V poslední době je často slyšet názor, že by se měl přestat uvádět věk. Prý je zbytečné zajímat se, kolik je člověku let. Co si o tom myslíte?
Já už asi od pětačtyřiceti říkám, že mi bude padesát. A vždycky mě potěší, když slyším: Jé, tak to vypadáte výborně! Nikdy mě nenapadlo nad věkem nějak zvlášť přemýšlet, spíš jsem si nějaký ten rok nenápadně přidávala. Když je člověk mladý, tak přece často chce být starší. Těší se, až mu bude osmnáct, jednadvacet, až bude mít řidičák, první výplatu, až bude mít děti.
My jsme s Evou Herzigovou jely první jako průkopnice. Byly jsme pracovité, skromné, asi i odolné, a hlavně nadšené. Ze všeho jsme měly radost. Asi i proto jsme uspěly.
