Charismatický, téměř dvoumetrový herec Petr Vaněk působí na první pohled sebejistě. Hluboký vnitřní klid přitom našel teprve před pár lety, kdy začal o svých problémech mluvit upřímně a nahlas.
Kde se ve vás vzala touha vstoupit do hereckého světa? Velký impulz přišel v roce 1999 na zámku Kratochvíle, kam jsem odjel pomáhat kamarádovi Pepovi s opravami krovů. Tehdy už jsem měl zkušenosti s amatérským divadlem, ale studoval jsem vyšší odbornou školu a připravoval se na práci sociálního pracovníka. Když jsem se na zámku setkal se studenty DAMU a viděl, jak žijí divadlem, poprvé mi došlo, že jde o zajímavý svět, kterého bych se rád stal součástí.
Změny se pak začaly dít i v mém okolí. Například máma se mi až s mojí otevřeností svěřila se svými strachy, kdy se o mě v určité době bála. Postupně se zvětšila láska mezi námi.
Petr Vaněk
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
