"Jenom ne praktické dárky, teplé ponožky, nebo šálky. Tetičky vždycky říkaly: Karlíku, ať nenastydneš," vzpomíná s úsměvem Gott. "U dárku jde o nápad. U mne to přichází spontánně," dodává.
Křest nové desky houslisty Pavla Šporcla, který právě posílá ve svém nastudování do světa Vivaldiho Čtvero ročních období, byl sice předem domluvený, ale spontánnost si na něm také našla místo. Gott totiž zalitoval, že nebyl kmotrem dcery Pavla Šporcla a Báry Kodetové. Netušil ovšem, že čtyřměsíční Violeta má křtiny teprve před sebou a tak si o kmotrovství tak trochu řekl. V druhé řadě ale také o to, že se bude jako takový podle tradice o dítě po celý jeho život starat.
"To bude jeden z nejlepších kmotrů," liboval si Šporcl. A má zřejmě pravdu. Gott je totiž například velmi zodpovědný. "Je moje povinnost děti uživit," říká Gott v souvislosti se svými pracovními aktivitami. Víkend co víkend třeba tráví v poslední době v Německu, kde je o něj tradičně velký zájem.
"Teď jsem z Německa zrovna přijel, byl jsem tam v jedné velké a hodně sledované show. Zpíval jsem píseň z dětského alba Každý má svůj sen, které nedávno vyšlo u nás, ale v Německu už o rok dřív. Nejsou to pouze dětské písničky, ale i nádherné skladby z filmů a muzikálů. Třeba píseň z Tarzana od Phila Collinse se dá prezentovat jako normální popová věc. "
