Moderátorské dvojice Televizních novin na Nově se mění. Nedávno nakvap zmizela Nicol Lenertová, odchod ohlásila i Mirka Čejková. Kdo se usadí vedle osiřelého Karla Voříška a Pavla Zuny? Jedno z nových jmen je již zřejmé - Pavla Charvátová.
* Kolik jste už rozdala autogramů?
Málo. Možná deset. Do České televize mi přišlo pár dopisů, na které jsem poctivě a slušně odpověděla.
* Jste připravena na to, že vás začnou lidé žádat o podpis i na ulici, v samoobsluze, při obědě v restauraci...?
Myslíte, že na to může být člověk připraven?
*Může? Jde-li moderovat Televizní noviny na Novu, tak spíš musí.
Zatím tuhle zkušenost nemám, ale počítat s ní asi opravdu musím. A beru to jako negativum práce, kterou budu dělat.
* Popularitu považujete za přítěž?
Netěším se na ni. Mám z ní strach, protože myslím, že bude velkým zásahem do soukromí. Člověk se stane jakýmsi obecným tématem, což není nic příjemného. Když jsem zvažovala nabídku z Novy, bylo právě tohle jedním velkým proti. A druhým to, že nebudu pokračovat ve zpravodajství z kultury, které mě moc bavilo.
* Co vás naopak lákalo?
Naskytla se mi šance, která se zřejmě nedá odmítnout. Uvážím-li, že jsem hlásila krátké zprávy v Dobrém ránu České televize, tak je role moderátorky hlavní zpravodajské relace na Nově určitě velkým kariérním postupem. Mnozí by řekli, že je to v našem oboru nejvyšší bod, na který se můžete dostat. Asi bych byla hloupá, kdybych odmítla. Tuhle práci nebudu dělat celý život, v tom mám jasno. Ale určitě mě obohatí a posune dál. Doufám, že nezpychnu.
* Ještě před pár měsíci se zdálo, že chcete růst jako kulturní reportérka...
Kulturu mi přece nikdo nemůže vzít, ve volném čase jsem s ní neskončila. Nikde není psáno, že by ze mne zároveň nemohl být i píšící novinář.
* Řekněte, jak to vypadá, když Nova předkládá nabídku na uvádění Televizních novin.
V pátek 6. prosince jsem měla v Brně sraz s bývalými spolužáky z gymnázia. Během večera mi zazvonil mobil, z něhož se ozval hlas šéfredaktora Pavla Zuny. Že prý má pro mne pracovní nabídku a chtěl by se se mnou sejít. Domluvili jsme se na pondělí.
* O čem jste do pondělka přemítala?
Nevěděla jsem, co mi nabídne, takže jsem se snažila nepřemýšlet.
* Přece jste věděla, že na Nově potřebují moderátorku Televizních novin...
Samozřejmě jsem si zahrávala s myšlenkami, co by mi mohli nabídnout. Potřebují mě jako uklízečku, nebo reportérku? Anebo ode mne budou chtít něco jiného? Nezapírám, že mě vzhledem k okolnostem napadla i hlavní moderátorská pozice.
* Pak přišlo pondělí a s ní konkrétní nabídka. Na co jste se vyptávala?
Například jestli budu muset skončit se všemi svými aktivitami, zda budu smět psát někam do časopisů nebo dělat něco podobného. Jestli mi vedle hlášení zpráv zbude nějaký vlastní prostor.
* A zbude?
Vezměte to selským rozumem. Měsíc má třicet nebo jedenatřicet dnů, o zprávy se dělí tři moderátorské dvojice. To znamená deset večerů do měsíce. Ve zbývajících dvaceti dnech mám spoustu času nejen na své koníčky, ale i rozvíjení kulturních znalostí.
* Deset pracovních dnů v měsíci? Panečku, to by vám mohl kdekdo závidět.
No ježíšmarjá! Ostatně i tohle bylo jedno z těch pro, na které jste se vyptával.
PAVLA CHARVÁTOVÁ
* Když jste si od Pavla Zuny vyslechla, co a jak, vyhrkla jste ano?
