Setkáváme se na soustředění projektu Anděl mezi zdravotníky. Svěříte se vy sama ráda do péče českých lékařů a sestřiček?
Určitě ano. Ale musím říct, že to zatím nebylo potřeba. Udělala bych to ale kdykoli ráda. Lidé kolem mě, kteří měli tu zkušenost, ji měli z velké míry dobrou.
Bála jste se jako malá bílých plášťů?
Z toho, co si pamatuji, vím, že jsem jednou dokonce utekla z očkování. Teď už jsem však registrována i na druhé covid očkování. Takže si myslím, že to nebude probíhat úplně stejně, jako když jsem byla malá. Doktorů ani sestřiček jsem se vlastně nikdy nebála.
Už jste si naplánovala první destinaci, kam vycestujete, až to půjde?
Ještě jsem nad tím nepřemýšlela. Právě jsem nedávno někomu říkala, že se všechno tak rychle mění… Měla jsem pocit, že před chvílí byl březen, a teď je vlastně už léto. Nic konkrétního jsem zatím neplánovala. Uvidím, kam to půjde a kam to bude dávat smysl takovým tím selským rozumem. Kdo ví, jak bude po létě.
Jak momentálně vypadá vaše agenda?
Z velké míry jsem pořád ještě na home office v Londýně, kde se ta situace s covidem bohužel opět zhoršuje. Přes léto tam tedy fyzicky nebudu. S nadací máme ještě hodně plánů. Včera jsme byli navštívit po tornádu obce Hrušky a Hodonín. Pomoc je tam stále potřeba, ať už se týče konkrétních věcí, hmotných darů, dobrovolníků a tak dále. Buď se tam vrátíme ještě fyzicky, nebo se nám snad aspoň podaří něco vytěžit z nadace nebo uspořádat nějakou sbírku.
Byla jste šokována, když jste viděla, že něco takového se může stát i v České republice?
Jako spousta ostatních lidí jsem to nepředpokládala. Nikdy jste o tom neslyšeli, samozřejmě víte, že i tady jsou tornáda, ale nedokážete si představit, že by byla v takové výši a že by dokázala napáchat takové škody. Musím však říct jednu věc: když jsme na tato místa přijeli, bylo tam obrovské množství dobrovolníků. Lidé se opravdu semkli, přinášeli spoustu věcí, které mohly nějak pomoct, a velmi rychle odklízeli sutiny. Ale když projíždíte podobně postiženou vesnicí a vidíte na vlastní oči ty následky… Je to šílená věc. Ale jak říkám, je dobře, že lidé drží takto při sobě.
Dcera prezidenta Zemana chce, aby otec změnil názor na sňatky homosexuálů |
Dotkl se vás na Moravě nějaký příběh osobně tak, že ho hodláte i ze svých osobních zdrojů podpořit a sledovat, jak se vyvíjí?
Byli jsme v S-centru v Hodoníně (domov pro seniory – pozn. red.), kde přišli o celou střechu. Najednou se tam všechno zastavilo. Klienti, kterých je tam přes sto čtyřicet, byli samozřejmě v šoku. I přesto, že se jim nic nestalo. Pan ředitel je musel okamžitě umístit do hotelů a následně do jiných center. Vzhledem k tomu, že jsme tam strávili asi nejvíc času, tak se nás to také nejvíc dotklo. Celá budova se bude rekonstruovat a postupem času budou potřebovat různé věci. Takže doufám, že se tam jednou vrátím. Pokud ne, tak samozřejmě nějakým způsobem přispěji, ať už finančně, hmotným darem nebo podobně.
Nedávno proběhl světovými médii výrok vašeho otce na adresu transgender lidí. Bavili jste se o tom? Jaký máte vy sama pohled na LGBT komunitu?
Já jsem se to v podstatě dočetla z přepisu jeho rozhovoru, takže s ním jsem o tom nemluvila. Každý má samozřejmě právo na svůj názor. A v tomhle je náš názor odlišný, jako ve spoustě jiných věcí, což si myslím, že je normální asi v každé rodině. Jak říkám, můj názor zůstává pořád stejný.
Podpořila byste manželství pro všechny?
Určitě, já to vlastně říkám celou dobu. Můj názor se nezměnil.
Vadí vám, že se musíte často obhajovat, že vaše názory a názory vašeho otce nejsou vždy stejné?
Já si myslím, že se nemusím obhajovat. S tím se snad v každé rodině počítá, že každý bude mít určitý názor. Samozřejmě můžete o tom debatovat a nemusíte. Ale každý člen naší rodiny má jiné názory, často se neshodujeme stejně jako v tomto tématu a snažíme se navzájem přesvědčit. Ale ve výsledku odcházíme s tím, že takhle to pro spoustu lidí zůstane aspoň po určitou dobu. Tak uvidíme, jak do budoucna.
Máte vy sama přátele v LGBT komunitě?
Mám spoustu přátel z LGBT komunity, ano. Jak tady, tak v zahraničí.
První slečna Kateřina Zemanová přiznala po letech účast na pornovečírku |
Vzali vás třeba v Londýně na párty?
Nevím, jestli úplně párty. Ale mám například dva kamarády Američany, kterým se v zahraničí povedlo adoptovat dítě. Jsem za ně strašně šťastná. Už to jde i co se týká adopce, ale i celé té myšlenky rodiny. Je to strašně krásné. Hlavně pro ně je to opravdu vymodlená věc.
Čím jste sama sobě naposledy udělala radost?
Přemýšlím. A víte, že ani nevím? (smích) Já jsem poslední půlrok opravdu docela ve spěchu. Takže děkuji, že jste mi to připomněl. Snad aspoň v létě někam vyrazím a něco vymyslím.
Jste spíš spořivá, nebo neodoláte konzumnímu světu a podlehnete občas i reklamě?
Já si myslím, že reklamě jako takové nepodléhám, to bych si troufla říct. Konzumnímu světu asi také ne. Nemohu říct, že jsem úplně spořivá, ale myslím si, že mám k financím a utrácení docela zdravý přístup.
7. dubna 2021 |