Miroslav Donutil (Tisková konference k celovečernímu filmu Doktor Martin:...

Miroslav Donutil (Tisková konference k celovečernímu filmu Doktor Martin: Záhada v Beskydech, Praha, 5. prosince 2018) | foto: Profimedia.cz

Provokoval jsem esenbáky, dokázali znepříjemňovat život, vzpomíná Donutil

  • 34
Jako dítě snil o práci novináře či námořníka. „Herectví mi umožnilo si tyto sny splnit,“ říká Miroslav Donutil (69) pro týdeník 5plus2. V posledních letech si ho režiséři oblíbili jako představitele kriminalistů a soudců. Ve filmu Vysoká hra však stojí na opačné straně barikády jako všehoschopný politik.

Po Vánocích to byly tři roky, kdy Miroslav Donutil spolu s derniérou Sluhy dvou pánů opustil pražskou činohru. Nedávno se ovšem vrátil v hlavní roli inscenace klasiky Smrt obchodního cestujícího. V repertoáru ji má divadlo ABC.

Také pro televizní kamery nyní odložil svůj nezaměnitelný styl humoru a převtělil se do postavy všehoschopného politika v dvoudílném thrilleru Vysoká hra, v němž politiku i policii prorůstá zločin a korupce.

Pocházíte z Třebíče. Jak jste jako dítě v padesátých a šedesátých letech vnímal policisty na ulici?
V Třebíči jsem žil jen chviličku, pak jsme se stěhovali. Nejdřív do Tišnova, pak do Vyškova, do Znojma a do Brna, kde jsem strávil největší část mladého života. Nakonec jsem šel do Prahy, a tak se už teď nikam stěhovat nechci. Policajty si třeba z Třebíče moc nepamatuji, později ano. Pro nás to byli esenbáci, taková kvazi autorita, která dokázala člověku i za věci malicherné znepříjemňovat život. V pubertě jsme tuhle páku státní moci s kluky samozřejmě občas provokovali a občas jsme na to i doplatili.

Zažil jste v mládí nějaký zločin či kauzu, o které se tehdy hodně mluvilo?
Určitě ano, některé věci mnou velmi otřásly. Třeba v Brně cestou do školy jsme byli svědky vraždy, obrovský mumraj lidí, všude policie a esenbáci. Až později jsme se dozvěděli, že v domě někdo někoho zabil. V té době jsem také kolem sebe registroval mnoho sebevražd, bylo jich opravdu poměrně hodně. Na to člověk ale nerad vzpomíná.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Když zavzpomínáte na své dětské představy o budoucím povolání, chtěl jste být jako kluk policistou?
To mě nikdy ani nenapadlo. V dětství jsem chtěl být například lesníkem, novinářem nebo námořníkem – to vše se mi splnilo. Díky herectví. A moje profese mi také umožnila, že jsem si policistu mohl zahrát dokonce několikrát. To je výhoda herectví.

Čtete rád detektivky?
Čtu je moc rád. Hlavně ty severské – mívají dobrý příběh a zároveň bývají skvěle napsané. Rád je čtu a také je rád točím a rád v nich hraji, pokud je tedy dobrý a zajímavý scénář. Podařilo se mi točit zajímavé věci jako Labyrint (diváky i kritiky kladně hodnocený kriminální seriál režiséra Jiřího Stracha vysílaný v letech 2015 až 2018. Miroslav Donutil hrál náčelníka Olivu – pozn. red.). No a nový politický thriller Vysoká hra, který vysílala Česká televize, ten je myslím velmi aktuální.

Ve Vysoké hře připadá na tisíc zrádců jeden spravedlivý Krajčo

Labyrint, ale i Vysoká hra jsou z prostředí kriminality, zločinu, vyšetřování a korupce. Po natáčení máte k práci detektivů a kriminalistů jistě blízko. Takže co takový dobrý kriminalista musí mít a vy to třeba nemáte?
Je-li to kriminalista akční, tak samozřejmě fyzickou zdatnost, sílu, rychlý běh a dobrou střelbu – tedy vše, co já nemám. Měl by to být chytrý člověk se schopností kombinace a fantazie. Pokud se tohle všechno setká, měl by to být dobrý detektiv.

Máte rád vtipy o policajtech?
Mám, sám jsem jich mnoho vyprávěl. Trochu se přesunuly na blondýny – národ si pokaždé najde určitou skupinu, na kterou se zaměří.

Pohyboval jste se někdy na hraně zákona nebo dokonce za hranou?
Vůbec si neuvědomuji, že by k tomu někdy mohlo dojít. Řekl bych, že se tam dnes pohybují lidé, kteří jsou velmi bohatí.

Takže Miroslav Donutil neměl nikdy žádný „škraloup“?
Nikdy jsem se do rozporu se zákonem nedostal, už jen proto, že jsem byl vychován v rodině právníka. Sem tam jsme někde štípli cigaretu nebo sladkosti, to bylo ale spíš mezi vrstevníky, o překročení zákona se mluvit nedá.

Miroslav Donutil

Miroslav Donutil během šestisté reprízy Sluhy dvou pánů (27. prosince 2016).

■ Narodil se 7. února 1951 v Třebíči.
■ Vystudoval brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění
■ Čtvrt století vystupoval v Brně, hrál na legendární malé scéně v Divadle na provázku. V roce 1989 přijal nabídku z Národního divadla, na jehož prkně zazářil v bezpočtu rolí, ovšem nejvíce jej mají fanoušci spojeného s postavou Truffaldina ve hře Sluha dvou pánů.
■ Za film Pasti, pasti, pastičky obdržel v roce 1998 Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
■ S manželkou Zuzanou mají dva syny.

10. února 2019