O Nataše Gollové
„V Budějovicích jsem se potkala s Nataškou Gollovou, kamarádily jsme se. Víš, vona to měla těžký, po válce ji vyhnali z Prahy, komunisti se k ní zachovali strašně hnusně. A přitom když končila válka, tak Nataška pomáhala v Terezíně, dostala tam dokonce nějakou nemoc, tyfus, myslím, ale pořád se snažila, aby lidem po válce ulevila v jejich trápení a pak dopadla tak zle, komunisti s ní zatočili. Voni jsou hrozní prevíti. Nevděční a zlí,“ vzpomínala Květa Fialová na svou kolegyni.
„Jaká byla Nataška? Hrozně milá. Vony ty prvorepublikový takzvaný hvězdy měly takovej afekt, taková to byla pořád operetka a Nataška to z nich měla nejmíň. Ta byla pravdivá. Herci se tak zamotají, se podívej třeba Štěrcl. Ten furt dělal Štercla. To už bylo moc. Takoví ti veselí herci, Jára Kohout třeba. To bylo pro mě nekoukatelný. I ten Holzmann byl na mě už moc,“ dodala.