Čtvrtníček po překonání nemoci zpětně přemýšlel, co mohlo jeho nákaze předcházet, jestli už měl nějaké příznaky. Tvrdí, že byl hodně dlouho unavený. To ovšem připisoval tomu, že měl spoustu práce, za kterou často dojíždí do Prahy. Přispělo k tomu také natáčení představení Tajný agent v Brně, kde nastydl.
„Mně se to potom nějak rozjelo, říkal jsem si, že jsem tam nastydl, klasická viróza. Pak to člověka vezme do nějakých kleští, vypadá to jako hodně pitomá chřipka, pak nemůžete dýchat, jste jako v sudu, když se topíte. Neměl jsem to nijak dramatické, to bulvár zveličoval, ale nebylo mi vůbec dobře. Myslím, že lehounce vím, jak vypadá waterboarding,“ řekl Čtvrtníček pro podcast Vinohradská 12.
Podle herce mohl mít koronavirus už dřív a jen díky nachlazení a vypětí se u něj covid-19 mohl rozvinout. Nechtěl dělat hrdinu, že si to doma odstoná. Když měl horečku 39,7 a zimnice, zavolal si sanitku.
„Přijeli ti kosmonauti a odvezli mě na plicní do Motola. Tam jsem si to odležel na kapačce. Ulevilo se mi tedy ohromně. Byl jsem tam asi týden, nevím, z hlavy vám to neřeknu. Taky ten čas člověk nevnímá. Nebylo mi vůbec dobře, ale když si vezmete, kolik lidí je na umělé ventilaci, ve spánku, kteří mají další neduhy, které se tímhle jenom prohlubují, tak já jsem vlastně tam přišel jako celkem zdravý člověk, akorát jsem nemohl pořádně dýchat. Měl jsem blbou saturaci krve kyslíkem, všude se psalo, že jsem bojoval o život. Boj o život vypadá jinak,“ prohlásil. „Měl jsem jenom kyslík, ty hadičky do nosu, které známe ze všech nemocnic Chicago Hope a podobně. Postupem času se to zlepšovalo, dostával jsem nějaké kombinace s kapačkou.“
Čtvrtníček z nemocnice vtipkuje. Mluví o dýchání i pohlavní nemoci |
Čtvrtníček měl z nemoci respekt už na jaře. V dubnu mu totiž na covid-19 zemřel kamarád, který ovšem měl navíc i problémy se srdcem. Nikoho jiného z hercova okolí to nepostihlo.
„Tady byla strašná spousta lidí, kteří respektovali nařízení, ne jako teď, kdy říkají: Já to nosit nebudu, všecko je to fáma, budu to bojkotovat a hurá my jsme revolucionáři, kteří to nosit nebudou! Mně na to umřel kamarád, který měl nemocné srdce, ale byl to čistý, ostrý covid, měl to v té nejhorší podobě. Takže jsem věděl, že to není vůbec žádná legrace. Už v té první vlně jsme to tak nějak respektovali,“ říká Čtvrtníček s tím, že ho zaráží některé postoje lidí.
„Dočetl jsem se, kolik procent Čechů odmítá roušku, protože je to nepohodlné, blbě se v tom dýchá a taky jim není třeba rozumět. No tak to jsou argumenty! To je výborné! Jak říká můj kamarád bezdomovec, ona trocha nepohodlí bystří smysly. A to je svatá pravda. My máme všeho dost, mobilní internet v kapse, motorky, jaké si přejeme. Neznáme nepohodlí. Pak si stěžujeme, že rouška je nepohodlná, že se mi ji nechce nosit, jsem svobodný člověk ve svobodném státě. No není svobodný. Ty okolnosti potom na nás dolehnou,“ řekl.
„Já jako starý srandista a rebel teď tady jako Zdeněk Svěrák říkám lidem, aby byli zodpovědní. Ale ono to nic nestojí, když lidi budou respektovat nějaká opatření a zkusí se hecnout a být chvíli ti, kteří budou dělat to, co mají dělat. Není to žádná ostuda, srabáctví dát si ten vehikl na hubu a neprotestovat. Ono na tom něco je,“ prohlásil.
Petr Čtvrtníček
Podle Čtvrtníčka je současná situace daleko nebezpečnější než v březnu a nikdo si to moc neuvědomuje. Nechce být mentor, ale se svou lehkou osobní zkušeností ví, že to není žádná rýma.
„Když vím, že něco nemůžu změnit, že se nestanu teď doktorem, tak o tom nepřemýšlím, nechám o tom přemýšlet ostatní a intuicí někomu něco věřím a nebo ne. To by se člověk musel zbláznit, kdyby přemýšlel jen o nějakých následcích toho všeho. To jak máme všichni internet všude, jak všude běží zprávy, tak člověk neslyšel nic jiného. Ale já jsem nepřemýšlel, neměl jsem žádné představy, jak dopadnu, žádné scénáře - pozitivní, negativní. To ne. Dělal jsem to, co jsem si myslel, že je správné. A budu to dělat dál. Budu se řídit intuicí a poslechnu někoho, komu věřím. Když už někoho budu poslouchat,“ dodal.
