Jsme na akci, kde jste si zkoušela pro fotografy roli prodavačky. Jak se cítíte coby žena za pultem?
Když jsem byla malá, měli jsme cukrárnu, takže za pultem se cítím jako doma. Měli jsme ji přímo ve spodní části domu, takže to pro mě bylo úplně přirozené prostředí. Baví mě to. Ale teď už se pracovně samozřejmě pohybuji hodně dlouho jinde.
Jste hospodyňka, co si domů dělá velké zásoby jídla?
Ano. Teď třeba když byl koronavirus, tak o to větší. Mám většinou doma trošku nadbytek jídla, takže si musím dávat pozor, abych nic nevyhazovala zbytečně. Musím hlídat, abych nenakupovala hladová. Ale jinak jsem ráda, když mám doma zásoby, když třeba přijde nečekaná návštěva.
Čím ráda hřešíte?
Ráda hřeším bohužel sladkostmi. A miluji meloun. Vždycky v létě sním třeba půl melounu denně, to je takové moje hříšné ovoce. Kdybych jedla čokoládu v tomhle množství, asi by to bylo horší.
Jste vděčná za svůj metabolismus, nebo musíte hodně cvičit?
Musím cvičit. Ale mám štěstí na to, že nemám takové záchvaty chutí jako někteří lidé. Nesním všechno, co kde leží. Takže mám kliku, že jsem v tom střídmá. Od všeho trochu.
Které věci si v životě nedovedete odpustit?
Dobrou kvalitní vodu. Je pro mě podstatné, aby mi voda chutnala, některé třeba nevoní a podobně. Opravdu piji jednu jedinou vodu tady na trhu. Miluji zeleninové sushi a meloun.
Vášnivé milování, nebo food porno? Co z toho?
Tak food porno s vášnivým milováním? (smích)
Pavel Trčka a Olga Lounová
Dokážete udělat takové jídlo, které toho druhého nažhaví?
Určitě! Dělám fantastickou roštěnou, která je orgasmus sám o sobě.
Umíte plánovat menu pro více lidí?
Když jsou grilovačky nebo rodinné oslavy, tak to bývá obvykle patnáct dvacet lidí.
Jsou typy lidí, které vaření nebaví a obtěžuje je. Jak jste na tom vy? Co třeba vaření na dovolené?
Podle toho kde ta dovolená je. Když se jede někam do hotelu, tak se nevaří. Ale když je to někam do kempu, nebo třeba do hor, tam mě to baví. Podle toho, jak se člověk naladí. Občas by si člověk v některých zemích nejradši sám uvařil, když mu nechutná připravené jídlo. A nakonec si třeba raději koupí něco v samoobsluze.
Přiznáte se, kde vám takto nechutnalo?
Třeba v Egyptě. V arabských zemích obsahuje to jídlo hodně směsí všeho možného dohromady. Nemám ráda, když je maso míchané i s kostmi, a tak dále, což oni často dělají. Takže tam mi moc nechutnalo. Je to pro mě takové nekonkrétní. Nevím, co do toho všechno naházeli a to pro mě není dobře. Takže si pak raději dám třeba bagetu se sýrem z obchodu.
Zpěvačka Olga Lounová
Zlatá česká svíčková, že?
V Čechách mi chutná v podstatě všechno. Kromě cibulové polévky.
Dopřejete si také dršťky?
Ne, tak to také ne! Je pravda, že zabijačkové věci nemusím, protože jsem jako dítě byla hodně často u zabijaček a míchala jsem krev. Od té doby produkty ze zabijačky nejím. Většina lidí to miluje, ale mně to už od dětství nechutná a nevoní mi to.
Sestřičku byste kvůli krvi tedy také dělat nemohla?
Přežila bych to, nevadí mi lidská krev. Ale je to velmi náročná práce. Obdivuji všechny sestřičky. V nejhorším bych to zvládla. Ale není to moje vysněné povolání.
A co na klinice krásy?
Raději v té cukrárně. Nebo pracovat v nějaké pěkné restauraci, kde se dá i zdravě jíst, protože ta cukrárna je přece jen dost extrém, cukr není moc zdravý. Umění mě jako práce uspokojuje nejvíc. Možná by mě bavilo také být paní učitelkou.
Když jste byla malá, kým jste chtěla být?
Snila jsem o tom, že budu princeznou, zpěvačkou, nebo paní učitelkou. Takže se tak nějak držím toho svého, už od malička. Akorát tu princeznu, to se mi už nepovede.
A zpěv můžete učit...
To je pravda! Už jsem i dokonce učila nějakou dobu na konzervatoři interpretaci, takže ano.
8. června 2018 |
