Mýtus č. 1 Pokud chcete hubnout, musíte vyřadit sacharidy
Sacharidy by v našem jídelníčku neměly chybět ani při hubnutí, ač při redukční dietě může být jejich množství nižší. Klíčové je zejména to, jaké zdroje sacharidů volíme.
Sacharidy slouží primárně jako zdroj energie. Jen mozek denně spotřebuje kolem 130 g sacharidů pro svou správnou funkci, další množství potřebujeme na běžné denní aktivity, jako je hygiena, příprava jídla, cesta do práce nebo sport. Strach ze sacharidů proto není na místě, je ovšem potřeba mít pod kontrolou jejich množství.
Jednotlivé zdroje sacharidů můžeme rozdělit podle jejich glykemického indexu. Čím vyšší je jeho hodnota, tím rychleji vám po požití dané potraviny stoupne hladina cukru v krvi, a tím rychleji budete moci glukózu využít jako zdroj energie. Pokud zrovna sedíte u počítače, jsou vhodnější potraviny s nižším indexem (celozrnné obiloviny a výrobky z nich, luštěniny, brambory vařené ve slupce). Běžíte-li dlouhý závod a potřebujete, aby vaše svaly měly dostatek rychle využitelné energie, hodí se potraviny s vyšším glykemickým indexem (třeba hroznový cukr).
Mýtus č. 2 Chcete shodit? Tak po páté hodině večer nejezte
Na čase konzumace jídla sice do jisté míry záleží, nicméně není pravdou, že by se po páté nebo šesté hodině večer nemělo jíst. Nejvíc záleží na tom, jaký máte denní rytmus, fyzickou aktivitu a v kolik hodin jdete spát. Pokud v jedenáct večer, s naprostým klidem se můžete navečeřet třeba kolem osmé hodiny.
Stejně tak není zakázané konzumovat ovoce odpoledne, jak se někdy tvrdí. Důležitější je celkové složení vašeho jídelníčku. A pokud ovocem v deset večer nahradíte sladkou tyčinku, jistě půjde o změnu k lepšímu.
Mýtus č. 3 Lepek lepí střeva a přibírá se po něm
Je důležité si uvědomit, že hlavní funkcí našeho střeva je trávení potravin a následné vstřebávání živin. K tomu slouží právě rozsáhlá plocha tenkého střeva, která se svou velikostí přirovnává k fotbalovému hřišti. Pokud by tedy došlo k jejímu zalepení nebo jinému narušení lepkem, absorpční plocha by se zmenšila, zamezilo by se vstřebávání živin, a tím pádem by kleslo množství kalorií přijatých ze stravy. Nedocházelo by proto k přibírání, naopak by takový jedinec spíše hubl.
K narušení střevní sliznice v důsledku konzumace lepku dochází pouze v případě celiakie, mezi jejíž typické příznaky se řadí právě hubnutí či neprospívání a projevy deficitu některých živin. Pokud je celiak nově diagnostikovaný a ze své stravy vyřadí lepek, dojde často spíše k nárůstu hmotnosti.
Pokud tedy někdo lepek přestal jíst a zhubl, bylo to čistě z toho důvodu, že snížil svůj celkový kalorický příjem nebo ze stravy vyřadil nejen poměrně neškodné těstoviny či chléb, ale především sušenky plné cukru a tuku, sladké tyčinky a moučníky. Pokud však někdo jen vymění v kavárně koláč s lepkem za bezlepkový, ke snížení hmotnosti si nijak nepomůže.
Mýtus č. 4 Mléko není pro dospělého člověka vhodné
Tento mýtus je velice rozšířený, většinou se neopírá o mnoho argumentů a vystačí si s prostým tvrzením, že jsme jediným savcem, který konzumuje mléko jiných savců, což je nepřirozené a nevhodné. Ovšem nelze srovnávat stravovací zvyklosti člověka a jiných savců.
Mléko pro nás představuje historicky jednu z nejvýznamnějších základních potravin. Mléko umí člověk strávit bez problémů, jelikož neobsahuje žádnou složku, se kterou by si lidský organismus nevěděl rady. Výjimkou jsou případy alergie na bílkovinu kravského mléka a intolerance laktózy.
Mýtus č. 5 Mléko zahleňuje
Tento mýtus se traduje v podstatě z generace na generaci. Fáma o zahleňujícím efektu mléka se rozšířila v době, kdy jsme o mléku ještě moc věcí nevěděli, a vycházela ze schopnosti mléka vytvářet na sliznici tenký ochranný film, který se ale trávením brzy rozloží. Této vlastnosti naopak můžeme při léčbě zánětlivých onemocnění využít.
Je ovšem pravdou, že pokud je někdo v důsledku svého onemocnění zahleněný, tento efekt mu nemusí dělat subjektivně dobře. Je to však záležitost individuálního komfortu, o tvorbu samotného hlenu se nejedná.
Mýtus č. 6 Mléko odvápňuje
Mléko a mléčné výrobky jsou naším nejhodnotnějším zdrojem vápníku. Velmi dobrým živočišným zdrojem vápníku jsou také sardinky a jiné rybičky konzumované i s kostmi, ty se však v našem jídelníčku nevyskytují příliš pravidelně.
Často se udává, že i rostlinné zdroje jsou na vápník bohaté, nicméně je důležité brát v potaz také jeho celkovou využitelnost z různých zdrojů. Vstřebatelnost z mléčných výrobků se pohybuje kolem 30 procent. Vstřebatelnost vápníku v mléce zvyšuje obsah mléčného cukru (laktóza) a aminokyselin.
U rostlinných zdrojů bývá vápník vázán na látky, které jeho vstřebávání v těle blokují, proto je celková využitelnost z těchto potravin jen kolem 10 procent. Lepší vstřebatelnost má z rostlinných zdrojů například kadeřávek nebo mák, naopak u špenátu a řeřichy je vstřebatelnost pouhých 5 až 10 procent.
Mýtus č. 7 Kombinace kávy s mlékem je nebezpečná
Tento hoax se rozšířil prostřednictvím internetu. Údajně by po přidání mléka do kávy mělo dojít ke vzniku škodlivé vazby, kvůli níž se pro vás stane tento nápoj nebezpečným. Nemusíte se ale ničeho bát, pokud vám káva s mlékem chutná, klidně si ji dopřejte.
Pokud někomu káva v kombinaci s mlékem nedělá dobře, může to být kvůli intoleranci laktózy nebo přecitlivělosti na kofein. Jediné, co se po smíchání těchto dvou složek stane, je to, že se zpomalí vstřebávání kofeinu. Jestli se tedy potřebujete okamžitě „nakopnout“, bude lépe fungovat káva bez mléka. Naopak, pokud jste na kofein citlivější, může vám kombinace kávy s mlékem nebo smetanou spíše pomoci.
Andrea Jakešová Veronika Pourová  |
