Ani to však nejpopulárnějšího českého písničkáře nezlomilo. Odvolal sice několik koncertů, ale za několik dní opět hrál se skupinou Poklad.
"Co k tomu mám říct? Nebudu marodit. Nemám čas na nějaké nemoci. Přišel na mě prostě pád. Spadl jsem z pěti metrů a polámal jsem si prsty, měl jsem rozbitou hlavu, naražené klouby, polámané prsty a těžký otřes mozku. Řekl jsem si ale, že v nemocnici ani doma sedět nebudu. Neléčil jsem se, a tak to přišlo za týden znovu," prozradil Jan Nedvěd.
Písničkář se dále svěřil, že tentokrát měl opravdový strach o život. Honza Nedvěd zažil podobný pocit před patnácti lety, kdy jeho život visel skutečně na vlásku. "Musím se přiznat - tentokrát jsem se skutečně bál, že zemřu. Tento pocit jsem zažil v životě pouze dvakrát. Před patnácti lety mě chtěl v jednom pražském domě zastřelit žárlivý chlap. Myslel si, že mu chodím za ženou, a protože byl voják, vytáhl pistoli a chtěl po mně vystřelit. Nyní jsem prožíval úplně stejný strach jako tehdy," řekl písničkář.
Při krátkém pobytu v nemocnici navštívili Jana Nedvěda jeho děti i spoluhráči z kapely. "Všichni ke mně přišli. Celá kapela a hodně mi pomohla moje šestadvacetiletá dcera Alenka. Všude mě vozila svým autem a prostě se o mě starala. Syn Honza se o mě strašně mile bál. Pořád za mnou chodil a říkal tím svým krásným humorem ´Tati, to nic není, to je jen rozmazlenost´. Bylo to krásné a jsem šťastný, že mám kolem sebe lidi, kteří ke mně mají silný citový vztah a mají mě prostě rádi," svěřil se Jan Nedvěd.
Už před časem prohlásil, že jeho největším nepřítelem je čas. Bojí se totiž, že už nestihne říct ve svých písničkách lidem všechno, co má na srdci. Právě tato obava je prý jeho nejsilnějším hnacím motorem.
"Nevzdávám se. Chystám se na nové turné a strašně se těším, až budeme hrát pro lidi. Nemoc prostě nemá nárok," řekl Jan Nedvěd rozhodným hlasem.
