Patricia Ryan Nixonová, po nuceném odchodu jejího muže Richarda Nixona z Bílého domu kvůli aféře Watergate: "Svého manžela mám ráda, věřím mu a jsem hrdá na všechno, čeho dosáhl."
Hillary Clintonová po aféře s Monikou Lewinskou: "Každý zná problémy v manželství. Musí se jim čelit. Když někoho milujete, neopustíte ho, ale pomůžete mu.Tomu se říká láska."
Danielle Mitterandová po obvinění jejího muže, francouzského prezidenta, z kolaborace s profašistickou vládou generála Petaina veřejně vystoupila na jeho obranu. Její slova vzala francouzská veřejnost vážně, neboť nezněly z úst "pouhé manželky", nýbrž uznávané humanistky a bývalé členky odboje.
Hana Benešová, krátce po abdikaci jejího manžela po mnichovském diktátu: "Ani předtím, ani potom jsem neviděl člověka tak zhrouceného! Sotva vlekl nohy... Šel shrbený, úplně zlomený, a hleděl k zemi. Po jeho levici stoupala pevným krokem paní Hana... Neustále zvedala ruce a zatínala pěsti. Bylo vidět, jak svého muže povzbuzuje, zdvíhá, křísí..." (svědectví spisovatele Františka Kubky z knihy Pavla Kosatíka Osm žen z Hradu)
Denis Thatcher na konci roku 1990, kdy mu jeho žena Margaret oznámila, že hodlá rezignovat: "Nebylo mnoho co říci, ale utěšil mne," napsala britská premiérka ve svým memoárech. "Řekl mi svůj úsudek už dříve a ukázalo se, že je správný."
Olga Havlová odpověděla na dotaz novinářů na tiskové konferenci po první volbě českého prezidenta v lednu 1993, kde republikáni uráželi jejího muže: "Bylo to pochmurné. Pociťovala jsem dneska tutéž bezmocnost, jako když stejná nařčení zaznívala v době totality z televize."
Dagmar Havlová po volbě prezidenta 21.ledna 1998 reagovala na projev republikána Jana Vika dvojím ostrým hvízdnutím.
Ivana Zemanová, manželka premiéra v reakci na nařčení jejího muže Dagmar Havlovou: "Já mám občas také chuť nějakým způsobem reagovat, ale existují jisté společenské normy, které by měl člověk dodržovat. Můj manžel má dost sil na to, aby se bránil sám."
Hillary Clintonová po aféře s Monikou Lewinskou: "Každý zná problémy v manželství. Musí se jim čelit. Když někoho milujete, neopustíte ho, ale pomůžete mu.Tomu se říká láska."
Danielle Mitterandová po obvinění jejího muže, francouzského prezidenta, z kolaborace s profašistickou vládou generála Petaina veřejně vystoupila na jeho obranu. Její slova vzala francouzská veřejnost vážně, neboť nezněly z úst "pouhé manželky", nýbrž uznávané humanistky a bývalé členky odboje.
Hana Benešová, krátce po abdikaci jejího manžela po mnichovském diktátu: "Ani předtím, ani potom jsem neviděl člověka tak zhrouceného! Sotva vlekl nohy... Šel shrbený, úplně zlomený, a hleděl k zemi. Po jeho levici stoupala pevným krokem paní Hana... Neustále zvedala ruce a zatínala pěsti. Bylo vidět, jak svého muže povzbuzuje, zdvíhá, křísí..." (svědectví spisovatele Františka Kubky z knihy Pavla Kosatíka Osm žen z Hradu)
Denis Thatcher na konci roku 1990, kdy mu jeho žena Margaret oznámila, že hodlá rezignovat: "Nebylo mnoho co říci, ale utěšil mne," napsala britská premiérka ve svým memoárech. "Řekl mi svůj úsudek už dříve a ukázalo se, že je správný."
Olga Havlová odpověděla na dotaz novinářů na tiskové konferenci po první volbě českého prezidenta v lednu 1993, kde republikáni uráželi jejího muže: "Bylo to pochmurné. Pociťovala jsem dneska tutéž bezmocnost, jako když stejná nařčení zaznívala v době totality z televize."
Dagmar Havlová po volbě prezidenta 21.ledna 1998 reagovala na projev republikána Jana Vika dvojím ostrým hvízdnutím.
Ivana Zemanová, manželka premiéra v reakci na nařčení jejího muže Dagmar Havlovou: "Já mám občas také chuť nějakým způsobem reagovat, ale existují jisté společenské normy, které by měl člověk dodržovat. Můj manžel má dost sil na to, aby se bránil sám."
