Čtvrtek 26. listopadu 2020, svátek má Artur
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. listopadu 2020 Artur

Snažím se být dobrý člověk, ale občas udělám kopanec, říká Michal Hrůza

  0:02
Když zpěvák Michal Hrůza (45) v mládí odmítl studovat na vysoké vojenské škole, soudruzi mu do kádrového posudku napsali, že nemá kladný vztah k socialismu. „Předtím jsem přitom chodil na vojenský gympl,“ řekl pro týdeník 5plus2 zpěvák, který se minulosti dotýká i při aktuálním turné v zámeckých areálech.

Michal Hrůza | foto: Jiří HorníkMetro.cz

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Do politiky se odmítá plést, klasické protestsongy nepíše. Přesto si Michal Hrůza malé politické popíchnutí, nebo spíš vyznání, ve svých písních sem tam neodpustí. „Ale nikomu nechci nic podsouvat, to není moje parketa,“ ujišťuje zpěvák, jehož nový song, duet s Olgou Königovou Na rozcestí, právě zní z rádií a televizí.

Svou novou desku jste pojmenoval Sám se sebou. V jakých situacích cítíte, že potřebujete být sám?
Člověk potřebuje mít někdy chvilku jen sám pro sebe, protože se potřebuje zastavit a popřemýšlet o tom, co je správně – jestli tak, či onak. Jestli bílá, nebo černá, doprava, nebo doleva... Sám se sebou je název vyjadřující, že je důležité najít si někdy čas sám pro sebe, abychom dokázali rozpoznat kudy dál. Je to také reakce na to, že jsme v neustálém kolotoči, spěcháme, pracujeme od rána do večera, stresujeme se, a z tohohle důvodu je důležité se někdy zastavit. Mnohdy nám uniká správné rozhodnutí, protože nemáme čas se zamyslet. Můžu spěchat, ale musím vědět kam.

V písni Optimista, která je právě na nové desce, zpíváte, že „pravda a láska optimisty zvítězí nad lží s nenávistí“. Co vás vedlo k tomu, odkázat v písničce tímto způsobem na Václava Havla?
Patřím ke generaci, které se stávalo, že někteří nesměli studovat na vysoké škole, byť měli po maturitě. Stalo se to i mně, protože jsem měl v kádrovém posudku, že nemám kladný vztah k socialismu. Bylo to proto, že jsem odmítl studovat vysokou vojenskou školu. Pro mě je optimismus, v tom směru, který přinesl Václav Havel, velmi vítaný element. Vypíchl jsem v písni právě tu jeho veličinu, že byl optimista. Optimismus předpokládá šťastný konec a já se cítím být optimistou. Jestli někdo má, nebo nemá rád Václava Havla, je jen jeho věc. Nechci lidem říkat, co si mají myslet.

Michal Hrůza

■ Narodil se 31. srpna 1971 v Turnově.
■ V kapelách hrál už od střední školy. V roce 1996 založil skupinu Ready Kirken, se kterou se v začátcích kariéry proslavil nejvíce. Po 10 letech odešel a založil si vlastní formaci Kapela Hrůzy.
■ Píše skladby i pro další interprety (například Aneta Langerová), skládá filmovou a televizní hudbu.
■ V roce 2014 utrpěl vážný úraz hlavy při potyčce v ostravské Stodolní ulici, několik dní byl v umělém spánku.

Přesto tato skladba může leckoho překvapit, protože nepatříte k umělcům, kteří by byli známí tím, že veřejně - třeba i prostřednictvím své tvorby, nějak deklamují svůj politický názor. Ačkoli určitě nějaký máte.
Ano, mám ho, ale nikomu ho nevnucuju a nehodlám se v politice vůbec angažovat. Nechci a ani to neumím. Není to zkrátka moje parketa. Napsal jsem už dříve také písničku, která se jmenuje JP. Většina lidí o ní vůbec neví, byť vyšla na desce, a netuší, o kom to je. Sám jsem to otevřeně nikdy neřekl. Když se podívám na počet zhlédnutí písně Zakázané uvolnění, to číslo se pohybuje kolem osmi milionů. Písnička JP má něco přes dvacet tisíc. I to je pro mě krásné, protože ji nechci nikomu cpát. Nechci nikomu nic podsouvat, a to ani písní Optimista. Pouze konstatuju, že optimismus je myšlenka, která mě baví.

