* Zahrnete do sportovních akcí i další náčiní, třeba saně?
Jistě: sáňky, igelitové tašky, pekáče, pneumatiky, boby, vše, co prý nepřežije rok 2000, vytáhneme ven na sníh.
* Předpokládám, že kromě sportu budete i pít a jíst?
Pít budeme, jmenovitě pivo, víno, kořalku, kávu, čaj, grog a jiné teplé nápoje alkoholického i nealkoholického charakteru. Co se jídla týče, ženy budou vařit a my na to budeme čekat.
* Pevně věřím, že na chalupě nechybí televizní přijímač...
Klid, televize jsou tu dokonce dvě, jmenovitě barevná československé značky Tesla Color a černobílá značky Šilelis od firmy Landsbergis. Náš silvestrovský televizní večer zahrne bedlivé sledování a přimhuřování očí nad různými pořady - oči se doširoka otevřou až ve 22.05 na ČT 2 nad Zwei Kessel Buntes, naším posledním pořadem tohoto roku, který si společně pochválíme. Krátce před půlnocí se pak pomodlíme, jmenovitě Otče Náš, Váš i Jejich, a půjdeme spát se slepicemi (ať si to ženy neberou osobně). Mýt se rozhodně nebudeme.
* Něco mi tu schází. Vy, dnes největší český humorista...
... ano, v tom se shodneme, na mých 170 centimetrů to opravdu jde, a s chůdami stačím i na Bolka Polívku.
* ... čili největší humorista - a nebudete o Silvestru bavit společnost? Kde máte notýsek s anekdotami?
Žádný nevlastním, ale zato máme oxeroxovaný materiál tuším z roku 1986, vyčerpávající seznam herců a zpěváků, kde stojí psáno, kdo s kým spí, komu uřízli nohu a tak. To bývalo ohromně populární, lidi si to opisovali a dodnes, když zábava vázne, stačí ten papír vytáhnout a hned je o čem povídat. Budeme si to číst; takoví jsme!
* Jenže na tomhle seznamu osobností vy sám ještě nejste?
Ne, tehdy jsem byl na vojně, tak jsem se tam nedostal.
* Nepociťujete to zpětně jako křivdu?
Vůbec ne, já se měl na vojně jak prase v žitě. Všimněte si, že o vojně nikdy nežertuju, je pro mě svatá. Těžko si můžu dělat legraci z toho, kdo ze mě udělal chlapa!
* Zpět k Silvestru: jaké bude vaše kalné ráno 1. 1. 2000?
Bude to ráno jako každé jiné. Opět otevřeme své oči do široka, též ústa, chřípí a jiné tělesné otvory, ve zpravodajství vyslechneme, komu to o silvestrovské noci utrhalo ruce, odmítneme drzou nabídku k odpolednímu lyžování, samozřejmě se podíváme na novoroční projev prezidenta České, tedy naší republiky no a pak už se pomalu půjde zase spát.
* Očekáváte děkovné telefonáty za silvestrovský pořad?
Budeme vyzbrojeni výhradně vypnutými mobilními telefony, ale kdyby nám diváci chtěli mermomocí poděkovat, ať volají tradičně číslo primáře Sovy.
* Pracovat se o Novém roce náhodou nechystáte?
Vysypeme popelníky.
* Já měla na mysli ten záhadný vnitřní tvůrčí přetlak: vám se nestane, že na vás sedne náhlá inspirace nebo múza?
Ale ano. Když mě napadne něco ošklivého, poznamenám si to a zkusím ten papírek neodložit do popelníku.
* A co když vás výjimečně napadne něco hezkého?
Uchovám to ve svém srdci. Nějaké místo tam ještě bude.
* Chystáte pro magický rok 2000 přelom ve své tvorbě?
Určitě budeme ještě vlídnější a laskavější, na druhé straně bude náš zlý úmysl ještě mnohem čitelnější. Už se nechceme za nic skrývat, budeme se snažit naplnit ty nejčernější obavy z diváckých dopisů. A slibuji, že na každou z veřejných osobností se v našem pořadu dostane rovným dílem; na někoho i rovnějším.
* Do nového roku se sluší popřát P. F. - máte v této souvislosti nějaký osobní vzkaz pro veselé občany?
Přeji jézeďákům zelenou naftu, komunistům červenou naftu, lehké topné oleje, táta tě poleje, dědek tě rozmačká, bude z tebe rajská omáčka!
Petr Čtvrtníček, divadelní a filmový herec, scenárista, humorista. Narodil se 5. dubna 1964 v Brandýse nad Labem, jeho spolupracovník režisér Milan Šteindler však tvrdí: "Je to Makropul. Jednou řekl 'To už jsme dokázali v šestnáctém století', z toho soudím, že je nesmrtelný.A rodiště Makropula bych tipoval spíš na Kostnici." Systematického vzdělání se Čtvrtníčkovi dostalo už v rodině, bohaté prý na ženy s učitelskou profesí, poté vystudoval UMPRUM. Je členem souborů Divadla Na zábradlí a Divadla Vrata, na stříbrném plátně se nejnověji objevil ve filmu Eliška má ráda divočinu. "Jinak je ve svém kolektivu oblíben, dokonce bych řekl - Dobrý člověk ještě žije.Ale nikdo to na něj dosud neví, práskl jsem to poprvé," dodává statečně Šteindler.