„Já se na obrazovku s pravidelným pořadem rozhodně už nikdy nevrátím. Myslím si, že když se člověk za každou cenu snaží navázat na úspěch, tak se mu to nepodaří. Nikdy by to už nebylo tak dobré a lidi by si ještě řekli: Panebože, zase oni? A měli by pravdu.“
A tak se teď Štefan Margita upíná ke své operní kariéře. Čeká ho Jenůfa v Lyonu, Boris Godunov v Houstonu a v únoru se vrací do La Scaly, kde nastuduje novou inscenaci Káti Kabanové.
„V Houstonu je dobré divadlo, ale jinak to žádný med nebude,“ přemítá. „Není tam kam zajít, co vidět. Byli jsme tam s Hankou už loni a docela jsme trpěli.“ Vzhledem k tomu, že smlouva s divadlem mu zakazuje vzdálit se z města, nemůže si dovolit ani výlety po okolí. „Párkrát jsem už takovou smlouvu porušil, ale tak, aby o tom nikdo nevěděl. Je to riziko na vlastní pěst. Kdyby se mi cestou něco přihodilo, divadlo by za mě v tu chvíli neneslo odpovědnost. Navíc bych ho dostal do nepříjemné situace, protože by za mě museli povolat náhradu,“ prozrazuje Margita.
Klasické alternace se prý ve světových operních domech dnes už většinou „nepěstují“, ale divadlo má vždycky v záloze někoho, kdo roli umí, a může ho okamžitě přivolat. „Akorát, že vy nikdy nevíte, kdo to je,“ říká Margita, který se právě vrátil z dovolené. Strávili ji s manželkou v Dubaji. Už poosmé. Před deseti lety jim ji doporučila jako vhodné místo k odpočinku jejich kamarádka, oděvní návrhářka Blanka Matragi, která tam má svoji klientelu. Vyzkoušeli ji a zůstali Dubaji věrní.
