Černé Moře bývalo kdysi sladkovodním jezerem pod úrovní mořské hladiny. Geologické nálezy ukazují, že v době asi před sedmi tisíci lety prorazila zvedající se hladina Středozemního moře v místech dnešní Bosporské úžiny kanál, kterým se do jezera
začala valit slaná voda.
Vědci se domnívají, že plocha Černého moře se zvětšovala rychlostí až 1,5 kilometru za den; mořská voda tak zcela zatopila původní pobřeží o rozloze asi 40.000 kilometrů čtverečních. Ulity roztroušené po plážích dnešního Černého moře jsou mořského
původu, ale hluboko pod hladinou se nacházejí vrstvy ulit sladkovodních měkkýšů, němých svědků starověké pobřežní linie.
V oblasti Černého moře se dochovala řada pověstí o obrovské potopě. První zmínky se objevují v babylónském Eposu o Gilgamešovi. Řecká a římská legenda vypráví o osudech Deukalióna a Pyrhy, kteří odpluli na veliké lodi a zachránili tak své děti a
zvířata. Nejznámější příběh o Noemovi, který našel milost před tváří boží, když všichni lidé byli zkaženi a měli zhynout, je zaznamenán v knize Genesis. Noe byl před potopou varován, postavil proto "archu", která pojala celou jeho rodinu a všechna zvířata v párech, a zachránil se. Jeho loď údajně spočinula na vrcholku turecké hory Ararat.
Skupina archeologů v čele s Robertem Ballardem, objevitelem vraku luxusní lodi Titanic, začala pátrat nedaleko tureckého pobřeží. Sonarem prohledávali mořské dno, aby zachytili zajímavé tvary. Některé z nálezů vyžadovaly bližší prozkoumání pomocí
videokamery a podmořského robota.
"To, o co jsme usilovali v naší nejdivočejší fantazii a co se opravdu přesně stalo, bylo najít nějakou konstrukci, ne potopenou loď, ale důkaz lidského osídlení," říká Ballard. Kromě dvou starověkých lodí našli vědci na dně údajně trámy a větve, zbytky něčeho, co mohlo být lidskými obydlími ze dřeva a hrubé malty.
Objevili také nástroje z leštěného kamene a keramické střepy. "Je to kultura, která je nepochybně tisíce let stará. Potopa je událost, kterou geologové znají, ale najít nějakou stavbu v hloubce 150 metrů znamená, že zde před povodní, tedy před řeckým obdobím, žili lidé. Je to jiný svět a zasluhuje si velkou pozornost a léta studia, abychom mohli pravdivě určit, kdo byli tito lidé," vysvětluje člen archeologické expedice Fred Hiebert.
Ballard se však nedomnívá, že by objevil místo, kde žil biblický Noe. "Nemůžeme tvrdit na základě nějakého výtvoru nebo nálezu, že jde o biblickou potopu. Můžeme pouze říct, že zde došlo k obrovské záplavě a že zde žili lidé, když se tak stalo. Musíme se spoléhat na fakta," dodává Ballard.
začala valit slaná voda.
Vědci se domnívají, že plocha Černého moře se zvětšovala rychlostí až 1,5 kilometru za den; mořská voda tak zcela zatopila původní pobřeží o rozloze asi 40.000 kilometrů čtverečních. Ulity roztroušené po plážích dnešního Černého moře jsou mořského
původu, ale hluboko pod hladinou se nacházejí vrstvy ulit sladkovodních měkkýšů, němých svědků starověké pobřežní linie.
V oblasti Černého moře se dochovala řada pověstí o obrovské potopě. První zmínky se objevují v babylónském Eposu o Gilgamešovi. Řecká a římská legenda vypráví o osudech Deukalióna a Pyrhy, kteří odpluli na veliké lodi a zachránili tak své děti a
zvířata. Nejznámější příběh o Noemovi, který našel milost před tváří boží, když všichni lidé byli zkaženi a měli zhynout, je zaznamenán v knize Genesis. Noe byl před potopou varován, postavil proto "archu", která pojala celou jeho rodinu a všechna zvířata v párech, a zachránil se. Jeho loď údajně spočinula na vrcholku turecké hory Ararat.
Skupina archeologů v čele s Robertem Ballardem, objevitelem vraku luxusní lodi Titanic, začala pátrat nedaleko tureckého pobřeží. Sonarem prohledávali mořské dno, aby zachytili zajímavé tvary. Některé z nálezů vyžadovaly bližší prozkoumání pomocí
videokamery a podmořského robota.
"To, o co jsme usilovali v naší nejdivočejší fantazii a co se opravdu přesně stalo, bylo najít nějakou konstrukci, ne potopenou loď, ale důkaz lidského osídlení," říká Ballard. Kromě dvou starověkých lodí našli vědci na dně údajně trámy a větve, zbytky něčeho, co mohlo být lidskými obydlími ze dřeva a hrubé malty.
Objevili také nástroje z leštěného kamene a keramické střepy. "Je to kultura, která je nepochybně tisíce let stará. Potopa je událost, kterou geologové znají, ale najít nějakou stavbu v hloubce 150 metrů znamená, že zde před povodní, tedy před řeckým obdobím, žili lidé. Je to jiný svět a zasluhuje si velkou pozornost a léta studia, abychom mohli pravdivě určit, kdo byli tito lidé," vysvětluje člen archeologické expedice Fred Hiebert.
Ballard se však nedomnívá, že by objevil místo, kde žil biblický Noe. "Nemůžeme tvrdit na základě nějakého výtvoru nebo nálezu, že jde o biblickou potopu. Můžeme pouze říct, že zde došlo k obrovské záplavě a že zde žili lidé, když se tak stalo. Musíme se spoléhat na fakta," dodává Ballard.
