Kde se vzaly svátky jara?

Taky už se těšíte? Aby ne, vždyť velikonoce jsou nejslavnějším svátkem křesťanské církve a jsou nejoblíbenějším svátkem jara. Jsou spojeny s památkou umučení a vzkříšení Krista, ovšem slavily se ještě v době předkřesťanské. Navazovaly totiž na židovský "pesach" -památku vysvobození Židů z egyptského zajetí.

Později se v tutéž dobu slavil příchod Mesiáše. Ve stejnou dobu se radovali i pohané - ti vítali jaro a chystali se na začátek zemědělských prací. 

Slovo velikonoce je odvozeno od Velké noci. Když byl na začátku našeho letopočtu ukřižován Ježíš Kristus, odehrál se v noci ze soboty na neděli zázrak zmrtvýchvstání.

A tato noc byla naznána Velkou. Křesťané se radují z toho, že smrt není konec, ale začátek nového života. O velikonocích se zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností, láska nad nenávistí. Něco nám to připomíná, že?

Velikonocím předchází čtyřicetidenní příprava - postní doba, která začíná Popeleční středou. Po velikonocích nastává padesátidenní doba, která trvá do Seslání Ducha svatého. V této době se Apoštolové čtyřicet dní setkávali se vzkříšeným Kristem, ten jim ale při posledním setkání řekl, že už se vidí naposledy, ale že dostanou zvláštní posilu - Ducha svatého. Duch svatý se zjevil za dalších deset dní.

Tečka na závěr:
 Jestli si myslíte, že ty pravé velikonoce se dají prožít na Velikonočních ostrovech, mýlíte se. Tenhle ostrov se podle původních obyvatel jmenuje Rapanui. Přídomek „velikonoční“ dostal proto, že byl objeven na velikonoční pondělí roku 1722 holandskou expedicí.