Jak prožíváte dnešní dobu?
Aniž bych se chtěl jakkoliv rouhat, prožívám ji poklidně. Užívám si, co právě je. Teď nemám na mysli taková ta složenková dilemata, ale čistě spokojenost bytí. Každý volá po skončení karantény, ale až se tak stane, všichni zase budou rázem vzpomínat, jak to bylo fajn období. To už je nějaká podstata našeho lidství, že chceme to, co nemáme, a jakmile to máme, už nás zajímá zase něco dalšího. Všichni jsme lkali, že na nic nemáme čas. Právě ho máme, tak si můžeme sáhnout do svědomí, jestli v tom nehrálo roli ještě něco jiného. Myslím, že mluvit a naříkat bylo vždycky jednodušší, než konat.
Čím si krátíte svůj čas?
Úplně běžnými činnostmi v domácnosti a na zahradě, jako všichni ostatní. Nové slepičky, trávník, terasa. Doma by mělo člověku být stejně nejlépe. Taky mě zklamalo zjištění, že to nefunguje tak, že čím méně toho člověk dělá, tím delší den má. Je to přesně naopak.
Přemýšlíte nad penězi, nebo jste si mohl dovolit luxus ještě pár měsíců nepracovat?
Mám peníze, ale já v nich nejsem vychovaný. Na luxus si nepotrpím a ušlé zisky nepočítám.
Takže jste rád, že jste se mohl vrátit na obrazovky a do pořadu Snídaně s Novou?
Je pravda, že Snídani si asi užívám o to víc. Vím, že po vysílání nemusím do divadla a podobně. To jsem si často vyčítal, že žádné ze svých činností se nezvládám věnovat pořádně a jen fajfkuju povinnosti v diáři. Tento stav už nemám a ranní vysílání si užívám. Možná se to nezdá, ale v půlce dubna jsme oslavili v této práci první rok. A i když vím, že televize dokáže být nelítostná, máme po ránu ve studiu až skoro rodinné vztahy.
Budete třeba v budoucnu víc šetřit, právě na horší časy?
Budu to dělat stejně, jako doposud. To období konkrétně já vnímám spíše jako zklidnění. Ale dobře vím, že hodně z nás má díky němu i existenční problémy. Proto to nechci zlehčovat.
Čtete knížky své maminky? Jsou sice pro děti, ale necítíte se někdy i vy jako dítě?
Jedním z mých profesních snů je jednou převést režisérsky nějakou její knížku pro děti na divadelní prkna! Já mám rád děti v divadle, na mě jako na diváka to funguje. Navíc tam může být spousta fantazie a humoru. Výborně takhle fungoval Billy Elliot, na kterém jsem byl v Plzni. Byl jsem dojatý od začátku do konce. No a pak mamka píše také pro dospělé. Když jsem jí nedávno vytkl, že mě za celý rok viděla ve Snídani dohromady asi deset minut, jako odpověď mi přinesla svou poslední publikaci Ženy, co se nedaly a dodala, že mě z ní za týden přezkouší.
Milan Peroutka a Nikola Čechová
Byl jste v karanténě kvůli své kolegyni Nikole Čechové. Měl jste strach z nemoci?
Neměl. Navíc než jela s tím panem taxikářem, dostal jsem nějakou otravu z jídla a natáčení jsme museli stejně zrušit. Nejsem strašpytel. A když se to někdy stane, jsem na sebe naštvaný. Jsem na sebe opatrný asi hlavně kvůli svému okolí.
Žijete v domě i s babičkou. Máte o ni strach? Je přece jen v rizikové skupině.
Nemám, protože babička nevychází z domu. Ale my se právě musíme hlídat, abychom to nepřinesli do domu.
Vaše babička Aida Brumovská je autorka románů či kuchařek. Vaříte podle jejích receptů?
Popravdě nevařím, ale dal jsem jí loni k Vánocům nadepsaný blok, kam měla vepsat několik mých oblíbených receptů. Chilli con carne, svíčková, segedín, kuře na kari, maso v těstíčku, štola... Myslím, že tam nenapsala zatím vůbec nic. Budu muset za ní přijít do kuchyně a být nekompromisní!
Co tedy vy a vaření?
Myslím, že na to mám několik klíčových vlastností, především fantazii a chuť dotahovat chuť. V kuchyni jsem čím dál víc, ale ta zlatá éra mě ještě čeká, až budu skutečně doma trávit ještě více času i mimo státní nařízení. A pár receptů už jsem si i natočil a sestříhal v rámci karanténních aktivit na internet! Na Facebooku mají obrovský úspěch. Ono totiž síla i nebezpečí sociálních sítích tkví v jejich nenasytnosti. Můžete tam přidávat sebevíc a nikdy to nebude dost. A navíc je to opravdu pracovní náplň, takže tam se teď realizuji o něco víc.
