Úterý 7. prosince 2021, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. prosince 2021 Ambrož, Benjamin

Na své minulosti bych změnila asi všechno, říká zpěvačka Lucie Bílá

  0:03
Koronavirová přestávka ve vystupování přiměla Lucii Bílou, aby mimo jiné zrekonstruovala divadlo, které nyní nese její jméno. Stihla také dokončit a vydat knihu, přestože ji původně plánovala vydat až letos ke svým 55. narozeninám. Pro iDNES.cz zpěvačka prozradila, jestli s partnerem prožívají ponorku.

Lucie Bílá a Radek Filipi | foto: Lenka Hatašová

Touto dobou byste za sebou měla už vánoční turné, představení mezi svátky a možná i koncert na Silvestra. Jak prožíváte období bez většího kontaktu s fanoušky?
Celý rok jsem pracovala na projektech, které zaměstnávaly pouze mou praktickou hemisféru. Rekonstrukce restaurace, divadla, psaní knihy, rozjetí kamenného i internetového obchodu, to jsou všechno věci, které mi nedaly příležitost, aby se mi po hudbě začalo stýskat... 

Teď je to ale jiné, při svátcích jsem zjistila, že mě dojímá hudba v pohádkách a že se mi chce třeba brečet při krásné písničce. Zjistila jsem, že se ta zpěvačka ve mě probudila ze zimního spánku a že jí začíná hudba chybět. Že postrádám kontakt s diváky, je ale fakt od samého začátku. Úsměvy, kontakt, potlesk, atmosféra, energie, stisk ruky, objetí. To jsou věci, které se ztratily z našich životů a chybí mi to tak, až to bolí.

Umíte si představit život bez zpívání?
Nikdy mě nenapadlo, že něco takového zažiji. Pětatřicet let svého života jsem věnovala hudbě, jevišti, divadlu a rozdávání radosti lidem a ta roční pauza je jak zlý sen. Jednou jsem se ptala Marty Kubišové, jak to bez hudby mohla vydržet, a ona mi na to odpověděla: To nebylo jen mé trápení, v té době to bylo trápení všech. 

Stejné je to dnes. Hudba je mé poslání, ale i můj život, který se mi, jako snad každému v tomto čase, převrátil na ruby. Všichni jsou teď v těžké situaci a není to lehké zvládnout, obzvlášť když mám tolik zaměstnanců, o které se musím postarat. Chvála bohu, že když nemůžu zpívat, můžu zapojit hlavu a ruce a ty mi funguji dobře.

Jak jsou na tom teď vaše odpočívající hlasivky?
Začínám je připravovat na akci. Dlouho spaly, tak aby se nelekly. (smích) Letošní rok začínám točit CD svých nejoblíbenějších písniček, které chci dát do nového kabátu a nahrát s velkým symfonickým orchestrem. Zavřu se do studia a budu zpívat, na což se moc těším. Loni jsem byla díky rekonstrukci divadla jen v „teplákách“ na stavbě, naučila se komunikovat se všemi řemesly od kováře po zámečníky, sklenáře, malíře až po elektrikáře. Takže se nemůžu dočkat, až se zase vrátím tam, kde jsem doma, tedy k mikrofonu.

A co vaše fyzička?
Celý svůj tým teď živím rukama. Mám ve svém kulturním domě pracovnu s osmi pracovními místy, kam chodíme s mými děvčaty denně do práce. Začínáme v osm a končíme v pět. Já zůstávám do desíti, abych udělala přípravu na druhý den. Po pár týdnech jsem zjistila, že mě všechno bolí. Tělo začalo křičet, že mu chybí pohyb, toho opravdu u tvorby šperků, podepisování knih a cédéček moc nebylo. Poprosila jsem tedy o pomoc svého partnera, který je mimo jiné skvělý fitness trenér. Dělám si tak mezi prací pauzy, cvičím podle jeho rad a k tomu mám od něj i rozvrh na ráno a večer před spaním. A cítím se skvěle!

Lucie Bílá a Radek Filipi

Lucie Bílá a Radek Filipi

Jak se vám podařilo vyhnout se doma ponorkové nemoci?
Můj partner je chlap za odměnu. Náš vztah je neobyčejně obyčejný a ponorka nehrozí už právě proto, že si vážíme toho, že se máme. Mně to zjištění sice trvalo déle, ale alespoň jsem mu tím dala příležitost, aby o mne jako správný rytíř mohl bojovat. Máme jasně rozdělené role a jsme tak sehraný tým. Vadí nám jedině, když musíme být chvíli od sebe. A to se děje jen v případě, kdy je Radek někde ve světě na závodech. O to víc se pak těším jako malá holka, až se vrátí. Láska je opravdu to nejvíc a mně ta naše dává křídla.