Absolventka Filozofické fakulty UK v Praze, oboru bohemistika (český jazyk a literatura) se narodila 14. dubna 1974 v Brně. Je vdaná a bezdětná. Profesionální kariéru začala v roce 1996 v TV Premiéra, kde moderovala hudební pořad S.O.S. V roce 1998 se objevila na Nově jako moderátorka Snídaně s Novou. Posléze přešla do pořadu veřejnoprávní televize Dobré ráno s ČT. Od roku 2000 pracovala v redakci zpravodajství České televize. V nejbližších dnech začne moderovat Televizní noviny na Nově. Mluví anglicky, rusky, doruzumí se i francouzsky. Zajímá se o kulturu, sportuje (lyžování, cykloturistika, jezdectví, kolečkové brusle), má ráda přírodu, věnuje se výtvarnému umění a fotografování. Na jaře se chystá na svůj druhý seskok padákem
Ne.
* Ne?
Dostala jsem čas do druhého dne.
* Ale hned vám bylo jasné, že kývnete?
Přišla jsem domů a radila se s manželem, jehož názor se obvykle ukáže jako správný. Diskutovali jsme a já pak skoro celou noc nemohla usnout. Na jedné straně jsem uvažovala, jak vysoko mohu dosáhnout. Naproti tomu jsem si představovala, co mě čeká - přijdu někam do obchodu, do restaurace, pojedu v tramvaji a všichni si mě budou zkoumavě prohlížet...
* Zmínila jste se o manželovi. Jaká je jeho profese?
Je spolumajitelem reklamní agentury.
* Neobává se, že by vaše popularita i skok do jiných sfér - a obojí zákonitě přijde - mohly s vaším manželstvím nepříjemně zamávat?
Ne, on se toho nebojí.
* A vy?
Také ne. Budu se strašně moc snažit, abych zůstala pořád stejná. Rodina, přátelé a známí mě znají jako upřímného a skromného člověka a tím doufám i zůstanu.
* Máte strach, že zpychnete?
Jasně, že se toho bojím. Když se rozhlédneme kolem sebe, pár takových lidí, kterým se to stalo, bychom určitě našli. Ze slávy zpychli, zbláznili se a už nejsou, co bývali. Nechci, aby se to přihodilo i mně, ale vcházím na velmi tenký led.
* Jak proběhlo vaše první setkání s ředitelem Vladimírem Železným?
V pohodě. Stručně, rychle, krátce a věcně.
* Co vám říkal?
Ptal se mě, jestli jsem se už byla podívat v Nově, zda se mi tam líbí a koho bych si přála ve dvojici za partnera.
* Jmenovala jste někoho? Zunu, nebo Voříška?
Panu Železnému jsem odpověděla, ale vám to prozradit nemohu. To by nebylo fér. Vždyť ani já ještě nevím, s kým budu moderovat.
* Měla jste před generálním ředitelem trému?
Jistě! Je to významný muž, vládne velkou mocí. Sama jsem zvědavě čekala, jak na mě zapůsobí.
* Povídejte.
Je to přirozeně sebevědomý, inteligentní chlap, který určitě ví, co chce a kam směřuje. Přitom na mne nepůsobil nijak arogantně, nepříjemně nebo nafoukaně.
* Trénujete na první vystoupení na Nově?
Dívám se na Televizní noviny, abych viděla, jakým způsobem moderátoři zprávy prezentují. A doma si nahlas čtu. Tak jak jsem to dělala už dříve. Jinak nic nového netrénuju.
* Jaké jste vypozorovala rozdíly v chování moderátorů na Nově a České televizi?
Na Nově se víc smějí, komunikují spolu, žertují. To se v České televizi nedělá.
* Proč ne? Veselí není povoleno?
Nikdy jsem nikoho z ČT neslyšela, že by nám zakazoval - nesmíš se smát. Ale vážnost je určitý veřejnoprávní úzus, nepsané pravidlo.
* Budete na sobě muset něco změnit?
Nevím, předpokládám, že ne, nikdo mi nic neřekl. Já sama to nemám v úmyslu. Doufám, že si mě vybrali proto, jaká jsem.
* Mimochodem, nepomohlo vám v očích Novy i to, že jste se při krizi kolem České televize nijak viditelně neangažovala?
Vidět mě nebylo. Ale víte proč? Hned první nebo druhý den jsem na Václaváku rozdávala letáky. Jenže tehdy byla strašná zima a já si tam uhnala nějaký zánět. Pak jsem ležela s antibiotiky. Po několika dnech jsem to však doma nevydržela, a přestože jsem měla pořád teplotu, jela jsem na Kavčí hory ostatní podporovat. Stála jsem dole a koukala na vysílání, do uzavřeného velína jsem se nedostala.