Koukala jsem na Instagram a docela jste do vaření začal angažovat i kamarády. Třeba Annu Julii Slováčkovou. Co vás spolu nejvíce pojí?
S Aničkou nás v tomto případě pojí spolupráce se stejnou firmou s jídlem v krabičkách. Jsou to úžasní Moraváci a dohodli jsme se, že jim natočíme video, kde ochutnáme asijské stravování a podělíme se o dojmy, protože máme oba rádi asijskou kuchyni. No a taky nás pojí třeba to, že jsme spolu nazkoušeli tři divadelní představení a odjeli filmové turné. Plus Aniččina mamka přece hrála v Arabele!
Můj gurmánskej mód pokračuje! Udělali jsme si s @anna_julie_slovackova degustační oběd, protože nám @kata.simkova a @zdravestravovani pomáhá pravidelně a správně jíst (Anička má program “Bez masa” a já “Salát+”) a teď nabízej i set 10 krabiček, co vydrží v lednici o mnoho dýl. Ochutnali jsme za vás, protože asijskou milujeme.✌ Jaké asijské jídlo máte nejradši vy? Písněte do komentu a klíďo označte i oblíbenou restauračku, ať má po znovuotevření radost! PS: Restaurace, o které se ve videu zmíníme, najdete na profilu @dhababeas
Sousta lidí se nyní snaží, aby byli k sobě empatičtější. Děláte i vy nějaké dobré skutky?
Snažím se být dobrým člověkem a mít neustále takzvaně zameteno před svým prahem. Někdy mě trápí chování ostatních a pak si vždycky oddychnu, že mě to tížit nemusí, protože to je jejich rozhodnutí a jejich vizitka a jediné, za co zodpovídám já, jsem já sám.
Chtěl byste, aby si lidé z této situace něco vzali?
Ať si z toho vezmou hlavně to pozitivní a nesnaží se jen koukat, jaký politik měl co udělat jinak, kdo všechno k nim byl nespravedlivý a podobně. Jak říkám, začít u sebe. Bylo by fajn si také díky této zkušenosti uvědomit, že nic není samozřejmé a na věci, které jsme tak vnímali, nahlížet více s vděkem.
Máte pocit, že vy sám jste si něco z toho vzal?
Určitě jsem si zapřemýšlel a zabilancoval a našel víc času na odpočívání. Přál bych si, aby fungovalo to o dobíjení baterek, ale myslím, že únava i entuziasmus jsou vždycky spíše stavy naší mysli. Taky mě poslední dobou baví vybíhat na dlouhou trať a nebo si s někým dlouze popovídat.
Milan Peroutka na portrétu fotografa Petra Kurečky
Jaký bude vůbec pro vás návrat do reality? Budete třeba brát práci, kterou byste normálně nevzal?
Už teď mám v e-mailové schránce nové termíny zkoušení a představení, datum přeložené státní zkoušky z ekonomie, koncem týdne jdu do studia natáčet dva nové songy. Tak si říkám, ať nám to volno ještě chvíli vydrží. A nebo je spíš klíčem nedělit čas na volno a povinnosti, ale nějak to v hlavě propojit. Práce, kterou bych normálně nevzal, se nebojím. Ani nevím, jak by měla vypadat. Výzvy já rád.
Co divadlo? Kdy myslíte, že se budete moci postavit na divadelní prkna?
Myslím, že to bude v plné parádě od nové sezony. Těším se na fanoušky a na potlesk, ale musím vám přiznat, že mě ta současná absence tak nedrásá. Možná naštěstí, protože úspěch a pódium jsou drogy, a já se snažím od začátku nepodléhat.
V čem všem jste se měl aktuálně objevit?
Zkouším dvě nové hry, muzikál a komedii. Výhledově mě ještě jeden muzikál čeká, ale činohra mě také láká. Zjistil jsem, že mě baví bavit. Ale láká mě i něco temného. No také jedeme koncerty s kapelou, ale to pořád nemám jasno, kdy navážeme na náš ferman. Většinu letních akcí nám pořadatelé posunuli o jeden rok.
Nově máte angažmá i v Divadle bez zábradlí. Jak se vám hraje vedle takových jmen, jako je Zdeněk Žák nebo Ladislav Županič?
Hlavně je to pro mě osvěžení v tom, že si můžu zkusit další pražskou divadelní scénu. Samozřejmě si těch herců vážím za to, jak dlouho se téhle práci věnují a kolik už potěšili diváků. A také teď zkouším zájezdovku, tak se podívám do různých koutů a těším se, že každé představení bude už z principu jiné. No tak si držme palce, ať ten přechod do starých kolejí zvládneme plynule a bez újmy!
