Gotland je všude na světě

  10:15aktualizováno  10:15
- Wolfgang Rutz je člověk, o němž lze směle tvrdit, že mu ke slávě dopomohla deprese. Nikoli jeho vlastní, ale ta, jíž trpělo, ovšem skrytě, mnoho obyvatel švédského ostrova Gotland. Když se sem tento německý lékař koncem 70. let přistěhoval, byl vůbec prvním psychiatrem, který se tu kdy objevil.
Fakt, že zdejší sebevražednost byla tehdy mnohem vyšší než v ostatních oblastech Švédska a odpovídala zemím, jež ve světových statistikách suverénně vedly, ho přiměla k rozhodnutí zjistit, proč tomu tak je a jak tomu zabránit. A to navzdory tomu, že, jak sám dodnes tvrdí, "strkat někomu hadičky do krku je rozhodně atraktivnější než dělat jakoukoli prevenci".

Svou psychiatrickou ordinaci otvíral doktor Rutz v době, kdy už bylo známo, že deprese je závažné duševní onemocnění, které se vyznačuje nejen vysokou nemocností, ale i úmrtností. Pod vlivem těch nejčernějších myšlenek a představ, v nichž chybí byť jen náznak naděje či východiska, považují totiž takto nemocní lidé za jediné rozumné řešení své situace dobrovolný odchod ze života. Stačí ovšem včasná a správná léčba, aby se nemoc neproměnila v tragédii. Situace na Gotlandu však byla jiná: jen 60 procent žen a pouhých 20 procent mužů se s nějakými zdravotními problémy obrátilo předtím na praktického lékaře. Ti sice v mnoha případech mohli rozpoznat, že řada tělesných obtíží, na něž si pacienti stěžovali, signalizovala spíš závažné duševní potíže, kdyby... Kdyby o depresi věděli mnohem víc než jenom to, že existuje a že jejich obětí v takzvaném civilizovaném světě rapidně přibývá. A právě proto vsadil doktor Rutz na vzdělání.

Kampaň proti bezmoci

Každý z devatenácti praktických lékařů, kteří tehdy na Gotlandu působili, zažil na vlastní kůži, že byl přivolán k člověku, jemuž už stejně pomoci nemohl. Pocity marnosti i výčitky byly pro ně ještě trpčí proto, že ostrované volili obvykle nejdrastičtější kombinované způsoby sebevraždy. I to byl důvod, proč čtyřdenní školení o depresi samotné a o metodách, jak ji rozpoznávat, které doktor Rutz připravil (pro jistotu prý přece jen v pracovní době), všichni přivítali. To však nestačilo. "Největším problémem bylo, jak pacienty s depresí dostat do ordinace," vzpomíná doktor Rutz, současný ředitel Programu duševního zdraví Světové zdravotnické organizace. "Zvláště muži nejsou schopni přiznat si jakoukoli slabost a požádat někoho o pomoc. Proto se ovšem nedostanou k antidepresivům, což jsou u této nemoci jediné účinné léky. Fakt, že tímto onemocněním sice trpí dvojnásobek žen než mužů, ale muži pětkrát častěji páchají sebevraždy, není tedy náhoda." Slovo deprese se v následujících měsících dostávalo do vědomí i ostatních obyvatel Gotlandu, ať už prostřednictvím místních novin a rozhlasového vysílání či besed ve školách, firmách, zájmových klubech... Jak rozpoznat příznaky, se učili především praktičtí lékaři, kteří tvoří v lékařské péči první linii. Informace dostali však také policisté, sociální pracovníci, učitelé.

Vítězství, ale...

Do tří let od okamžiku, kdy Wolfgang Rutz vyhlásil depresi na oněch pár kilometrech čtverečních válku, tu poklesla sebevražednost o 60 procent a dodnes patří k nejnižším v celém Švédsku. Také pacientů, které praktici posílají za psychiatry, o 60 procent ubylo, neboť s lehčími případy onemocnění si už dokáží poradit. O 70 procent se snížil počet hospitalizovaných, o 50 procent množství neschopenek s touto diagnózou. "Zajímavým ukazatelem byla spotřeba léků," konstatuje doktor Rutz. "Zatímco předtím byla na Gotlandu ve srovnání se švédským průměrem spotřeba antidepresiv poloviční, poté se naopak ocitla 50 procent nad ním. Na druhé straně však o 30 procent poklesla spotřeba sedativ a hypnotik. To dokazuje, že takzvanou nespecifickou léčbu, tedy 'léky na nervy', například u žen oblíbené valium, konečně nahradila léčba specifická, při níž konkrétní lék působí na konkrétní nemoc." Potěšeni byli dokonce i ekonomové: v konečném výsledku totiž zdravotní pojišťovny ušetřily. Jenomže - šest let uplynulo a sebevražd najednou přibylo. Během té doby se totiž polovina zasvěcených praktických lékařů z Gotlandu odstěhovala a na jejich místa přišli ti, kteří na tom se znalostí deprese byli podobně jako kdysi jejich předchůdci. Což ukázalo, že informování odborníků i laiků by mělo patřit k procesům z rodu nekonečných.

