"Strávíme je spolu na chalupě v Čechách. Klasicky. Přítelkyně usmaží kapra, bramborový salát bude. A už se peče cukroví," dodal.
- V Belgii pečete cukroví na českou chalupu?
Ano, převezeme si ho.
- Ve vašem televizním medailónku při mistrovství Evropy ve fotbale jste říkal, že chcete ženu, která by vám vařila. I ve skutečnosti jste si vybíral tak nějak chladnokrevně podle kulinářských schopností?
Kdepak, podle toho jsem se vůbec neorientoval. Ale našel jsem zrovna takovou, která dokonce vařit umí. Takže dobré.
- Je o vás celosvětový zájem a přitom jste žil dlouho sám, jste vyhledávaný a přitom se prý nechováte jako velkoměstská superhvězda - čím to?
Když já se necítím jako hvězda. Snažím se být pořád stejný. Jestli to tak je musí posoudit jiní, ale myslím, že jsem se opravdu nijak nezměnil.
- A co ty ženy? Zpěváci leckdy přiznávají, že začali s písničkami, aby zaujali nějakou dívku...
Že bych sbalil na gól nějakou ženskou! No to jsem si tedy nikdy neříkal. Muzikanti to mají jednodušší, pěkně u ohně, kytara, zpívání, to je romantika, to se získává pozornost. Ale když se kluk nesmyslně honí mezi ostatními po trávě za balónem, to moc romantiky nenachytá.
- Ale teď se přece stávají fotbalisté přímo idoly žen, ne?
Všiml jsem si, že je víc fanynek. Začaly být takové sportovní idoly, v hokeji, v atletice. V poslední době je i na fotbalových stadionech víc žen, to je pravda.
- Pociťujete nějaký rozdíl, když teď hrajete - a nejste sám? Chcete se před přítelkyní třeba normálně vytáhnout?
Ano. Když jde se mnou na fotbal, cítím se líp. Snažím se o lepší výkon. A fakt je, že když je na zápase, dám snad vždycky gól.
- To by ji měl váš klub nějak podchytit, aby pořád chodila.
Aby ji nakonec trenéři neangažovali! Ne, vážně jsem rád, když je mezi diváky.
- A vnímáte ji, i když vám aplauduje celý stadion?
Když se mi daří, tak mám radost. A když to vidí, tak mám radost ještě větší. Lidi na stadionu jsou samozřejmě důležití, ale ona víc.