To se nikdo více nepozastavil nad tím, že jste napsal píseň o Janu Palachovi?
Ano, ale jen hodně vzácně. I tak je to ale skvělé, protože o čísla sledovanosti na internetu nejde.

Zmínil jste, že jste odmítl studovat na vojenské vysoké škole. Kdo to po vás chtěl?
Systém. Zažil jsem totiž dobu, kdy chodili takzvaní náboráři do základních škol. Tehdy přesvědčili mou mámu, že by mi bylo dobře na vojenském gymplu. Původně jsem chtěl jít na umělecko-průmyslovou školu, ale měl jsem také rád knížky o našich pilotech, kteří bojovali v Anglii ve druhé světové válce, a tak jsem si řekl, že armáda je vlastně v pohodě. Tehdy byla ale úplně jiná, než je dnes. Vydržel jsem tam čtyři roky. Stalo se, že jsem třeba dva měsíce nemohl opustit kasárna. Bylo mi nějakých patnáct let, takže to pro mě bylo něco šíleného. Kdybych ale odešel během studia, nenechali by mě nikde ani odmaturovat. Pak přišel Gorbačov a takzvaná přestavba, takže se to trochu uvolnilo. Když jsem ale odmítl pokračovat na vysoké škole, dostal jsem do posudku ono vyjádření, které znamenalo konec studia. Jakéhokoli. Byl jsem pak šťastný, že jsem vůbec sehnal práci a dělal jsem výhybkáře u dráhy.

Takže ty čtyři roky drilu vám ve výsledku k ničemu nepomohly.
Absolutně ne. Navíc jsem tehdy sportoval, takže mě nepouštěli ani na závody. Pak jsem šel ještě na klasickou vojnu, takže jsem byl v armádě dohromady pět a půl roku.

Jaký máte k armádě vztah dnes?
Byl jsem jednou hrát v Bosně klukům v modrých přilbách – vojákům OSN, a byl jsem strašně hrdý, že takhle skvělí lidé tam jsou. Tím chci říct, že můj dnešní pohled na armádu je úplně jiný, než byl tenkrát. Tehdy to pro mě byla forma nesvobody a já jsem člověk, který svobodu maximálně uctívá. Je to v životě strašně důležitá věc ke štěstí.

Fotogalerie

Vraťme se ještě k vaší desce. Celkem tři písně na ní zazněly ve třech českých filmech. V minulosti jste také stál za celou instrumentální složkou velkofilmu Lidice. Jaké je to psát na zadání? Je těžké usměrnit autorské ego?
Spíš jde o to, jestli konkrétní projekt koresponduje s mým viděním světa. Také důvěřuju tvůrcům filmu, že oslovují někoho, kdo je svou prací nějak naplňuje. Zároveň si uvědomuju, že jsem jenom malá součást celého toho díla. Daleko důležitější jsou krom scenáristy a režiséra herci, a hlavně kameraman, který vše dává do obrazu. Až někde v pozadí zní písnička. Nesmí narušovat děj, ale musí ho doprovázet. To znamená, když jde hrdina polní cestou, tak se ozývá hudba, která evokuje cestu po poli. Nemůžu k tomu zpívat: „Já jdu po poli, trošku na mě mrholí. Pa pa pa, pa pa pa, to je ale paráda!“ Tím bych celý film zničil, a ani by to tam nemohlo zaznít, protože žádný normální režisér by o nic takového nestál. V tom je hlavní rozdíl oproti tomu, když dělám běžně své písničky. Tady jen doplňuju úmysl tvůrce a nesmím ho zničit. Většinou mi dotyčný řekne, jak si to představuje a já se jeho představu snažím naplnit.

