Exmanželka Hedvika patří stále do mého života, říká fotbalista Jan Koller

  • 13
Fotbalista Jan Koller (47) se v příštím roce dočká vlastního filmu s podtitulem Příběh obyčejného kluka. V rozhovoru pro iDNES.cz promluvil o bývalé manželce Hedvice, přátelích ze sportovního světa i o tom, jakou radu nejčastěji dává začínajícím fotbalistům.

Jaké byly vaše pocity, když se točily první záběry?
Nejdříve jsem nevěděl, do čeho jdu. Neměl jsem moc zkušeností, takže jsem byl takový v očekávání. Ale musím říct, že jsem se do toho zažral a chytlo mě to. Spolupodílím se i na produkci a organizaci, baví mě to.

Dovedete popsat nejdůležitější momenty vaší životní cesty?
Ten úplně první byl, že já, rodilý Pražák, jsem se přestěhoval na vesnici. To byl základ toho, že jsem mohl začít hrát fotbal. Co se týká fotbalové kariéry, tak to byla první profesionální smlouva ve Spartě, první přestup do zahraničí do klubu Lokeren, který mi do té budoucí kariéry dal asi nejvíc... A pak samozřejmě Dortmund a národní tým.

Jaké setkání s fotbalovou legendou vám dalo nejvíce?
Musím říci, že strašně moc jsem si vzal už od Pavla Nedvěda, se kterým jsem se setkal ve Spartě. Bylo na něm vidět, jak strašně dře. V té době to nebylo tak obvyklé, jak na sobě pracoval, byla na něm vidět cílevědomost, že chce něčeho opravdu dosáhnout. Z toho jsem si vzal velký příklad do mé budoucí kariéry.

Do jaké míry jste si při natáčení filmu pustil kamery do soukromí?
Musím říci, že opravdu hodně. Natáčejí u mně doma a to nejen mě. Ale i mého bráchu a tátu. Je to nejvíce, co jsem si kdy takto pustil kamery do soukromí.

Je pro vás natáčení jakousi formou terapie, nebo uvědomění si něčeho, když při něm postupně procházíte různé životní etapy?
Je to dobré na cvičení paměti. Člověk se musí vracet do vzpomínek, musím říci, že jsem si díky tomu ověřil, že s mou pamětí to není ještě tak hrozné. Vybavil jsem si hodně věcí z dětství, kdy mi bylo třeba deset let. 

Které prostředí vás nejvíce ovlivnilo?
Myslím, že právě ta vesnice. Už se k ní zas musím vrátit. Tam mě to hodně ovlivnilo a dalo mi to základy do fotbalového života.

Producent a režisér Petr Větrovský má za sebou úspěšný film Attila. Jste jeho fanouškem?
Já se musím přiznat... Moment, myslíte Attily?

Fotbalista Jan Koller se rozvádí. V Bratislavě ukázal novou přítelkyni

Attily i Petra...
Jo. (smích) Já se musím přiznat, že než jsem potkal Petra, tak jsem o MMA a o Attilovi nevěděl vůbec nic, protože to zrovna nebyl můj šálek sportu. Celkově bojové sporty nejsou moc mým šálkem, nezajímají mě. Ale potom, co jsme se s Petrem domlouvali, jsem si samozřejmě pustil jeho tvorbu a musím říct, že příběh Attily mě zaujal. A on jako člověk také. 

Budu rád, když se s ním setkám a budeme si moci popovídat. S Petrem jsme si padli do noty hned, i když jsme každý jiný. Musím říct, že jsme se na všem v pohodě domluvili a spolupráce zatím klape na výbornou. Doufám, že to bude vidět i ve filmu.

Co bude podle vás stěžejním momentem a největším tahákem pro diváky?
Asi celkově příběh. Protože, co si budeme povídat, můj fotbalový růst nebyl takový, jaký měla většina kolegů, kteří už to odmalička měli v sobě a jeli nějakým fotbalovým procesem. Já hrál až do svých dvaceti let fotbal jen pro zábavu a pak jsem se najednou ocitl v profesionálním sportu. Bude to spíše příběh o tom, že není třeba se vzdávat, když máte svůj sen. Všechno je možné, když člověk chce a potká správné lidi. Pak se dá dosáhnout velkých cílů.

