Dá se říci, že jste téměř jakousi ambasadorkou otužování v Čechách. Co vás k tomu přivedlo?
K otužování jsem se dostala hlavně díky tomu, že jako divadelní herečka teď nemám úplně vyžití a člověk potřebuje trochu upustit páru. Takže když se šli kolegové otužilci otužovat, tak mě vzali s sebou a já jsem u toho zůstala. Plavání mě baví. I když úplně nerozumím té Wim Hof metodě, plavu a užívám si to.
Fungují ledové šoky ve vodě například na paměť, že si pak lépe pamatujete texty?
Mám pocit, že ty ledové šoky u mě fungují jen na to, abych zůstala vzhůru a naživu. Jinak co se týká paměti, tak ve vodě mám úplně „vytřeno žemlí“.
Co vás momentálně vyčerpává?
Vyčerpává mě, že se nemohu vidět s přáteli. Ten sociální kontakt mi velmi chybí. A také mě vyčerpává online výuka našich dvou dětí. Zjistila jsem, že jsem úplně blbá!
K tomu otužování jistě patří i nějaký úbor. Ale vy asi v kompresním roláku nebudete...
Já jsem si nikdy nemyslela, že si budu v prosinci kupovat plavky. A ani bych netušila, jaký problém je v prosinci sehnat nějaké hezké. Takže mám teď doma dvanáctery. Mám k nim velmi vřelý vztah. Ale ani jedny zatím nejsou zateplené.
Z dnešní koupačky - jela jsem z natáčení @primaslunecna a tak jsem samozřejmě využila toho, že jsem po dlouhé době profesionálně nalíčená A teď k fotkám - na té úvodní je vidět, že to otužování zbožňuju a že mě to naplňuje štěstím. Na té druhé je vidět, že mám celulititu, ale zase musím říct, že to bylo i daleko horší. A na té třetí jsou moje otužilecké kočky @karolina_hosek a @dominika.style a dávám je až na třetí fotku, abyste nejprve chválili nebo kritizovali mě #babazledu #holkyzlefu #otuzilci #swimming #winter #winhof #plavani #celulitidajesmrt
Co vám nejčastěji píší fanoušci?
Že můj manžel skvěle píše Slunečnou! (smích)
Nenaznačil vám třeba někdo, že jste v seriálu z možné protekce?
Tak to, že je někde někdo z protekce, se používá poměrně často, když dojdou argumenty. Ale já jsem hrála v Divadle Na zábradlí už v době, kdy mi bylo sedmnáct let a posléze jsem pokračovala třeba v seriálu Ulice, což byl rok 2005. Tehdy jsem ještě mého manžela neznala. A popravdě, byla jsem v seriálech a u divadla daleko dříve, než můj manžel ty seriály vůbec začal psát. K psaní jsem manžela přivedla já.
Dnešní doba dokázala mnoho lidí i takzvaně vyklidnit. Dá se říci, že jste teď spokojená?
Já jsem trošku ADHD. Vůbec jsem z toho nevyrostla. Takže já jsem pořád stejný magor, jako předtím. Vyklidňuje mě hlavně ta studená voda.
Eva Decastelo ukázala postavu v plavkách a pak odhodila svršky |
Jsme ve studiu, kde se natáčí pořad Máme rádi Česko. Jak byste vy sama zhodnotila své vědomosti?
Já jsem hezká, ale blbá. To si myslím, že je tak v globálu všechno. Takhle, mám povrchní znalosti zhruba o všem. Ale do hloubky prakticky u ničeho.
Stává se vám, že se někdy zpětně zarazíte nad tím, co jste vypustila z pusy?
To se mi děje dnes a denně. Už jsem se s tím naučila žít. Občas mi huba jede víc napřed než mozek.
Nehudruje doma manžel, že když si teď nemáte s kým popovídat, tak všechno schytává on?
Ne, to bych si v životě nedovolila. Můj manžel má naštěstí vystudovanou psychologii, takže přesně ví, jak se mnou zacházet, aby to bylo v klidu. Ale je pravda, že jsem vlastně před covidem dvacet večerů v měsíci buď moderovala nebo hrála v divadle. Teď jsem takzvaně nevykecaná. Manžel říká, že moderuji i večeře a je to občas nesnesitelné.
Eva Decastelo a její manžel René
Souhlasíte s tím, že většina lidí má vztahy v sinusoidě?
Myslím si, že to nemáme takhle graficky znázorněno, nám to spíše stále hezky stoupá díky tomu, že můj manžel je opravdu velmi silná osobnost a do toho je dobrý psycholog. Tak tam nemáme to klasické nahoru, dolů. Myslím si, že naopak ještě díky covidu nám to jde všechno nahoru. Nikdy předtím jsem vlastně za celých dvanáct let manželství netrávila s manželem tolik času jako teď. Mám strašně super chlapa.
Nela vycítila příležitost, říká o prodeji roušek Slovákové Eva Decastelo |
V showbyznysu se pohybujete, dá se říci, od dětství. Setkala jste se s velkou spoustou lidí a díky své otevřenosti víte třeba i to, co slavní normálně nikde neřeknou. Přemýšlela jste o tom, že byste někdy v budoucnu dala všechny tyto vzpomínky dohromady?
Nikdy v životě bych to neudělala. Ty vzpomínky jsou většinou hezké. Ale když se nekonzultují s těmi aktéry, tak mi to vadí. Například takové to, když vycházejí vzpomínkové knížky „o nich bez nich“. Spoustu věcí by si třeba nepřáli publikovat a podle mě to pak může i dost ublížit. Takže v žádném případě.
Rozhořčilo vás někdy, že bylo o někom psáno za jeho zády?
Už jsem se naučila netrápit se tím, co člověk neovlivní. Člověku se pak žije daleko lépe a jednodušeji. Ale kolikrát mě to naštve, když si někde něco přečtu a vím, jak je to doopravdy... Ale říkám si, přestaň, uklidni se, stejně s tím nic neuděláš. A každý si stejně bude myslet to, co chce.
Co byste považovala za nejrelevantnější zdroj informací o sobě samé?
Stačí mi zavolat! Já na sebe řeknu prakticky všechno. Nebo manželovi. Manžel je chytřejší. Já říkám, že je chytřejší zhruba o tři Evy. Tak ten by to určitě řekl hezky.
12. února 2015 |
