PRVNÍ FILMOVÉ VARY
Dana: Určitě s Petrem, ale kolik let nazpátek si už nepamatuju. Asi tak pět let.
Petr: My jsme sem jezdili hrát, určitě to bylo někdy po revoluci. Nejdřív jsme jezdili nepravidelně, ale ve dvou bez práce jezdíme posledních pět let.
PRVNÍ FILM VE VARECH
Dana: Určitě nějaký dokument.
Petr: Těžko říct. Jeden vytlouká druhý, protože jsou to většinou velké dardy pro emoce. Určitě to byl nějaký hraný film v Thermalu, ale název dohromady nedám.
VZPOMÍNKA, KTERÁ EVOKUJE VŘÍDLO
Dana: Krásný film, společnost lidí, které mám ráda. A já to tady mám opravdu ráda. Potkávám tu lidi, které třeba celý rok nevidím nebo s nimi nehraju a pokaždé je to příjemné. Třeba Andreu Bartoškovou vídám zásadně ve Varech.
Petr: To je nepublikovatelné.
NEJ SVĚTOVÁ STAR
Dana: Všichni velcí herci jsou obdivuhodní. Ať je to muž, žena a ať jsou z jakékoliv země. Mrzí mě, že jsme propásli Johna Travoltu. A pak je mi líto, že nepřijela Audrey Tautou, tu mám fakt moc ráda.
Petr: Hodně jsem slyšel o letošní návštěvě Johna Travolty. Prý byla fascinující a sám se tu cítil jako ryba ve vodě. Myslím, že to odpovídá mému přesvědčení, že čím větší osobnost, tím skromnější a normálnější člověk.
FAUX PAS
Dana: Asi žádné nebylo.
Petr: Možná nějaké bylo, ale žádné si nepamatuju.
NEZAPOMENUTELNÝ VEČÍREK
Dana: Každý večírek ve Varech je nezapomenutelný.
Petr: Asi ten včerejší, na který jsme raději zapomněli.
NEJDĚSIVĚJŠÍ ÚČET
Dana: Ty platí manžel.
Petr: Ten včerejší.
V KŮŽI ŠÉFA FESTIVALU
Dana: Nic bych neměnila. Nechala bych to tak, jak to je.
Petr: Kdybych byl šéf festivalu, vzal bych si k ruce dvojici Bartoška - Mucha a svěřil jim pravomoce podle kréda "rozděluj a panuj". Líp jak oni by to asi uměl málokdo. Spokojenost lidí zvenku je toho důkazem.
