Možná jste považovali anýz a všechny výhody, které tato plodina přináší, za výsadu jižanský národů. Ovšem bedrník anýz roste a kvete i u nás a Česko je také jedinou zemí, kde se vyrábí anýzová limonáda.
Anýz není lékořice
Anýz byl původním druhem v suchých a teplých oblastech Egypta, Sýrie, Řecka a Turecka. Obyvatelé těchto krajin ho jako první začali používat nejen pro jeho léčebné účinky, ale také v kuchyni jako koření. Postupnou kultivací a širším využíváním se anýz rozšířil až do střední Evropy. Zde sice známe podobnou rostlinu, lékořici, ale ta nemá s anýzem nic společného. Zatímco lékořice zvyšuje krevní tlak, a nedoporučuje se proto těhotným ženám, anýz má na zdraví žen (ať již těhotných, kojících, během menstruačních bolestí, nebo v menopauze) příznivý vliv. Stejný esenciální olej anethol sdílí s anýzem badyán (v angličtině se také nazývá „hvězdicový anýz“), přestože rostliny nejsou nijak geneticky spřízněné.
Ve starých herbářích se můžeme dočíst, že v 16. století připadal anýz neodolatelný hlavně myším, a používal se tedy do pastiček. V Číně dokonce věřili, že pár kapek anýzu dokáže dostat do pasti jakékoli divoké zvíře. Naopak staří Římané používali anýzová semínka k lepšímu trávení během bohatých svatebních hostin.
Koláčky i likéry
Teď už se anýz pěstuje po celém světě a hojně se využívá v medicíně i v gastronomii. Na Balkáně, ale i v Itálii a Německu ho často ucítíte v různém pečivu, v čínských nebo indických oblastech zase v masitých pokrmech. V anglicky mluvících zemích byly oblíbené i bonbony a další cukrovinky s anýzovou příchutí, do zavařenin ho dávaly i naše babičky. Zvyk přidávat anýz do svatebních koláčů se v některých anglosaských zemích udržel až dodnes.
Z dovolené si možná pamatujete chuť anýzu z likérů, jako jsou francouzský pastis, řecké ouzo, turecké raki, italská sambuca nebo likér anisado. Spojuje je tzv. ouzo efekt: když do nich nalijete vodu, tak se čirá tekutina mléčně zakalí. Sladká chuť anýzu dochucuje i některá zázvorová piva a nově i limonádu.
Anýz se sklízí před dozráním
Pro sklízení anýzových semínek je ideální konec léta a začátek podzimu. Většinou se udává přelom srpna a září, nicméně vždy záleží hlavně na počasí. Protože se našedlé dvounažky musí sklidit hned na začátku zrání, měli byste na bedrník anýz vyrazit už v těchto dnech. Plody najdete po odkvetení bílých kvítků na bedrníkových okolících, které musíte celé odstřihnout, nechat usušit a pak z nich semínka oddělit mnutím. Nejvíce rostlinek najdete na teplé jižní Moravě, ale v přírodě dejte pozor, abyste si bedrník nespletli s podobným bolehlavem plamatým.
Anýz prospívá zdraví a ochlazuje
Zjednodušeně řečeno, anýz zbavuje mrzutosti, plynatosti, chudokrevnosti, kašle, žaludku na vodě i křečí. Pomůže vám usnout, uvolnit svaly, zvýšit chuť k jídlu, pak strávit večeři i osvěžit dech. Tento výčet vám nestačí?
„Pak se vám možná bude hodit, že má bedrník obecně antibakteriální a antiseptické účinky, dokáže bojovat s plísní nebo mykózou a zmírňuje nejen projevy menopauzy, ale taky ranní nevolnosti o pár let dříve při těhotenství,“ vychvaluje ho lékařka Helena Kajtmanová. Používat se může buď přímo suchý drcený, nebo jako výluh a olej.
Na Středním východě také tradičně podávali anýzový čaj kojícím ženám k podpoře tvorby mléka. Spolu s dalšími bylinkami (fenykl, kmín) jej najdete i dnes v mnoha čajových směsích pro kojící matky.
Anýzové sušenky
- 1 hrnek změklého másla
- 1 hrnek cukru
- 2 vejce
- 1/2 lžičky anýzového extraktu
- 3 hrnky hladké mouky
- 1 lžička anýzových semínek
- 1 lžička soli
- 2 lžičky kypřícího prášku
Ve velké míse utřete máslo s cukrem. Přidejte vejce a anýzový extrakt. Smíchejte mouku s anýzovými semínky, solí a kypřícím práškem a poté ji postupně vmíchávejte do utřeného másla s cukrem.
Vytvořte z těsta malé kuličky. Na plechu vyloženém pečicím papírem je rozplácněte skleničkou namočenou v cukru. Pečte na 190 stupňů Celsia šest až sedm minut, nebo dokud sušenky lehce nezezlátnou (ale nenechte je zhnědnout). Můžete je nakonec potřít cukrovou polevou nebo posypat cukrem.
Springerle
Na cca 50 sušenek:
- 4 vejce
- 480 g moučkového cukru
- 4 g citronové kůry
- 645 g hladké mouky
- 5 g prášku do pečiva
- 4 kapky anýzového oleje
Vejce utřete s cukrem, poté přidejte anýzový olej a citronovou kůru. Nakonec do směsi vmíchejte mouku smíchanou s práškem do pečiva. Přikryjte těsto a nechte ho tři až čtyři hodiny odpočívat.
Na pomoučněném válu vypracujte těsto do plátu o tloušťce přibližně půl centimetru. Nakrájejte jej na obdélníky o velikosti přibližně 4 cm. Ty položte na pečicí papír a nechte přes noc nezakryté odpočívat na suchém chladném místě.
Ráno rozpalte troubu na 175 stupňů Celsia a pečte sušenky 15 až 20 minut, nenechte je přitom ztmavnout. Uložte je do vzduchotěsné krabice a pokud to vydržíte, počkejte týden, aby se pořádně uležely.
