V Buckinghamském paláci jedí stále dokola to samé, říká cukrář Maršálek

  • 81
Cukrář Josef Maršálek (37) je porotcem v show Peče celé Česko. V rozhovoru pro iDNES.cz promluvil o svých zkušenostech z Buckinghamského paláce i o netradičních přáních zákazníků. Přiznal také, že doma s partnerem chovají celkem sto morčat.

Momentálně se často objevujete na televizní obrazovce, vydáváte knihu. Pociťujete zvýšený zájem lidí?
Asi bych byl blázen a nebyl bych upřímný sám k sobě, kdybych řekl, že ne. Pracuji na nejvíc sledované show v republice s názvem Peče celá země. Sleduje ji milion čtyři sta tisíc lidí, což je mimochodem stejný počet lidí, kteří sledovali StarDance. Na zájmu lidí je to samozřejmě znát.

Působil jste i v zahraničí. Která zkušenost vám toho nejvíc dala?
Každá zkušenost vám dá něco jiného. Deset let jsem strávil v Anglii, dva roky v Indii, cestoval jsem po celém světě. Ovlivní vás to, co zažijete, lidi, které potkáte, i jídlo, které ochutnáte. Každá zkušenost byla důležitá.

Přemýšlíte o tom, že byste utekl do zahraničí, nebo se plánujete usadit v Čechách?
Já jsem už usazený. Přestěhoval jsem se do Jižních Čech a žijeme s přítelem v domečku. Pokud přijde cesta do zahraničí, tak to bude jen časově limitovaná práce.

Máte s přítelem doma nějaká zvířata?
Máme sto nádherných morčat s rodokmenem. Je to unikátní světová špička, pocházejí od Indonésie přes Thajsko až po Brazílii. Máme také čtyři nádherné suchozemské želvy. A teď máme doma i pětisetlitrové akvárium.

Pardon, slyšel jsem opravdu sto morčat? Takže Josef Maršálek je opravdu chovná stanice?
Jsem ze zemědělských rodin. Prarodiče byli zemědělci, rodiče byli zemědělci a přítel je vysokoškolský pedagog, takže tak.

Myslíte si, že byste mohl mít jednou vlastní pořad, který byste prokládal historkami, jako třeba Halina Pawlowská?
Říká se nikdy neříkej nikdy.

Přišla už nějaká taková nabídka?
Nabídky přicházejí. Ještě jsem však nenašel formát, který by mi vyhovoval.

Vytvořil jste někdy nějaký opravdu speciální, velmi neobvyklý a extravagantní dort? 
Byla jich spousta. Ať už to byl pětimetrový dort pro maharádžu v Indii, nebo například obrovský 160kilový dort ve tvaru sfingy pro Mohameda Al Fayeda, pokrytý 24karátovým zlatem.

A ta největší bizarnost?
Nemyslím si, že by tam byla vyloženě nějaká bizarnost. Spíš jsou to takové ty opulentní hostiny, kdy provádíte věci, které byste běžně nedělal. 

M A K O V E C
Recept na vypecenavyzva.cz

19. února 2020 v 9:00, příspěvek archivován: 3. března 2020 v 10:25

Jako například? 
Jako třeba pokrýt dezert pro pět tisíc lidí 24karátovým zlatem. To pak to zlato stojí víc než všechno ostatní na té hostině. Z našeho pohledu je to trochu bizarní. Ale když na to ty lidi mají a chtějí to, tak proč ne.

Co když vám někdo nabídne kokosový rohlíček nebo koňakovou špičku? Nepohrdnete?
Rád si dám a poděkuji.

Hodnotíte cukrářské výtvory, když se zatouláte do některé z českých cukráren?
Pokud se mě na to nikdo nezeptá, sám nikomu nic nevykládám.

Jste hodně přísný kritik?
To asi ano. Ale já ty svoje pravdy nikomu nevnucuji. Takže když chce někdo zpětnou vazbu, tak si o ni musí říct. 

