Setkali jsme se na akci, kde jste dnes v roli modelky, což už nebývá často k vidění...
Je pravda, že dříve jsem se modelingu věnovala více. V dnešní době, kdy je ta situace i co se týká práce taková zvláštní a moc se toho neděje, s radostí jsem přijala nabídku tohoto focení pro Top Class. Je to pro mě takové příjemné zpestření. Navíc jsem tu v péči skvělých profesionálů, takže se moc těším na výsledek.
Na obrazovce jste vždy pečlivě nalíčená. Jak je tomu v soukromí? Jak často máte příležitost obléci se do šatů a podpatků?
V práci jsem samozřejmě v podpatcích a šatech velice často. Tady na focení se můžeme více rozšoupnout a dát více prostoru kreativitě a fantazii. O to je to pro mě samozřejmě zajímavější. Mimo práci na Nově se moc často „nečančám“. Vlastně v podstatě chodím většinou nenalíčená a volím spíše jednoduché oblečení. Tím, že je nyní všechno zavřené a nikam se nechodí, tak to většinou řeším teniskami, tričkem a džínami.
Po čem saháte, když jdete na nákupy? Jste typ, co miluje kabelky, nebo raději boty?
Miluji boty. Těch mám opravdu docela dost. A pořád tvrdím, že pořád potřebuji další. Ale do obchodů moc nechodím, nakupuji už posledních pár let spíše online.
Na obrazovce nejste žádným nováčkem. Ale přesto... Když ohlásí „Už je tady Inna a sport“, jste stále i po letech nervózní?
Nervózní nejsem. Takzvaná předávka je zrovna taková ta uvolněná, příjemná část vysílání. Co se týká samotného vysílání Sportovních novin, přestože už jsem na Nově přes osm let, tak se občas nervozita objeví. Takové to přirozené napětí. Myslím, že každý člověk, kterému záleží na výsledku, to tak má. Můžete něco dělat dvacet let a když vám to není lhostejné, přirozená nervozita tam zůstává.
Jak reagujete na životní výzvy? Jdete do všeho po hlavě?
Jak kdy. Mám ráda výzvy. Ale také jsem hodně nerozhodný člověk, takže si spoustu věcí několikrát zvážím, než se pro nějakou větší změnu rozhodnu.
Začala jste během lockdownu dělat něco nového?
Určitě jsem zvládla spoustu věcí, které jsem do té doby odkládala. Stihla jsem asi dvacetkrát přetřídit šatník a vyřadit mnoho nepotřebných věcí. Začala jsem více číst, ať už knížky, nebo texty na internetu. A začala jsem se více do hloubky zajímat o věci, které mně zajímaly už dříve, ale nebyl na to prostor, protože člověk byl takový rozlítaný. Celkově jsem hodně zklidnila svůj život a docela mi to i vyhovuje.
Díky Jágrovi jsem se zviditelnila, to nepopírám, říká Puhajková |
Co vám z vašeho svobodného života nejvíce chybí?
Setkávání s přáteli. Veškerá nařízení mě nejvíce limitují z důvodu nemožnosti socializace s ostatními lidmi. Myslím, že člověk nutně potřebuje kontakt s ostatními pro svou spokojenost. Samozřejmě chodím do práce, ale tam se potkávám stále s těmi stejnými kolegy, které mám sice ráda, ale samozřejmě chci zajít třeba i na drink nebo na kávu do kavárny a užít si takový příjemný společný čas. To mi chybí asi nejvíce.
Otevřete si někdy společenské rubriky, abyste se podívala, co se děje s lidmi, se kterými jste se dlouho nesetkala?
Mám samozřejmě pár takový serverů, které si po ránu u kafe otevřu, abych viděla, co se u nás i ve světě děje. Samozřejmě si udržuji takový obecný přehled.
Co jste říkala na současnou přítelkyni Dominiku vašeho bývalého partnera Jaromíra Jágra?
(smích) Jak vypadá nyní? Změnila vizáž?
Ne, myslím obecně, co říkáte na výběr této jeho partnerky...
(smích) Nesetkala jsem se s ní nikdy osobně. Samozřejmě nějaké fotografie jsem viděla... Působí na mě velice sympaticky a byl mi i velice sympatický její krok na začátku toho vztahu, kdy se stáhla ze sociálních sítí. Myslím, že tím dala najevo, že jí na tom vztahu záleží víc než na mediální pozornosti, po které možná netouží. To mi bylo sympatické.
