"Právě nyní se ukáže, jak kvalitně jsme toto mistrovství světa v uplynulých třech letech připravili a jestli jsme na něco důležitého nezapomněli," říká Veronika Štědrá, která již devět let pracuje v Českém geologickém ústavu. Cesta Veroniky k soutěžím v rýžování zlata byla náhodná a jednoduchá zároveň. Už od malička totiž sbírala různé nerosty a ještě předtím, než šla na vysokou školu, zkoušela těžké minerály včetně zlata i rýžovat.
"Krátce po skončení školy jsem se v geologickém ústavu podílela v roce 1991 na přípravě výstavy nerostů, která byla součástí mistrovství republiky v rýžování zlata v Louňovicích pod Blaníkem. K účasti v soutěži jsem se nechala vyhecovat a vyhrála jsem ji. No a nevěnujte se tomu dál, když máte na začátku takový úspěch," vzpomíná.
Stejně raketový nástup měla i na mezinárodní scéně, kdy hned při první účasti České republiky na mistrovství světa v roce 1991 ve švédském Kopparbergu získala titul. "Přinesli jsme do šampionátů úplně nový rozměr založený na našem vžitém skautingu," říká v současné době nejlepší žena v soutěžním rýžování zlata na světě.
Po Švédsku získala Veronika Štědrá další dva tituly na mistrovství světa v kanadském Dawson City v roce 1996 a o rok později v italském Vigevanu. Nepovedlo se jí ale loňské mistrovství světa v americké Colomě, kde ve finále obsadila osmnácté místo. "Je to hodně záležitost psychické pohody. Mě ale v té době zaměstnávala spíše má půlroční dcera, kterou jsem měla s sebou, a příprava propagačního večera. Ten jsme pořádali jako organizátoři mistrovství světa v dalším roce. Účastníky šampionátu, kteří si pochutnávali na bramborácích a plzeňském pivu, byl velmi vysoce hodnocen," říká.
Veronika Štědrá dokáže vyrýžovat při soutěžích zlatinky z patnácti kilogramů písku i za dvě minuty a čtyři vteřiny. Mistryní světa se však stala i časem čtyři a půl minuty. "Výsledný čas se hodně liší podle materiálu, z kterého se má obvykle pět až dvanáct zlatinek vyrýžovat. Odhaduji, že ve Velké Lečici se budou časy nejlepších pohybovat kolem dvou a půl až tří minut," tipuje výkonnost svých kamarádů a zároveň soupeřů.
"Krátce po skončení školy jsem se v geologickém ústavu podílela v roce 1991 na přípravě výstavy nerostů, která byla součástí mistrovství republiky v rýžování zlata v Louňovicích pod Blaníkem. K účasti v soutěži jsem se nechala vyhecovat a vyhrála jsem ji. No a nevěnujte se tomu dál, když máte na začátku takový úspěch," vzpomíná.
Stejně raketový nástup měla i na mezinárodní scéně, kdy hned při první účasti České republiky na mistrovství světa v roce 1991 ve švédském Kopparbergu získala titul. "Přinesli jsme do šampionátů úplně nový rozměr založený na našem vžitém skautingu," říká v současné době nejlepší žena v soutěžním rýžování zlata na světě.
Po Švédsku získala Veronika Štědrá další dva tituly na mistrovství světa v kanadském Dawson City v roce 1996 a o rok později v italském Vigevanu. Nepovedlo se jí ale loňské mistrovství světa v americké Colomě, kde ve finále obsadila osmnácté místo. "Je to hodně záležitost psychické pohody. Mě ale v té době zaměstnávala spíše má půlroční dcera, kterou jsem měla s sebou, a příprava propagačního večera. Ten jsme pořádali jako organizátoři mistrovství světa v dalším roce. Účastníky šampionátu, kteří si pochutnávali na bramborácích a plzeňském pivu, byl velmi vysoce hodnocen," říká.
Veronika Štědrá dokáže vyrýžovat při soutěžích zlatinky z patnácti kilogramů písku i za dvě minuty a čtyři vteřiny. Mistryní světa se však stala i časem čtyři a půl minuty. "Výsledný čas se hodně liší podle materiálu, z kterého se má obvykle pět až dvanáct zlatinek vyrýžovat. Odhaduji, že ve Velké Lečici se budou časy nejlepších pohybovat kolem dvou a půl až tří minut," tipuje výkonnost svých kamarádů a zároveň soupeřů.