Maminka je můj kritik.
* Někde jsem četl, že moderátoři televizních zpráv prožívají stejně velký stres jako piloti stíhacích letounů. Není to přehnané?
Když jsem začínala číst zprávy v Dobrém ránu na ČT, měla jsem pocit, že mi pukne srdce, že vyskočí z hrudníku. Postupem času, jak získáte trochu sebejistoty a vstřebáte živé vysílání, tréma klesne na rozumnou míru. Už není tak drastická a se znělkou se to nejhorší odbouchne.
* Kdysi jste uváděla Snídani s Novou, pak Dobré ráno s Českou televizí, poslední dobou jste v tomhle vysílacím bloku četla zprávy. Od šesti do půl deváté. Dívali se rodiče na každé vaše ranní vystoupení?
Skoro vždycky. Především máma je můj věrný a kritický divák, za což jsem jí vděčná. Je klasický filolog, vystudovala angličtinu a ruštinu a je to nesmírně kulturně nadšený člověk. Vůbec nic mi neodpustí. Upozorňuje mě na chyby ve výslovnosti, v gramatice, na nesourodosti a nesouvislosti v textu. Zkritizuje, že jsem byla špatně oblečená, měla špatný účes a třeba i nevhodný výraz ve tváři.
* Pak vám hned telefonovala?
My si píšeme esemesky. A tak jsem dostávala zprávy - tohle bylo dobré, tohle ne. Ale moje maminka pečlivě sledovala a hodnotila nejenom ranní zprávy, ale i večerní, do nichž jsem připravovala reportáže.
* Maminka vám přestup na Novu schvalovala?
Vůbec z něj nebyla nadšená! Ona je totiž věrným divákem České televize. V mém osobním profilu to možná pro Novu není vhodné konstatování, ale faktem je, že mámě chvilku trvalo, než se s mým přechodem smířila. Na myšlenku, že budu na Nově, si musela zvyknout.
* Co Nově vyčítá?
Je klasickým veřejnoprávním divákem. Vybírá si, ráda sleduje menšinové žánry. Občas nějaké divadlo na ČT 2, občas muziku, kulturní týdeník... Tedy pořady, které komerční televize nevysílá. V zábavných pořadech účinkovat nechci
* V osmadvaceti se před vámi otvírá nová kariéra. Mateřství jste odsunula?
Neodsunula, já o něm zatím nepřemýšlím. Máme jedenadvacáté století a dávno je pryč doba, kdy rodily dvacetileté matky.
* Vystudovala jste bohemistiku. O jakém povolání jste tehdy přemýšlela?
Já nepředpokládala vůbec nic. Hlavně jsem nechtěla učit. Nechala jsem život dovést mě tam, kam bude chtít.
* Nic jste nepředpokládala? Tak proč jste se na tenhle obor hlásila?
Protože jsem měla ráda češtinu a literaturu. Upřímně řečeno mi tahle vaše otázka přijde trochu hloupá. Vy jste v sedmnácti věděl, co přesně chcete dělat? Jazyk mě bavil, literatura také, psala jsem nějaké povídky, takže mi to přišlo přirozené. Chodila jsem ještě na výtvarku a hrozně jsem se chtěla dostat na UMPRUM. Tam mě nevzali - k jejich velké smůle a k mému velkému štěstí, protože to by mě asi život zanesl někam úplně jinam.
* Moderátoři Novy často účinkují v zábavných televizních pořadech. Těšíte se?
A kdo vám řekl, že do nich půjdu?
* Nikdo, jenom předpokládám, že se v nich rovněž objevíte.
Myslím, že záleží na tom, zda tam člověk účinkovat chce. A po pravdě řečeno, velkou radost by mi to neudělalo. Nejsem totiž žádný velký bavič. Raději se bavím.
* Dovolíte ještě trochu indiskrétní otázku? Nemáte uměle zvětšené rty?
Jsem tak, jak jsem se narodila. Jediné, co si trochu upravuju, jsou vlasy. Ale proti plastické chirurgii nic nenamítám. Je to úžasný vynález, mnoha ženám i mužům napraví zničené sebevědomí. Já zatím plastiku nepotřebovala. Ale kdo ví. Jednou možná budu mít děsné vrásky...
 Jana Adámková se už pomalu chystá na mateřskou dovolenou. |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