V těchto dnech startuje také vaše turné Hrůza na zámku. Kde se tenhle nápad vzal?
Vychází to vlastně z našeho předchozího turné Hrůza v divadle. Bylo to skvělé, protože lidé se úžasně bavili. Celé jsme to ozvláštnili tím, že koncert jsme z velké části doprovázeli i slovem. Když lidé chtěli, mohli se nás po každé písničce na cokoli ptát. Jedna paní se nás pak v kavárně ptala, zda bychom nechtěli udělat něco na zámku. Nejdřív jsme to zavrhli jako nesmysl, ale později jsme se k tomu nápadu vrátili a přišlo nám to hrozně zajímavé. Zkusili jsme tedy oslovit zámky s tím, že propojíme tradiční prohlídku konkrétních památek s koncertem v zámeckém parku. Pozvali jsme si navíc i naše kamarády hudebníky, takže s námi vystoupí Anna K, Mňága a Žďorp, Tata Bojs či Thom Artway a celé to bude provázet náš kamarád Marek Taclík, který bude dělat zámeckého pána.

Zmínil jste, že během předchozího turné vám diváci přímo při koncertu mohli pokládat otázky. Stalo se, že vás někdo odzbrojil nebo dostal do rozpaků?
Vybavuju si jednu takovou situaci. Asi dvanáctiletý kluk se mě zeptal na úplně triviální jednoduchou, ale krásnou otázku: Jste dobrý člověk? Zjistil jsem, že je strašně těžké tvrdit o sobě v narvaném divadle, jestli jsem, nebo nejsem dobrý člověk. Odpověděl jsem mu, že se jím snažím být, ale zároveň přiznávám, že občas udělám kopanec. Jako každý.

Vzpomenete si někdy na dotaz toho chlapce, když stojíte na nějakém pomyslném rozcestí a rozhodujete se, jak se zachováte?
Na tom rozcestí stojíme všichni neustále. Mám v téhle souvislosti krásnou příhodu. Jel jsem takhle autem v místech se samými zatáčkami a řidič za mnou zřejmě spěchal a natvrdo mě předjel na plné čáře. Pořádně ani neviděl do protisměru, mohla se stát tragédie. Položil jsem si otázku: Mám ho vyblikat, vytroubit, rozčilovat se, aby viděl, co dělá za podivnosti? Nebo to nemám řešit? To jsou ta rozcestí, kdy nevíte. Přemýšlel jsem o tom a po pěti kilometrech jsem dojel na křižovatku, kde stál přede mnou, takže si vůbec nepomohl. To je krásné podobenství k tomu, že není dobré pořád něco řešit. Někdy zasáhnou vyšší hodnoty, které to vyřeší za nás.

Rockeři, ale i úspěšní tvůrci filmových melodií

Novou deskou Michal Hrůza potvrdil pověst úspěšného autora filmové muziky. Hned tři písně totiž zazněly i na stříbrném plátně, a to ve snímcích Padesátka - režijního debutu Vojty Kotka, v romantické komedii Pohádky pro Emu a v letním rodinném filmu Špunti na vodě. V minulosti se jeho písně objevily také v retro seriálu Vyprávěj nebo také v komediích Martin a Venuše a Zakázané uvolnění. V historickém velkofilmu Lidice stál za celou hudební složkou díla, tedy i za scénickou hudbou. Filmové písně nebudou aktuálně chybět na zpěvákově turné Hrůza na zámku, které odstartovalo o uplynulém víkendu na Sychrově. Příští zastávky jsou: 27. 5. Zbiroh, 3. 6. Valtice a 17. 6. Telč.

Hudebník Ondřej Soukup

Ondřej Soukup

Hudební skladatel, kytarista, zpěvák a textař Michal Pavlíček oslaví 14. února...