Jan Koller a Pavel Nedvěd slaví gól. Památné utkání Česko - Nizozemsko na fotbalovém Euru v portugalském Aveiru. (19. června 2004)

Jste velkým fanouškem hokeje. S kým si rád zahrajete?
Je to tak, jsem velkým fanouškem hokeje. Rád na něj koukám, rád ho i hraji a jsem samozřejmě rád, když si mohu zahrát s nějakými hráči, kteří to umějí, to je potom radost. Máme na hraní takovou partu, kam chodí i Patrik Eliáš. Také se scházím s mými bývalými fotbalovými spoluhráči, se kterými máme tým. S nimi si vždycky úžasně zahraji. Musím říci, že mě to moc baví a teď mi to vážně dost chybí.

Když se vrátíme k novému filmu, budou tam všechny vaše životní etapy? I to, jak se rozešly vaše životní cesty s exmanželkou?
Ano, to chceme. Hedvika patřila a vlastně stále patří do mého života. Máme spolu dvě krásné dcery a myslím si, že spolu vycházíme dobře. Chtěl bych, aby ve filmu také promluvila, pokud s tím samozřejmě bude souhlasit. Zatím přislíbila, že jo, tak se uvidí. Natáčení ještě bude pokračovat. 

Šmicer, Koller či Sivok burcují ke změně. Spouští projekt fotbalové evoluce

Nebojíte se toho, co z pozice exmanželky řekne? Že byste to pak chtěl autorizovat? Nebo se necháte překvapit, co tam Petr nechá?
Musí tam dojít k nějakému schválení ke konci filmu. Ale já nemám důvod něco autorizovat. Nebo… Uvidíme, zatím to necháme otevřené.

Film půjde do kin až za rok. Co pro vás bude stěžejní v letošním roce?
Teď je pro nás stěžejní vše okolo filmu. Musíme ještě natáčet v zahraničí, což teď máme hodně omezené. Čekáme, jak se situace vyvine. Chceme v únoru na plánovanou schůzku do klubu Borussia Dortmund, který se na tom bude i partnersky podílet. Tam máme vše dořešit a také natáčet. Pak to budou návštěvy Pavla Nedvěda v Turíně, Petra Čecha v Londýně, plus další různé destinace, kde jsem působil. 

Vy sám jste vděčným filmovým divákem?
Musím říct, že hlavně v této době hodně sleduji televizi. Sportovní přenosy ani neberu. Jsem příznivcem dobrých thrillerů, kriminálních filmů i různých minisérií. Mám moc rád třeba severské produkce, to je takový můj nej žánr.

Jan Koller, nový člen Síně slávy českého fotbalu, u své hvězdy.

Sportovci fungují obvykle na maximum. Když se pro něco nadchnete, nebo se do někoho zamilujete, máte to také tak?
Ano, je to tak. To máte pravdu, že když se do něčeho vrhnu, tak jdu do toho naplno.

Zpytoval jste někdy v životě svědomí, když jste utratil velkou finanční sumu?
(smích) Jak jsem žil na té vesnici, tak mám k penězům vztah takový, že si jich vážím. Samozřejmě, když je chci za něco utratit, tak si to vždycky pořádně zvážím, jestli mi to za to stojí, zda tu věc využiji a podobně. Jsem člověk, který nerad zbytečně utrácí peníze.

Život a dílo pana Jana. Jaká kouzla uměl fotbalový gigant Koller?

Jaký jiný titulek kromě Příběhu obyčejného kluka si dokážete představit u svého filmu?
Žij si svůj sen. Nebo něco takového. Jak říkám, nevzdávat se, když máte nějaký sen. A ono to pak třeba vyjde.

Když se dostanete do kontaktu s mladými začínajícími kluky, kteří chtějí hrát fotbal, je pro vás poctou, pokud jste pro ně inspirací a modlou?
Samozřejmě jsem rád, když ke mně někdo vzhlíží. Je to i takový závazek, že člověk se má chovat hezky, protože existují lidé, který si ho váží. I na to by se měl film zaměřovat. Když se pohybuji u začínajících fotbalistů, tak jim často říkám, aby měli hlavně rádi svůj sport, který dělají, protože to je základ. Láska k tomu co děláte. A to ostatní pak už přijde.

13. listopadu 2020

,