Přinesla vám současná situace do života i něco pozitivního?
Donutila mě zrekonstruovat divadlo, které se řadu let věnovalo vizuálním představením pro zahraniční turisty. Ale ti se nám hned tak nevrátí. Musela jsem rychle zareagovat, a tak jsem se rozhodla, že divadlo připravím pro českého diváka. Chtělo to vzít z gruntu, takže máme v této chvíli nové šatny, bar, sociální zařízení, zázemí pro herce, ale i sklady, kanceláře, archiv. Doděláváme tahy i světla a zvuk na jevišti. 

Díky této situaci jsem tak připravena kromě kulturního domu v Otvovicích vítat lidi i v Praze na nádherném místě hned vedle Karlova mostu v divadle, které nese mé jméno - Divadlo Lucie Bílé. Vždycky jsem říkala, ze je mi kabát zpěvačky malý a že potřebuji otevřít víc dveří. A tyhle dveře daleko od hudby rozhodně nejsou. Cítím se jako umělec, který touží po svobodě a po prostorech, kam může zvát přátele, vybírat si, co hrát s kým i kdy, což je úžasné. Radost mi dělá i fakt, že mám místo, o které se s úctou mohu dělit s kolegy, kterých si vážím a které mám rada. Dělat zázemí druhým je další level mé kariéry.

Velký boom zaznamenaly v této době televizní seriály. Patříte také k jejich divákům?
Na televizi nemám moc času, ale jsem moc ráda za herce a producenty, že našli cestu, jak toto období přežít. Ono je to teď opravdu o přežití. Jsem na sebe hrdá za to, že v této době žádný z mých zaměstnanců nestrádal. Musela jsem sice zabrat, ale pro svůj tým bych udělala cokoli.

Lucie Bílá a Radek Filipi

Lucie Bílá a Radek Filipi

Našla jste si v době karantén čas na činnosti, které jste dříve kvůli pracovnímu nasazení nezvládala?
Sedla jsem si po letech k šicímu stroji a byla jsem v té chvíli neskutečně ráda, že jsem švadlenka. (smích) Rouška se asi stane symbolem této doby a mě v jednu chvíli zachránila také. Díky šití stovek roušek pro nemocnice a okolí jsem měla pocit, že jsem platná, že jen tak nečinně nesedím a nečekám, že se o mě někdo postará. Šití mi pomohlo zvládnout šok z té obrovské životní změny.

Patří mezi to i kniha s názvem Posílám to dál, kterou jste vydala na podzim minulého roku?
Knihu jsem měla v plánu vydat až letos k mým půlkulatinám, ale díky času, který nám byl dán, jsem se do ní zakousla dřív. Prožila jsem s ní celé léto a popravdě nikdy jsem se žádné své knize nevěnovala tolik jako téhle. Hodiny a hodiny strávené nad textem, výběrem fotek nebo popiskům k nim. Dala mi prostě zabrat. Jsem za ten čas a energii do ní vložené ráda, lidem se dobře čte a v mém internetovém obchodě jsem málem nestačila dodávat další a další výtisky. I v této chvíli posíláme denně tolik knížek, že už se mi o podepisování, balení a České poště i zdá! (smích)

Rekapitulovala jste a vzpomínala, bavila se, nebo spíš propadala sentimentu?
Nemám ráda hrabání se v minulosti, staré fotky, ani se nedívám na své staré pořady v televizi, a to proto, že jsou to věci, které už nemohu ovlivnit. Jsem člověk, který chce pořad něco zdokonalovat, vylepšovat nebo hledat lepší cestu. Vlastně musím říct, že bych na své minulosti změnila asi všechno. Proto nebylo lehké vracet se, ale říkám tomu „terapie knihou“. Napsala jsem ji a pryč od toho. Těším se na zítřek, těším se z dneška a ano těším se z toho, že se kniha lidem líbí. Taky doufám, že se brzy obchody otevřou a kniha se tak dostane ještě k dalším čtenářům.

