Četl Jirka Mádl knižní předlohu k filmu Deníček moderního fotra?
Jiří Mádl: Díky tomu, že mě na tento projekt oslovili již před sedmi lety, tak jsem četl blog. Potom se stalo nějakou tradicí, že když si někdo z mých kamarádů udělal dítě, tak pak dostal jako dárek tu knížku. Tak jsem se k ní dostal a trošku jsem v ní početl s vědomím, že to teda mám točit. Nikdo nevěděl kdy, takže jsem to poznal docela dost.
Jaká je spolupráce s Terezou Ramba?
Jiří Mádl: S Terezkou je vždycky dobrá spolupráce. Jsme takový podobný typ herců. I z podobné líhně, objevil nás stejný člověk, Karel Janák. A jsme si asi i dost podobní v některých životních věcech, tak to pak samozřejmě nemá asi na co moc narážet.
Jak se na to díváte vy?
Tereza Ramba: Že Jirka chválu pěje. On je pod hrozbou trestu smrti. (smích) On tím myslí, že jen nemáme vzdělání, nepatříme do žádné partičky. Ale my jsme si utvořili takovou soukromou partičku. Tu máme spolu my dva a vlastně my tak umíme ochutnat od všeho. Umíme alternativní i komerční věci. A já, i když to bude jakákoliv líheň spojená s ním, tak do ní budu ráda patřit.
Troufnete si v požehnaném stavu absolvovat filmový festival v Karlových Varech?
Tereza Ramba: Ano, rozhodně. Můj požehnaný stav je požehnaný, není to nemoc. Takže ho určitě absolvuji.
Nepřijde vám, že role tatínků na vás přišly moc brzo?
Jiří Mádl: To nevím. Je mi 34, tak vlastně jako děkuju. Ale ne. Poslední dobou hraju tatínky docela dost.
Jaké to je vrátit se zase do komediálního světa?
Jiří Mádl: Je to příjemné zase hrát komedii. Je to fajn. Uvědomil jsem si, jaké jsou některé rozdíly. Že se mi některé věci dělají hůře. Cítím se na dramatičtější role. Ale zároveň je to takové, že když člověk dá do něčeho energii, která tam musí být, tak je to cítit. Že v těch dramatických věcech člověk něco kolikrát neurve silou, ale tady bych skoro řekl, že jo.
8. července 2020 |