v roce 1989, kdy měla vážnou autohnehodu, po níž jí lékaři museli chirurgicky upravit tvář. Na začátku roku 2011 přiznala, že jí lékaři diagnostikovali rakovinu. Je vdaná, jejím mužem je muzikant Jaroslav Petrásek. |