Na vašich dortech si prý pochutnávali tři různí britští premiéři. Byla mezi nimi i politička Theresa Mayová?
Ne, ne. Ale ti předchozí tři ano. 

Narazil jste někdy na majitele opravdu mlsného jazyku, který si navymýšlel nesmysly?
Zákazníci mohou být docela specifičtí. Většinou vědí, co chtějí. Někdy je lepší jim nevnucovat vlastní představy, když víte, že jsou alergičtí na tohle nebo na támhleto. Nebo nemají rádi takovou nebo makovou ingredienci. Ale nemyslím si, že by přání zákazníků byla nějak vyloženě zvláštní. 

Stalo se vám někdy, že jste tu svou tvorbu ochutnával tak pečlivě, až jste nemohl dopnout kalhoty?
To se mi stává běžně. Jsem nastavenej tak, že v zimě to mám zhruba plus deset kilo a v létě mínus deset. (smích) 

Zvládnete upéct věnečky podle receptu špičkového cukráře? Není to legrace

Jak to pak řešíte?
V létě jím přirozeně méně. Nedávno jsme byli tři týdny v Indii, kde jsem si za celou dobu na maso ani na sladké nevzpomněl. V momentě, kdy jsou zkrátka ty teploty vyšší, mám všeobecně menší potřebu jíst.

Když s sebou v Indii nemáte domácí slivovici, tak ona tam ta kila jdou dolů celkem rychle sama...
Je to tak.

Potkaly vás v Indii nějaké zažívací nepříjemnosti?
Dvakrát v životě jsem se otrávil jídlem. A v obou případech to bylo v Praze. V Indii jsem žil několik let a nikdy nic.

Zeptám se ještě na ten Buckinghamský palác. V jednom z rozhovorů jste řekl, že to byla nuda. Proč?
Protože Buckinghamský palác je tradiční instituce. Celá monarchie je založená na obrovské tradici a úctě k ní. Není tam velký prostor pro improvizaci ani pro experimenty. Podává se tam proto stále dokola jedno a to samé, co těm strávníkům chutná. A není tam potřeba jim vnucovat nějaké představy o tom, jak by se gastronomie ve dvacátém prvním století mohla dělat. To není třeba, tam to nepatří.

Urazila vás někdy něčí reakce na váš výtvor?
Neurazila, ale překvapila.

O co se jednalo?
Konkrétně asi nemohu jmenovat. Ale dejme tomu, že si myslíte, že servírujete créme de la créme a že už to nemůže být lepší. Že je to zkrátka úplně to nejlepší, co jste mohl vytvořit. A když pak přijde vlažná reakce, tak je to překvapení.

Nadýchané ovocné knedlíky se vůbec nevaří. Chutnají jako jahody na obláčku

Co mají od vás nejraději vaši nejbližší? Je něco, co po vás chtějí pořád dokola, až je vám to někdy protivné?
Protivné mi to není. A pořád dokola chtějí vánočku.

Máte na ni nějaký speciální recept? A ještě se zeptám, za kolik sekund vy ji upletete?
Když máte připravené jednotlivé prameny, tak vánočku upletete za deset, patnáct sekund. Pletu ji najednou ze šesti pramenů a mám svůj speciální postup. Vzal jsem babiččin recept, který pekla čtyřicet let, trošku jsem ho poupravil tak, aby to dnes dávalo větší smysl, a myslím si, že výsledek je prostě luxusní.

Rodí se vám ještě v hlavě samy od sebe nové recepty?
Určitě ano. Když jsme byli v Indii, šestého února byl v Čechách zahájen prodej mé kuchařky s názvem Moderní česká cukrařina. Za týden byla vyprodaná, já už mám teď v ruce druhé vydání, které – jak jsem se dozvěděl – už je rozebrané v knihkupectvích po celé České republice. Než jsem přiletěl domů, už jsem měl další nabídku na novou knih. Na té budu moc rád pracovat, bude nádherná.

Tak to abych si to své vydání nechal podepsat a vydražil.
To bych doporučoval. (smích) 

13. února 2020

,

Britská královská rodina