Jakub Kohák

Jakub Kohák | foto: MAFRA

Střílím ostrejma, teď by mohla přijít dcera, věří Jakub Kohák

  • 22
Herec, moderátor, režisér a dvojnásobný otec Jakub Kohák (42) je také citlivá duše. Když byl porotcem v pořadu Tvoje tvář má známý hlas, vystoupení Jana Ciny ho rozplakalo. „Já už na něj mám takovou alergii, že ho jenom vidím a už pláču,“ řekl pak Kohák v rozhovoru pro iDNES.cz.

Jak jste si užíval pořad Tvoje tvář má známou hlas?
Já jsem byl předseda poroty, v referendu zvolený celým národem. Připravoval jsem se. Jako každý předseda jsem denně deset hodin studoval soutěžící, originály, abych byl připraven na každé vysílání. Moc mne to bavilo. Poznal jsem spoustu talentovaných lidí a těším se na třetí řadu.

Byl jste tam za tvrďáka, přesto vás Jan Cina rozplakal.
Ano, je to hajzl, grázl, syčák, parchant a zloduch. Podařilo se mu rozplakat předsedu poroty. Chlapa z křemene, sodíku a draslíku. Pak jsem mu zakazoval se ke mně přiblížit. Šel po chodbě já na něj: „Cina, vypadni ode mne! Deset metrů se ode mne budeš držet!“ Když se přiblížil blíž, začal jsem vždy brečet. Já už na něj mám takovou alergii, jenom ho vidím a už pláču.

Jste velký sportovec. Hrajete fotbal, hokej. Rozplakal vás při zápase nějaký spoluhráč nebo protihráč?
Rozplakal, ale vzteky. Zahodil nějakou jasnou šanci na gól, nezvládl vyřešit situaci, tak jak ji měl vyřešit, zvolil řešení úplnýho dementa, dřevěného člověka. Takže to mne rozplakalo. Ten necitlivý přístup k věcem. Je slušnost říct, že mnoho těch situací jde na moje konto, jsem to já, kdo většinu těch situací špatně vyřešil. Rozplakal jsem sám sebe. Takhle to je. To je čistá pravda.

Je něco, co vám jde přímo proti srsti? Třeba nekorektní přístup ke sportům nebo nepřipravenost herců?
Ne, ne. To všechno já mám rád. To všechno koření ty věci. Když to někdo udělá jinak, když to trošičku podcení, nebo se tomu nevěnuje dost. To mne baví, to je parádní. Tření tý plochy a nepřipravenost, to já mám rád.

Jakub Kohák

Vás lidé hodně vnímají jako herce, ale vy i režírujete. Jste kamarádský režisér s dobrou náladou, nebo jste nekompromisní?
Nenene, právě to první. Jsem ten kamarád, všechno vysvětlím, pomůžu, hlavně, aby se ten protagonista cítil co nejlíp. Od toho tam ten režisér je. Aby se celý štáb a herci cítili komfortně a tím pádem jde práce lépe od ruky.

Jak se kromě sportu udržujete v kondici?
To je právě to. Když bůh tvoří člověka, tak ho stvoří tak nějak normálně, a jednou za sto let je jeden člověk z deseti miliard ten „vyvolený“. No a ten nemá žádné zvláštní udržovací metody. Má tělo z polyuretanu, alabastru, polokovů a nepotřebuje vůbec nic a vypadá fantasticky. Příroda to zařídila tak, že jeden člověk z toho kvanta z té masy je vyvolený. Padlo to na mne. A já tomu neříkám ne.

Máte rád zdravý životní styl, nebo si dáte i dobrý burger s tatarkou?
Obojí je mi blízké. Nemám s tím problém, mám rád oba styly. Zpracuji to, výsledky jsou vždy na jedničku. Je to tak!

Jakub Kohák

Jste otcem dvou synů, nechybí vám ještě dcera?
Střílím ostrejma, ale říkal jsem si, když už mám dva syny, tak by mohla přijít dcera, protože má ty bratry ochránce. Až si mne pán Bůh povolá k sobě, a já doufám, že to bude brzy, protože tady jsem všechno už splnil, tak by tady mohla mít nějaké zastánce. Teď už je ta doba, kdy by mohla přijít dcera. Nevylučuju to, nejsem rozhodčí v hokeji.

Jste součástí sbírky na podporu rodičů a dětí v nemocnici. Co vás k tomu vedlo?
Když je možnost podpořit nějakou prospěšnou a milou věc charitativního charakteru, a pokud mám čas, tak neřeknu ne. Tuto akci dělám čtvrtým rokem. Chtěl jsem být vždy stavař a tady se staví dům pro rodiče, kteří by měli bydlet v blízkosti svých nemocných dětí u Fakultní nemocnice v Motole. Tudíž jako stavaře mne projekt oslovuje ještě navíc. Jsem i připraven přiložit ruku k dílu. Přitesnout kládu, tam přinést cihlu, umíchat maltu.