Jaromír Jágr a Inna Puhajková spolu žili šest let
Myslíte si, že v dnešní době sociálních sítích a jejich enormního dosahu jsou osobnosti opravdu pod drobnohledem?
Drobnohled je těžký pro všechny lidi, kteří pod ním jsou. Ten, kdo to nezažil, si to vůbec neumí představit. I když je asi pravda, že každá povaha to zvládá jinak. Jsou lidé, kteří jsou rádi středem pozornosti, dělá jim to dobře... A pak jsou samozřejmě tací, kteří mají rádi své soukromí a není jim příjemné, když je neustále někdo sleduje nebo poznává. I z mediálního hlediska je to někdy nepříjemné a náročné, když vycházejí články, které se třeba úplně neslučují s pravdou.
Rozchody roku 2020: Skončil vztah Koukalové, Puhajkové i Witowské |
Vy sama si dáváte pozor na to, co sdílíte na sítích?
Já si své soukromí střežím. Dokonce jsem teď měla i jakýsi detox od sociálních sítí. Nějak mě to nenaplňovalo a chtěla jsem život prožívat spíš offline. Teď se zase pomalu začínám vracet zpátky. Odpočinula jsem si od toho a načerpala novou energii. Myslím, že by to měl občas udělat každý. Život opravdu není jen o Instagramu, je hlavně o životě mimo sociální sítě. Být občas offline není na škodu.
Stalo se vám, že jste během toho vašeho detoxu obdržela zprávu, zda ještě žijete?
Byly tam takové zprávy. Co se děje, že už jsem dlouho nic nepřidala, žádné příspěvky... Lidé to samozřejmě registrují. Ale není to nic hrozného, bez čeho by se nedalo žít.
Přemýšlela jste někdy o své snové svatbě?
Já jsem nad ní, abych pravdu řekla, úplně nepřemýšlela, Myslím, že s každým partnerem, jak se to odvíjí v těch etapách života, se to vlastně mění. Jelikož jsem pokřtěná v pravoslavné církvi, tak by se mi líbil církevní obřad, nebo minimálně svatba v kostele. Ale umím si to představit i na louce nebo na pláži. Myslím, že to spíš vyplyne ze situace, která v tu chvíli bude.
Inna Puhajková s bývalým přítelem Petrem Tlustým
Dnešní doba na jednu stranu nahrává věčnému mládí, ale jsou tu i hlasy, které říkají: Kdy bude svatba, kdy budete mít děti…
Ten tlak samozřejmě vnímám a s přibývajícím věkem je čím dál větší. Ale já se snažím tomu nějak nepodléhat. Každý máme tu životní cestu jinou a je důležité, aby vše přišlo ve správný čas. Podléhat okolí, které do vašeho života nevidí, to si myslím, že je hloupost.
Puhajková: Život s Jágrem není takový, jak si ho lidé představují |
Budete tedy zastánkyní toho, že není ostuda ani pozdě, když má žena dítě po čtyřicítce?
Ostuda to určitě není. Mám kamarádku, které je jedenačtyřicet a je těhotná. Dlouho nemohla najít toho správného partnera. Mně přijde jako horší varianta mít děti nerozvážně. Třeba unáhleně s někým, s kým si nejsme jisti, že chceme zůstat, nebo že to je láska na celý život. Pak se ti partneři třeba za dva roky rozejdou... Někdy se to samozřejmě nedá naplánovat, nebo jsou v životě různé situace, že to tak vznikne.
Ale přijde mi horší, když dítě vyrůstá bez jednoho z rodičů, než když ho má někdo později. Ale to je věc pohledu. Já už jsem starší, tak se na to dívám z tohoto hlediska. Myslím, že je na každém, jakou cestu si zvolí. Někdo si udělá děti brzo, protože později chce mít klid, až děti odrostou, jiný zase zvolí tu opačnou cestu.
Myslíte si, že gentlemani vymřeli?
Já myslím, že nevymřeli. Ale není jich moc. Myslím si, že je to škoda, že jsou země, kde jich je více. V každé zemi je ta kultura a nátura jiná. Bylo by fajn, kdybychom vychovávali z dětí více těch gentlemanů. Pro ženu je to velmi příjemné, když se muž chová galantně. Dělá to z něho toho ochránce a muže s velkým M.
23. července 2019 |