Poselství ze severu

Až už žijete kdekoli, měli byste si uložit do paměti jednoduchou zásadu: jakmile se někdo z vaší rodiny či z přátel začne chovat zcela jinak než dosud, zajděte se poradit s lékařem, neboť viníkem může být právě deprese. Pokud se to týká mužů, buďte obezřetní dvojnásob. Smutek duše totiž dokáží maskovat chováním, které z nich v očích ostatních udělá pijany, rabiáty či prchlivce, rozhodně však ne bytosti, které naléhavě potřebují pomoc.

* * *

Některé odlišnosti v projevech deprese u mužů a u žen

Časté projevy deprese u žen

* jsou pasivní až apatické
* přestávají jíst a pít
*straní se lidí - "choulí se kdesi v koutku"

Časté projevy deprese u mužů

* jsou negativističtí, vznětliví a impulsivní, někdy dokonce agresivní
* více inklinují k alkoholu
* mívají poruchy spánku
* trpí ranní úzkostí

Gotland, jedna z teček roztroušených u švédského pobřeží.

Autor:

Nejčtenější

Soud vyhověl Plekancovi. Vondráčková má manželovi odevzdat pasy dětí

Tomáš Plekanec (26. 11. 2018)

Soud v Kanadě rozhodl, že hokejistovi Tomáši Plekancovi (36) vydá pasy jeho synů, šestiletého Matyáše a tříletého...

Vypadají na třicet, ale mají po padesátce. Producent hodnotí herečky

Kateřina Brožová

Herečky mnohdy nevypadají na svůj věk. A neplatí to jen o těch světových. Za jejich krásou jsou rady výživového...

Stát se matkou pro mě bude velká výzva, říká Taťána Gregor Brzobohatá

Taťána Gregor Brzobohatá na tiskové konferenci nadace Krása pomoci a AEGON...

Taťána Gregor Brzobohatá (31) je dosud jedinou Češkou s titulem Miss World. Ten získala topmodelka již v osmnácti...

Původně jsem šla na konkurz na Dášu, prozradila Romana ze seriálu Most!

Zdeněk Godla, Michal Isteník, Dominika Býmová a Cyril Drozda v seriálu Most!...

Dominika Býmová (31) je jednou z hvězd seriálu Most!. Herečka prozradila, že nejdřív šla na konkurz na jinou postavu....

Nechápala jsem, že mě lidé obviňují, říká Rytmusova snoubenka Alagič

Jasmina Alagič (Party finalistů SuperStar, Fashion klub Kotva, 9. 5. 2018)

Jasmina Alagič (29) našla podle svých slov v Rytmusovi (42) ideálního partnera. Přestože jejich vztahu nikdo nevěřil,...

Další z rubriky

Můj manžel je taková paní Colombová, říká tenistka Sestini Hlaváčková

Tenistka Andrea Sestini Hlaváčková se svým manželem Fabriziem na tiskové...

Andrea Sestini Hlaváčková (32) nejčastěji běhá na kurtech za míčky. Pro příležitost, jakou byl Česko-Slovenský ples, se...

Co neovlivním, beru s nadhledem, říká Klára Doležalová

Klára Doležalová

Moderátorka Klára Doležalová (45) sice vystudovala herectví, ale její hlavní profesí se stalo moderování. Dvojnásobná...

Móda z plesu: Verešová a Puhajková za hvězdy, Gelemová přestřelila

Česko-Slovenský ples (Obecní dům, Praha, 16. 2. 2019)

Dokonalé róby, sladěné doplňky i make-up, ale také několik přešlapů k zamyšlení. Luxusní modely, ve kterých se slavné...

ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí
ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí

Začátek nového života přináší do rodiny spoustu radosti, ale i starostí. Doprovází ho obavy o zdraví, změna režimu a zařizování nezbytné výbavičky pro miminko. Pomoc přichází z nejrůznějších stran. Od rodiny, přátel. Víte ale, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí maminkám až 3 000 Kč?

Najdete na iDNES.cz