V jaké oblasti vědomostí byste řekla, že jste nejsilnější co se týká znalostí? (S Evou Perkausovou jsme se setkali ve studiu po natáčení pořadu Máme rádi Česko, pozn. red.)
Rozhodně jsem si jistá v gramatice. Ale také co se týká hudby. Hudební otázky, skladatelé a gramatika, tam jsem si opravdu jistá v kramflecích. V tomto pořadu jsou bohužel často i otázky na zeměpis. Tam si mnohdy úplně jistá nejsem.
Jaký máte jako televizní moderátorka vztah k různým pořadům? Díváte se vůbec na televizi?
Vztah mám velmi kladný. Ono se většinou říká, že kdo pracuje v televizi, tak se doma na ni moc nekouká, ani si ji pomalu nezapíná, protože jí má v uvozovkách plné zuby. Já jsem však věrný divák. A to nejen různých pořadů a zpráv, ale i seriálů.
Nedávno jste měla štěstí v neštěstí. Dopřála jste si na Maledivách kvůli pozitivnímu testu na koronavir asi nejdelší dovolenou v životě...
Dnes už na to vzpomínám kladně a nemůžu si stěžovat. Jediné, co mě trápilo, bylo to, že mi to omezilo v práci. Setkávala jsem se s různými názory, psali o mně, že to byla karanténa snů. Četla jsem i zpětnou vazbu od lidí, kteří jsou také v karanténě v zahraničí. Přímo na Maledivách je například takzvaný covid ostrov, kam odvážejí nakažené. Ti tam pak mají daleko horší podmínky, než jsme měli my.
Takže musím zaťukat. Nás nechali v resortu a karanténa probíhala dobře. Co se týká práce, musela jsem okamžitě obvolávat kolegy s tím, že nastala tato situace. Snažila jsem se všemi možnými způsoby zajistit, aby mě na Maledivách znovu otestovali, abych mohla prokázat, že nejsem na rozdíl od partnera pozitivní a dostala se díky tomu zpátky do Česka k práci. Možnost přetestování tam však nebyla, což mi přišlo nespravedlivé.
Měli jste tam s partnerem prostor přemýšlet o věcech, na které se u vás doma v běžné partnerské diskusi nedostane?
Měli jsme tam hodně času. To musím říci, že ano. Ale k žádné diskusi, která by neprobíhala i za normálních okolností doma, jsme se nedostali. Čas jsme se snažili vyplnit různými aktivitami. I když by se zdálo, že není co dělat, protože jsme byli zavřeni v resortu, měli jsme takový denní rituál. Po snídani jsme si zacvičili, pak jsme se mohli trochu smočit, zaplavali jsme si, četli si, hráli různé společenské hry a podobně.
Nevím, zda nálepku sexbomby vnímat pozitivně, říká Eva Perkausová |
Jste modlou mnoha pánů a ženy vás obdivují kvůli vašemu stylu. Česko nám v pandemii pomalu tloustne... Jak se vy osobně udržujete fit?
Velmi mě překvapila informace, že osmdesát procent lidí, co jsou v nemocnicích s covidem, je obézních. To je opravdu vysoké číslo. Doba je bohužel taková, že lidé jsou převážně doma a nemají moc času a možností k aktivitám. Já se snažím udržovat tím, že běhám. Dříve jsem se snažila i cvičit. Ale teď už je to jen běh. To je pro mě nejlepší způsob toho, jak spálit kalorie. Musím zaťukat, že mám zatím stále stejnou hmotnost, ať už sportuji, nebo ať se válím na gauči, když to takhle řeknu. Za to vděčím asi genům.
Mají vás v merku i novináři ze zahraničních magazínů? Kdy naposledy vás nějaký oslovil, abyste se ukázala v prádle, nebo dokonce bez něj?
Takových nabídek chodí mnoho. Ale já nedokážu rozlišit, co jsou opravdu nabídky a co už je z „fejkového“ profilu nějaká fiktivní záležitost, ve snaze abych třeba reagovala zpětnou vazbou, nebo otevřela nějaký odkaz. Nabídky na focení v plavkách i bez nich mi chodí často. I kdyby přišla taková nabídka za jakkoli vysokou částku, na takové e-maily nereaguji.
Myslíte, že vedoucí zpravodajství by se na vás zlobili?
(smích) To určitě! Já myslím, že by mi řekli na shledanou!
Svěřujete se někdy svému zpravodajskému parťákovi Romanovi Šebrlemu s tím, co vám píší fanoušci?
My s Romanem nemáme žádná tajemství, takže když máme čas před vysíláním, klidně se pobavíme o tom, co se nám přihodilo. Sdělujeme si i různé příhody, co se týká fanoušků. Třeba to, co nám píší a podobně. Probíráme spolu téměř vše. Ať už to jsou reakce na naše společné vysílání, nebo soukromé záležitosti.
Ivan je drsňák s velkým srdcem, chválí svého partnera Perkausová |
Jak zasáhl covid vaši sociální bublinu?
Myslím, že stejně jako všechny ostatní. Jsem převážně pořád zavřená doma. Já mám tedy to obrovské štěstí, že pracuji v médiích. Mám stálou práci a chodím do ní i přesto, že se šíří covid. Nějakým způsobem mě pandemie samozřejmě zasáhla. Ale že jsem často doma, mi popravdě ani tolik nevadí. Člověk může alespoň v tom svém okresu vyběhnout ven. Nejsem zavřená čtyřiadvacet hodin na jednom místě a můžu chodit do práce. Je mi upřímně líto těch, kteří o zaměstnání přišli.
Myslíte si, že až se vše opět otevře, zažijeme takové malé devadesátky?
To je dobrá otázka! Myslím si, že pokud ano, tak to může být opravdu velká zábava!
A vy jste člověk, který si to určitě bude umět užít!
Já jsem spíš optimista a pořád věřím v to, že pokud vydržíme dodržovat nějaká pravidla, všechno bude zase brzy dobré.
4. prosince 2018 |