Co přivádí herečku Báru Mottlovou na soustředění finalistů soutěže Muž roku?
Určitě si zde nehledám dalšího partnera, to ne. Je to moje první soustředění s Mužem roku. Nalákali mě na zámeček, wellness a hezké počasí. Všechno vyšlo, jsem spokojená. Jo a také je tu hodně jídla! (smích)
Zanevřela jste po předchozích zkušenostech na modely?
Vůbec jsem nezanevřela. Ale asi spíše nějak vím, že chlap, který chce být krásný, není úplně pro mě.
Co vás za poslední dobu nejvíce zformovalo?
Mám svoji výzvu, že za tento rok uběhnu tisíc kilometrů. Na tom docela dost makám, brzy ráno vstávám a nakopává mě to. Také mám televizní pořad Formuj se s Motlicí na ÓČKU, ve kterém vyzývám lidi k tomu, aby zapracovali na své kondici.
Naplánovala jste si nějaké dovolenkové destinace? Nebo máte strach, že se hranice naší země opět zavřou?
Toho se nebojím. Už jsem byla na Sicílii a v Chorvatsku, chystám se ještě na Maltu a do Alp, kde budu lézt po horách. Všude jsem jezdila s negativními testy i bez očkování a všechno šlo krásně. Myslím, že se nemáme čeho bát. Pokud lidé rádi cestují, tak by cestovat měli.
Která evropská nátura je vám nejbližší?
Asi Italové. Itala bych tedy doma nechtěla a Itálii už vůbec ne. Ale líbí se mi na nich, že se dokážou bavit, dobře jíst a užívat si sluníčka. To je mi velmi blízké, život žít a prožívat. Nejenom přežívat.
Připadá vám, že jste naplno začala žít až po třicítce?
Mám pocit, že čím jsem starší, tím jsem hezčí, nebo si tak alespoň připadám. Možná to má něco společného se slepotou. Připadám si čím dál tím lépe. Vím, že mám pevnější půdu pod nohama, jsem sebevědomější. Opravdu, čím jsem starší, tím se cítím lépe. Ale nemyslím si, že to vydrží dlouho. Pak už třeba více uvidím nějaké to působení gravitace a nebude to taková prča. Stárnutí je přece jenom hodně velká frajeřina. Umět stárnout a nezbláznit se z toho. To je pro mě určitě další velká výzva do budoucna.
Ke štěstí mi už chybí jen nějaký správňák pro život, říká Bára Mottlová |
Kdy a jak jste si nastavila, že si dovolíte stárnout?
Už jsem dávno zjistila, že si to nezakážu, takže dovolit to musím. Ale snažím se na sobě makat, dobře jíst, sportovat. Samozřejmě i nějaký ten botoxíček pro formu tam je, abych se udržovala a zbytečně se mi netvořily vrásky více, než musí. Je fakt, že lidé mi mých pětatřicet netipují. Těší mě to, rozhodně na této vlně pojedu dál.
U mnoha sledujících máte podle komentářů velký respekt za to, že si dovolíte něco takového přiznat. Mnoho lidí lže, že dobře vypadají jen díky genům. Kolikrát ročně si dopřejete sezení u estetického doktora?
Kdybych to nechala jen na genech, tak to bude jeden velký průšvih. Myslím, že je docela fajn to říct a přiznat. Nejen proto, že se za to prostě nestydím. Je dobré ostatním holkám říct pravdu a netvářit se, že modelky vypadají tak, jak vypadají, díky genům, a přitom se cpou pizzou a pijí colu. Tak to není. Makejme na sobě, dopřávejme zdraví našemu tělu, je to velký luxus.
Kdyby naše vláda řekla, ať se na roušky vyprdneme, chodíme na sluníčko, sportujme a jíme saláty, tak udělají daleko větší službu. Jsem ráda, že jsem kouzlo botoxu objevila už před rokem a půl. Používám to vlastně preventivně, aby se mi vrásky netvořily. Nemyslím si, že je to ostuda. Každá holka by do toho měla jít a těch pár tisíc si na to ušetřit, protože to má smysl. Proč zbytečně a rychleji stárnout? Nesmí se to samozřejmě přehánět, takže všeho s mírou a směle do toho. Botox je vlastně docela dobrý kamarád. Zlý pán, ale dobrý pomocník. (smích)
Bojíte se, že to může být návykové? Zejména při pohledu do zahraničí, třeba právě na některé italské celebrity, vidíme, že tam to s výplněmi přehánějí.
Ano. Člověk by měl znát svoji míru. Vím sama ze své zkušenosti, že to není úplně jednoduché ukočírovat. Je určitě dobré mít svého doktora, který se o vás stará a nepustí vás do nějakých nepřirozených extrémů. Když už člověk na něco takového jde, tak by neměl dbát na to, aby ušetřil, ale aby chodil k doktorovi, který ví, co je dobré a kde je ta míra.
Musela jste se někdy v životě vypořádat s muži, kteří vám shazovali sebevědomí proto, aby vás mohli vlastnit?
Určitě jsem se s tím setkala. Ale rozhodně si nemyslím, že je to chyba těch mužů. Je to chyba ve mně. Ať už je to žena nebo muž a nemá pevnou půdu pod nohama, sebevědomí a upřímný pohled do zrcadla, to se může stát vlastně každému. Partner nám jen zrcadlí to, co je v nás. Jestliže máte pocit, že vás někdo osočuje, nebo vám snižuje sebevědomí, tak se zkuste nad sebou zamyslet a získat to sebevědomí. Protože lidi si k nám dovolí jen to, co jim dovolíme my samotní. A to není jen klišé, je to pravda. Zažila jsem to několikrát na vlastní kůži. Když se cítím sebevědomě a cítím se krásná i nenalíčená, tak si ke mně zkrátka nikdo nic nedovolí.
Rande z Tinderu mě neláká. Chlap se musí trochu snažit, říká Bára Mottlová |
Měla jste v životě etapy, kdy jste se musela naučit mít ráda?
Každý člověk, který se nějak hlídá, je vždycky s něčím nespokojen. Beru to spíš jako motivaci. Ne že bych se kvůli tomu třeba více zahalovala. Říkám si, že mám postavu, kterou si zasloužím. To je pravda pravdoucí a může to být lepší a makám na tom, aby to lepší bylo. Žádné extrémní diety nebo extrémní přecpávání. Chce to najít si svou harmonii a rovnováhu.
Málokdo ví, že se hlídáte i co se týká alkoholu.
Tam nejsem střídmá, tam jsem vyloženě na nule. Nikdy jsem s pitím vlastně ani nezačala, stejně tak jako s cigaretami nebo drogami. V životě jsem neměla ani marihuanu, nic. Nějak to nepotřebuji. Myslím, že jsem si to v minulých životech už odžila, nebo nevím, čím to je. Nemám to zapotřebí, to si radši dám dort.
24. září 2020 |
