Podstoupím úpravu prsou. Není čas cvičit a chroustat mrkev, říká Kalivodová

  • 76
Andrea Kalivodová (43) se svěřila s tím, proč se rozhodla podstoupit remodelaci prsou. Operní pěvkyně v rozhovoru pro iDNES.cz popsala i to, jak trávila s rodinou rok v izolaci během přísných pandemických opatření a zda se chystá na očkování proti covidu-19.

Rozhodla jste se pro remodelaci prsou. Jste nespokojená se svým vzhledem?  
Nejsem nespokojená s tím, jak vypadám, to rozhodně ne. Rozhodla jsem se pro remodelaci současně ze zdravotního i estetického hlediska. Myslím, že jsem tím trošku překvapila i sama sebe. Na druhou stranu, kdy jindy, než teď? Je na to prostor, za normálních okolností bych neměla čas se tímto vůbec zabývat. Už mi bylo čtyřicet. I když stále věřím, že skutečná krása je primárně důležitá ta vnitřní. Hlavní zkrátka je, když je žena spokojená sama se sebou. 

Jsem po dvou dětech, vždycky jsem byla pevná a sportovně založená holka. Nebojím se ani fyzické práce. Ale mám rodinu a zkrátka už není čas čtyřikrát týdně cvičit a chroustat mrkev. Jsem pěvkyně a živím se tím, co umím. Myslím proto i do budoucna na svou práci, různé kostýmy s výstřihy a podobně, aby to vypadalo na jevišti pěkně. Rozhodla jsem se pro úpravu a jsem za to ráda.

Spousta lidí v dospívání se hodně trápí svým vzhledem. Měla jste tehdy také něco, s čím jste nebyla spokojená a co jste se na sobě musela postupně naučit mít ráda?
Myslím, že něco takového máme všichni. Hlavně holky v pubertě mají asi milion různých komplexů. Všechno začíná v hlavě. Já jako člověk, jako Andrea Kalivodová, se skutečně mám ráda, naučila jsem se to. Protože když se budu mít ráda já, tak dám lásku, vyrovnanost a radostnou náladu i svému okolí a rodině. Jsem hodně optimistický člověk. Je důležité mít se rád. A když už má člověk nějaké komplexy, tak je dobré si z nich alespoň trošku umět udělat legraci. Ono je obecně dobré se nebrat moc vážně a někdy si sám ze sebe dělat srandu.

Co vám do života přihrál rok koronaviru?
Velmi jsem se zklidnila a nalezla sama sebe. To jsem si pořádně uvědomila začátkem tohoto roku. Věnuji se spoustě různým věcem. Musím říct, že mě až překvapilo, jak moc mě baví pedagogická činnost. Jsem vedoucí pěveckého oddělení na Mezinárodní konzervatoři Praha. Připravujeme různé kurzy a projekty se studenty. To mě velice baví a naplňuje. I když zpívání je pro mě samozřejmě stále na prvním místě a pevně věřím, že se ke své práci brzy vrátím.

Uplynulý rok mi přihrál také více času s rodinou, hodně mě to posílilo. A neuvěřitelně si odpočinul i můj hlas. Říkám, že teď zpívám, jako by mi zase bylo pětadvacet. Jsem spokojená, plná energie a elánu. Těší mě, že si občas můžu v klidu číst knížky, hodně mě baví filosofie. Poslouchám různé přednášky, dívám se na hezké filmy... Ale těším se, až se zase vrátíme do práce a budeme se moci vídat i v rámci širší rodiny a zase budeme všichni spolu. 

Andrea Kalivodová

Jak vnímáte současnou atmosféru ve společnosti? Koukáte se večer vůbec na zprávy? Nebo je to vás zbytečný zdroj negace?
Zprávy mě zajímají. Nejsem člověk, který by před něčím strkal hlavu do písku. Naučila jsem se být pragmatickým realistou a mít všeobecný přehled. Samozřejmě, že média občas umí spoustu věcí zkreslit. Intuice a instinkt je pro nás velice důležitý. Jsme vlastně predátoři. Vnímám, co se děje ve světě, zároveň však vždy poslouchám svůj instinkt a zdravý rozum.

Troufnete se coby umělkyně vyjadřovat k politickým aférám a tématům, které se aktuálně diskutují? Nebo máte strach, že by vám to v očích veřejnosti uškodilo?
Každý má dělat věci tak, jak je sám cítí a je o nich přesvědčený. Já osobně jsem zatím neměla potřebu něco vehementně komentovat. Když se mě někdo na něco konkrétně zeptá, tak odpovím. Jsem upřímný člověk, který nelže, protože si myslím, že se to v životě každému dříve nebo později vždycky nějak vrátí. Samozřejmě je důležité být trochu diplomat. Člověk nemá být ve své přílišné upřímnosti a počínání neohrabaný. 

Když se budu chtít za něco bít a bojovat, tak to určitě udělám. Když cítím, že je třeba pomoci, nebo přiložit ruku k dílu, tak do toho jdu. Co se například týká covidu, však vlastně ani nevím, jaký mám na tuto nemoc mít názor. Dříve se říkalo, že když člověk prodělá covid, už se mu nemůže vrátit. A teď znám několik lidí, kteří ho měli už potřetí. Je to neprozkoumaná záležitost, takže se s veškerou pokorou zdráhám na toto téma nějak vyjadřovat. 

Necháte se očkovat proti covidu? A věříte tomu, že je to vstupenka do normálního světa?
Nejsem lékař. Ale poslouchám zase svou intuici a instinkt. Můj názor je takový, že když mi teď zjistili protilátky, tak bych očkování v blízké době neměla podstoupit. Vše konzultuji s odbornými špičkami, s lékaři. Já jsem umělkyně, mám vysokou školu, hudební Akademii múzických umění. Ale nemám patent na rozum. 

19. července 2020

,