Opírá se o výsledky reprezentativních výzkumů názorů české populace z devadesátých let. Podle nich více než čtvrtina obyvatelstva považuje homosexualitu za přirozený projev lidské sexuality. Pouze každý dvacátý člověk se na homosexuální orientaci dívá jako na zlozvyk, který by měl být trestán.
Obecně převládá v české společnosti pojetí homosexuality jako nemoci, za kterou člověk nemůže. Sami lékaři však homosexualitu vyškrtli ze seznamu poruch a nemocí v roce 1993, upozornil Weiss. Od té doby je posuzována jako variace lidské sexuality.
Weiss poukázal na to, že postoje české veřejnosti k homosexualitě jsou liberálnější než kdekoliv jinde ve světě, kde provedli srovnatelné výzkumy postojů, například v USA, Británii či Francii.
"Postoje našeho státu však byly liberální i za bývalého režimu," poznamenal. Trestnost homosexuálního pohlavního styku s dospělým byla zrušena už v roce 1961. Ve 23 státech USA je jakýkoliv homosexuální styk trestný dodnes.
Krátce po listopadové revoluci bylo zrušeno diskriminační ustanovení, podle něhož byl pohlavní styk s osobou stejného pohlaví mladší 18 let trestný. Věková hranice pro homosexuály i heterosexuály byla v roce 1990 zrovnoprávněna na 15 let, což v řadě zemí dosud není samozřejmostí.
Dluhem české většinové společnosti podle Weisse však zůstává, že homosexuálně orientovaní lidé nemají právo uzavírat registrované partnerství. Navrhovaný zákon, který již několikrát projednávala Poslanecká sněmovna, by dvojicím stejného pohlaví umožnil uzavřít před notářem smlouvu, která by jim zaručila většinu práv jako manželům s výjimkou nároku na osvojení či adopci dětí.
Homosexuálům naopak Weiss vyčítá, že zatím nebyli schopni se otevřeně a veřejně přiznat ke své citové a sexuální orientaci, a tím poskytnout pozitivní vzory heterosexuálům i homosexuálům.
O změněném postavení homosexuálů ve společnosti výmluvně vypovídají encyklopedie. Malá československá encyklopedie vydaná v roce 1985 charakterizuje homosexualitu jako sexuální úchylku projevující se pohlavními styky mezi osobami téhož pohlaví. O 12 let starší Všeobecná encyklopedie již mluví o sexuální orientaci jedince vyznačující se pohlavní náklonností k osobám stejného pohlaví.
Obecně převládá v české společnosti pojetí homosexuality jako nemoci, za kterou člověk nemůže. Sami lékaři však homosexualitu vyškrtli ze seznamu poruch a nemocí v roce 1993, upozornil Weiss. Od té doby je posuzována jako variace lidské sexuality.
Weiss poukázal na to, že postoje české veřejnosti k homosexualitě jsou liberálnější než kdekoliv jinde ve světě, kde provedli srovnatelné výzkumy postojů, například v USA, Británii či Francii.
"Postoje našeho státu však byly liberální i za bývalého režimu," poznamenal. Trestnost homosexuálního pohlavního styku s dospělým byla zrušena už v roce 1961. Ve 23 státech USA je jakýkoliv homosexuální styk trestný dodnes.
Krátce po listopadové revoluci bylo zrušeno diskriminační ustanovení, podle něhož byl pohlavní styk s osobou stejného pohlaví mladší 18 let trestný. Věková hranice pro homosexuály i heterosexuály byla v roce 1990 zrovnoprávněna na 15 let, což v řadě zemí dosud není samozřejmostí.
Dluhem české většinové společnosti podle Weisse však zůstává, že homosexuálně orientovaní lidé nemají právo uzavírat registrované partnerství. Navrhovaný zákon, který již několikrát projednávala Poslanecká sněmovna, by dvojicím stejného pohlaví umožnil uzavřít před notářem smlouvu, která by jim zaručila většinu práv jako manželům s výjimkou nároku na osvojení či adopci dětí.
Homosexuálům naopak Weiss vyčítá, že zatím nebyli schopni se otevřeně a veřejně přiznat ke své citové a sexuální orientaci, a tím poskytnout pozitivní vzory heterosexuálům i homosexuálům.
O změněném postavení homosexuálů ve společnosti výmluvně vypovídají encyklopedie. Malá československá encyklopedie vydaná v roce 1985 charakterizuje homosexualitu jako sexuální úchylku projevující se pohlavními styky mezi osobami téhož pohlaví. O 12 let starší Všeobecná encyklopedie již mluví o sexuální orientaci jedince vyznačující se pohlavní náklonností k osobám stejného pohlaví.
