Zpěvačka Jitka Zelenková | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Životní láska Štaidl, Gott jako věčný vzor. Sedmdesátiletá Zelenková bilancuje

  • 1
  • Premium
Jitka Zelenková se proslavila jako vokalistka Karla Gotta, ale nezaměnitelný sametově zastřený hlas jí brzy přinesl vlastní publikum. Na rozdíl od mnoha kolegyň však její pěveckou dráhu nikdy neurčoval manažer, spoléhala se na svou intuici. Dokonce tak umanutě, že se kvůli tomu na deset let rozkmotřila se svým osudovým mužem a kapelníkem Ladislavem Štaidlem.

Karanténu jste celou strávila na horách sama ve vypůjčené chalupě. Bála jste se?
Zpočátku jo, o mně je totiž známo, že kvůli strachu z nemoci nejezdím za běžného provozu ani hromadnou dopravou. Ale ten strach je oprávněný, protože já z každé obyčejné rýmy mívám těžké záněty průdušek. Kolegové si ze mě kvůli tomu vždycky utahovali. Třeba Karel Gott ke mně vždycky přišel s kapesníkem – „Jituš, já mám jenom rýmu“– a věděl, že odskočím deset metrů, a výborně se tím bavil. 

Vím, že mu tím notně kazím image, ale Bruno Ferrari je prostě elegantní a šarmantní.

Jitka Zelenková

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu

První měsíc za 1 Kč, následně za 39 Kč měsíčně. Členství je možné kdykoliv zrušit a je bez závazků.

Již máte předplatné?
Stačí se přihlásit a číst dál.

Témata: Kultura, Týdeník Téma, Jitka Zelenková, Karel Gott, pevná telefonní linka, Ladislav Štaidl, Alfons Mucha, Eduard Pergner, Gustav Brom, Jiří Hubač, Jiří Mucha, Ondřej Soukup, Samir Hauser (Bruno Ferrari), Nový Zéland, Karanténa