Prázdniny pomalu končí, měla jste čas na nějakou dovolenou?
Vůbec ne. Jednak v létě nikdy moc na dovolenou nejezdíme, navíc jsem byla v jednom kole. Doháněli jsme ve Slunečné to, o co nás připravila karanténa. Musím ale přiznat, že jsem takto léto strávila moc ráda. Sešli jsme se na natáčení neuvěřitelná parta, takovou symbiózu a nádhernou atmosféru na place jsem už hodně dlouho nezažila.
O to víc nás mrzí, že jsme se stali terčem různých podivných bulvárních plátků, které mají paradoxně velmi romantické názvy. Zřejmě je to daň za to, že je nám spolu tak dobře. A ještě doufám hodně dlouho bude. Slunečná má u diváků úspěch, na což samozřejmě reagují i producenti.
Přibyli vám z řad kolegů herců do života noví přátelé?
Přesně tak. Jsme tam kolem té naší linky taková šestice bab. Já, Dana Batulková, Martina Preissová, Regina Řandová, Jana Stryková a Eva Decastelo a musím říct, že jsme se spřátelily až tak, že se scházíme i v soukromí. Úžasně si užijeme i s našimi filmovými protějšky. Mého muže hraje David Prachař, který mě neustále překvapuje svým neuvěřitelným smyslem pro humor. Tedy až takovým, že ho štáb možná začne brzy nesnášet. Neustále se kvůli němu totiž při ostrých klapkách odbourávám. (smích)
Jak se cítíte v kůži postavy Jany Kratinové?
Dlouho jsem nevěděla, jak tuto roli hrát. Pak jsem si vzpomněla na dvojici žen, která skutečně existovala, a byla jsem doma. Mezi těmi dámami to bylo totiž tak, že jedna té druhé v životě jako by sloužila, což se díky nim teď na televizní obrazovce odehrává i mezi mnou a Danou Batulkovou. Tuto situaci jsme ovšem dotáhly až do takové krajnosti, že když se sejde náš seriálový babinec třeba u Dany, tedy seriálové Lídy Vackové doma, Lída mě s nadsázkou vybízí k různému posluhování celé společnosti.
Vypadá to, že si aktuální natáčení užíváte podobně jako kdysi v seriálu Dokonalý svět.
Na tento úžasný projekt vzpomínám často a moc ráda. Ta práce byla krásná se vším všudy, od kolegů přes atmosféru na place až po velmi kvalitní výsledek. A navíc mě režírovala moje oblíbenkyně Tereza Kopáčová, což pro mě byla už jen třešnička na dortu.
Tereza Brodská a Tereza Kopáčová
Když vzpomínáte na své zásadní televizní role, vesměs všechny spojuje právě jméno Terezy Kopáčové.
Je to tak. Ať už se jednalo o televizní cykly Soukromé pasti, Nevinné lži nebo ten poslední s názvem Jak si nepodělat život, vždycky jsem v nich měla pro mě nezapomenutelnou roli. Musím přiznat, že se mi po spolupráci s Terezou už moc stýská a těším se na příští rok, kdy se nám něco společného rýsuje. Věřím, že mě bude Tereza zase jako vždy motivovat k něčemu v mém životě naprosto novému, jako když bylo třeba naučit se skákat šipku do vody, začít kouřit cigarety nebo jezdit na kole.
Vraťme se ještě ke karanténě, která změnila život mnoha lidem na celém světě. Jak jste toto období prožívala vy?
V intencích sobě vlastním, tedy pragmaticky a racionálně. Absolutně jsem neměla problém s opatřeními typu dezinfekce, roušky nebo rozestupy. Co mě a mého muže absolutně vyděsilo, bylo uzavření hranic. Tento fakt nás emocionálně vrátil do minulosti a bylo to hodně nepříjemné. Na druhou stranu by člověk asi měl být aspoň trošku fatalista. Svět se změnil a my budeme muset s ním.
Jak jste si mimochodem během karantény užila televizní seriály? Je o vás známo, že jste jejich velká fanynka.
To pro mě byla přímo pastva! (smích) Netflix a HBO jsou u nás doma v neustálé permanenci, během karantény to bylo samozřejmě ještě o něco víc. Mezi mé nejoblíbenější patří Babylon Berlin, to je úplný základ. Pak samozřejmě řada dalších seriálů včetně Stranger Things, How to Get Away with Murder, Na mušce, Ostré předměty nebo třeba dokumenty o NBA. A kvůli kolegům ze Slunečné Pavelkovi a Prachařovi jsem zhlédla i dokument o Maradonovi, abych byla ve fotbalovém obraze.
Tereza Brodská
Dlouho jste odolávala sociálním sítím, zčistajasna se váš profil ale objevil na Instagramu. Co to?
K tomu jsem byla víceméně donucena okolnostmi a násilím. (smích) Založily jsme si s kolegyněmi ze Slunečné takový společný chat na WhatsAppu, což byla pro mě tedy také novinka. A já zjistila, že jsem tak trošku out. Holky se v tom chatu občas zmínily o nějakých novinkách, které právě viděly na Instagramu, které se jaly rozebírat a já byla úplně mimo. Takže opět, abych byla v obraze, založila jsem si i já svůj profil.
Ale pozor, influencerka ze mě rozhodně nebude. Tuto platformu používám hlavně pro své pracovní a charitativní aktivity. A navíc, když vidím, jak dokáže být tato „ďáblova dílnička“ vyvolávající v mnohých mladých frustraci nebezpečná, raději od ní udržuji odstup. Čas si něčím podobným rozhodně krást nenechám, to raději vytřu a vyžehlím, což mi přijde daleko smysluplnější.
Zmínila jste svůj charitativní projekt, jak to s ním v současnosti vypadá?
Navzdory koronakrizi jedu samozřejmě dál a sháním peníze pro dětskou chirurgii v Motole. Jen jsem letos nepořádala náš tradiční jarní večírek v pražské Malostranské besedě, což mně bylo moc líto. Za ty roky, co se této charitě věnuji, se z našeho každoročního setkání stal úžasný fenomén, kdy se mi podařilo na společné pódium s jednou dvěma písničkami dát dohromady umělce a kapely jako například MIG 21, Chinaski, Lenny, Martu Jandovou, Jirku Korna a další, což bylo úplně neuvěřitelné. Těším se na příští rok, kdy bychom šek pro dětskou chirurgii opět rádi předali v takto úžasné atmosféře.
V rámci vaší charity jste se dokonce stala i filmovou režisérkou.
Dala jsem dohromady dokument o tom, jak vlastně taková dětská chirurgie funguje. Málokdo ví, že je určena dětem od novorozenců až po osmnáctileté, které se zde léčí s vrozenou vadou, nebo třeba i s úrazem. Mám z těchto aktivit velkou radost a nezmenšuje mi ji ani fakt, že jsem jediná z pěti členů naší správní rady, kdo se snaží na našich akcích přiložit ruku k dílu. Řeknu vám k tomu takový vtip: „Naši o mě říkají, že jsem flegmatická. Ale já vám něco řeknu. Mně je to jedno!“
