„Ne nejsem, ono to taky bylo v minulém staletí. Bylo to krásné setkání, kdy ona byla na začátku svojí velké americké kariéry, ale ve Španělsku už byla velkou hvězdou a nemohla normálně chodit po ulici. Měli jsme na sebe telefon, ale přišel jsem o něj na dovolené v Chorvatsku, kde jsem přišel o telefon,“ prozradil Táborský, který byl kvůli filmu ve Španělsku třikrát.
„V Madridu jsem byl na čtené zkoušce. Režisér chtěl, abych se víc seznámil s tou hlavní partou španělských herců, tak jsme měli pěkné dva až tři dny. Pak jsem tam byl na premiéře filmu a potom na předávání cen,“ zavzpomínal.
Za svou roli tlumočníka Václava Passera získal jako vůbec první cizinec v roce 1999 Goyovu cenu, španělskou obdobu zdejších Českých lvů, v kategorii Objev roku. Španělštině se tenkrát učil spíše „orientačně“ čtyři týdny před natáčením snímku. Španělsky se pak naučil také text své role - jinak se ovšem při natáčení mluvilo spíš anglicky. Jak je na tom vlastně s cizími jazyky? „Ve škole jsme se jako všichni učili rusky. Angličtinu jsme flákali, protože jsme si mysleli, že to nikdy nebudeme potřebovat a toho teď lituji,“ přiznal.
Miroslav Táborský před pár lety bojoval s rakovinou střeva. Také o tom promluvil na Impulsu. „Bulvár mě jeden týden pohřbil, za týden už jsem na tom byl výrazně líp, a další týden už sem byl úplně zdráv, podle nich. Každý člověk, který se s tou nemocí potká, vám řekne, že je to běh na dlouhou trať. Doktor, který se o mě tak hezky postaral, říkal, že mě bude deset let hlídat a potom mi řekne, že sem zdráv. Máme za sebou tři a půl roku a všechno je v pořádku,“ dodal.