Michal Pavlíček

Dalším osvědčeným autorem hudby pro film je skladatel a někdejší člen legendárního Pražského výběru Ondřej Soukup. Podepsaný je pod pěknou řádkou snímků. Jeden z nich je i kultovní Bony a klid. „Šílel jsem radostí. To byl tehdy výjimečný film, týkal se veksláků, bonů, valut, o nichž se mlčelo, ač to každý věděl,“ vzpomínal před lety Soukup, který je nositelem Českých lvů za snímky Nejasná zpráva o konci světa a Tmavomodrý svět. Jeho hudba zazněla také ve filmech Kolja, Akumulátor 1 nebo Vratné lahve. Naposledy se skladatelsky podepsal pod snímek Lída Baarová režiséra Filipa Renče.

Kytarista a skladatel Michal Pavlíček má ještě o něco širší pole působnosti. Kromě filmové a televizní hudby je podepsaný také pod divadelními inscenacemi, muzikály, ale také počítačovými hrami. Za hudbu k režijnímu debutu Václava Havla Odcházení byl nominovaný na Českého lva. Úspěšná byla také jeho spolupráce se stanicí BBC. Za hudbu k historickému televiznímu seriálu Červený Bedrník byl před lety nominovaný na ocenění festivalu v Birminghamu.

  • Nejčtenější

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Je to sexistický kýč a slátanina, říká dětská hvězda filmu Láska nebeská

Lulu Popplewellová (29) se proslavila dětskou rolí ve vánoční romantické komedii Láska nebeská. Sedmnáct let po...

Zkolaboval jsem, tělo řeklo dost. Byla to stopka shora, říká Mikolas Josef

Po obrovském úspěchu na Eurovizi přišel strmý pád. Poté, co Mikolas Josef (25) po fyzickém i psychickém vyčerpání...

Manžel chytil herečku za prs. Sex je požehnáním, vzkázala pohoršeným lidem

Když hvězda seriálu Plný dům Candace Cameron Bure (44) nedávno zveřejnila na sociálních sítích fotku s manželem,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V době našeho seznámení jsme žili hodně bouřlivě, říkají Cibulka a Jagelka

Dabér Michal Jagelka (43) a moderátor Aleš Cibulka (43) přiznali, že kvůli problému s pamatováním dat se všechno u nich...

Proč je Eva Burešová tak hubená? Promluvit ji donutila Prachařová s anorexií

Premium Herečka Eva Burešová (27) se zastala Mariany Prachařové (26), která přiznala anorexii. Hvězda Slunečné je ale sama kost...

Měli lepší stroje Sověti, nebo Američané? O jednom neobyčejném souboji

Premium Když autu dojde palivo těsně před čerpací stanicí, můžete ho k ní dotlačit. Ale co dělat, když se totéž stane letadlu...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

  • Další z rubriky

Menzelová po smrti manžela a kritice kvůli synovi sáhla po antidepresivech

Smrt manžela, kritika ze strany veřejnosti kvůli nemanželskému synovi a také podvod s domem. Na producentku Olgu...

Kauzu Berbr jsem vítal jako fanda, jako režisér Vyšehradu ne, přiznává Štáfek

Premium Poslední týdny je k nezastavení. Sotva s úlevou ostřihal blonďatý melír, který nosil kvůli roli zhýralého fotbalisty...

Přežil jsem to, vzkázal šéfkuchař Kašpárek po dvouhodinové operaci páteře

Šéfkuchař Radek Kašpárek (39) před pár dny skončil v nemocnici. Kvůli problémům se zády měl silné bolesti a dokonce...

Vévodkyně Meghan letos v létě potratila. Přiznáním chce pomoci ostatním

Vévodkyně ze Sussexu Meghan (39) letos v červenci přišla o miminko. Manželka britského prince Harryho (36) to uvedla...

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Vyšel seznam nejpoužívanějších hesel. Pokud tam najdete své, změňte ho

Uživatelé stále používají velmi jednoduchá hesla. Přitom platí, že pokud si ho snadno zapamatujete, je s největší...

Žena nemá ráda oblečení. Nudismus praktikuje všude, kde to je možné

Dvaatřicetiletá Molly Spocková z Los Angeles od mala nesnesla mít cokoli na kůži. V pubertě už začala chodit doma nahá...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....