Lucie Bílá a Radek Filipi

Lucie Bílá a Radek Filipi

Která pasáž v knize pro vás byla nejtěžší?
V jednu chvíli se mi při poslední korektuře zastavil čas. Přišla mi zpráva, že mé milované sestřenici odešel pětadvacetiletý syn. Vypnulo se mu srdíčko a celou rodinu to úplně paralyzovalo. Přístup mé sestřenky, její síla, velikost, klid a laskavost v této bolestné situaci najednou mou knihu, můj život v ní postavil do úplně jiného světla. Už i proto jsem jí knihu věnovala. Vzala jsem kus svého já a věnovala ho někomu, kdo je větší než kdokoli, koho jsem kdy v životě poznala.

Kdo byl váš úplně první čtenář?
Já ji četla, škrtala v ní, znovu četla tolikrát, že ji umím nazpaměť. Ale první čtenář a ten zásadní byl můj rodinný přítel Jefim Fištejn. On dal knize kostru i řád a bez jeho vedení bych se do psaní vůbec nepouštěla. Moc mu za tu obrovskou pomoc děkuji.

Hodně se věnujete charitě, vyrábíte šperky, obdarováváte jimi své blízké i vzdálené. Jaký dárek by udělal největší radost vám?
Myslím, že v této chvíli, víc než kdy jindy, je třeba pomáhat druhým. Rok 2020 byl po všech stránkách náročnou zatěžkávací zkouškou pro každého a proto jsem se snažila pomoc kdekoli, kam jsem dosáhla. Poslala jsem stovky roušek i finanční podporu do kladenské nemocnice, koupila čtyři invalidní vozíky, pomohla finančně pár lidem, kteří byli ve velké existenční tísni a snažila se, aby celá má rodina, můj tým i mé okolí nestrádali a přežili tento čas do chvíle, kdy to zase společně naplno rozbalíme.

Teď mám jediné přání, aby se svět uzdravil a lidé mohli být zase spolu. Aby se otevřeli hospůdky a divadla a já mohla být zase na jevišti. Toužím po svém starém životě, který mi bytostně chybí.

6. ledna 2021

Autor:
  • Nejčtenější

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Ve StarDance předčasně skončil Mirai Navrátil

Ještě před sobotním večerem StarDance je jasné, že se s taneční soutěží musí rozloučit zpěvák Mirai Navrátil. Vyšel mu...

Jiří Krampol je hospitalizovaný se zápalem plic

Jiří Krampol leží v pražské nemocnici Na Františku. Třiaosmdesátiletý herec je během posledních tří měsíců už potřetí...

Syna jsem viděl, když mu byly tři. Pak až v jeho padesáti, říká Ladislav Frej

Premium „Po představení neusnu. Je půl třetí ráno, sedím v kuchyni, chroustám piškoty bez lepku, piju mlíko a mudruju, co jsem...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Měli jsme zůstat točit v Sydney, říká Chris Hemsworth o práci v Praze

Australský herec Chris Hemsworth (38) v Praze natáčí pokračování akčního filmu Vyproštěn. V české metropoli by měl štáb...

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

Syna jsem viděl, když mu byly tři. Pak až v jeho padesáti, říká Ladislav Frej

Premium „Po představení neusnu. Je půl třetí ráno, sedím v kuchyni, chroustám piškoty bez lepku, piju mlíko a mudruju, co jsem...

Muzikál Slunce, seno, jahody: z Evíka bude Kelišová, Škopková zhubne

Slunce, seno, jahody v muzikálové podobě uvede Hudební divadlo Karlín. Hudbu, text a libreto má na svědomí Ondřej...

Měli jsme zůstat točit v Sydney, říká Chris Hemsworth o práci v Praze

Australský herec Chris Hemsworth (38) v Praze natáčí pokračování akčního filmu Vyproštěn. V české metropoli by měl štáb...

Rodiče by dětem nikdy neměli lhát. Ani o tom, kdo nosí dárky, myslí si herec

Švédský herec Stellan Skarsgard tvrdí, že i ve svých sedmdesáti letech nerad rozdává rozumy o výchově. Osminásobný otec...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Divadlo stahuje představení. Autor trvá na černošském herci, Sokol nestačí

Obsazením černošského herce si nově podmiňuje britský autor Martin McDonagh inscenování své hry Ujetá ruka (Behanding...

Staré panelákové jádro nahradila skvělá koupelna a ještě lepší kuchyň

Robert se narodil v Německu, ale už řadu let žije v Brně. Nyní se s manželkou rozhodli, že se přestěhují z centra na...