Doporučujeme

Ušlapání davem na německém festivalu Loveparade si vyžádalo 19 obětí

Ušlapání davem na německém festivalu Loveparade si vyžádalo 19 obětí | foto: Profimedia.cz

Vědecky vysvětlená nejbizarnější úmrtí: Jak zabíjí absence spánku nebo dav?

E-kniha zdarma již není k dispozici
Dvojice vědců dala hlavy dohromady a v knize Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti líčí, co se děje v organismu člověka před skonem. Paul Doherty a Cody Cassidy zábavnou formou popisují i ty nejméně pravděpodobné způsoby úmrtí. E-knihu získají uživatelé iDNES Premium zdarma.

Čtenáři například zjistí, jak by probíhala smrt zaviněná nedostatkem spánku. Tento způsob odchodu ze života přitom dosud nebyl nikdy zaznamenán: jednoduše proto, že člověk dříve vyčerpáním usne, než stačí z nevyspalosti zemřít.

V roce 1964 se však šestnáctiletý středoškolák v Kalifornii zúčastnil unikátního vědeckého projektu. Pod dohledem lékařů nespal 264,4 hodiny, tedy v přepočtu přes jedenáct dní. Dosud se jedná o historicky nejdelší lékařsky potvrzenou dobu bez spánku.

Průzkum spánkového režimu

Mladík si ve třetí den experimentu spletl dopravní značku s chodcem, následující den byl skálopevně přesvědčen, že je profesionálním hráčem amerického fotbalu. Do postele neulehl ani poté, co mu začaly šestý den ochabovat svaly a ztrácel krátkodobou paměť. A v poslední den dokonce porazil jednoho z pozorovatelů v pinballu.

Chlapci tehdy stačilo 14 hodin spánku na to, aby se dal znovu dohromady. Takové štěstí neměli potkani, kterým vědci při experimentu pod nohama roztáčeli kolečko, aby je nutili k aktivitě a nedopřáli jim spánek. Smrt přišla po čtrnácti dnech.

Podobně by nejspíš dopadl také člověk. Autoři v knize zmiňují výsledek pozorování myší a opic. Během něj se zjistilo, že v bdělém stavu produkuje mozek jakousi odpadní bílkovinu, která narušuje jeho funkci. Pokud jsme vzhůru, nemůže tekutina odtékat, protože jsou mozkové buňky příliš blízko u sebe. Ve spánku se však smrsknou a nahromaděný mok se uvolní.

Dav se silou buldozeru

Doherty a Cassidy líčí také způsoby úmrtí, které jsou v reálném světě mnohem běžnější. Například umačkání davem.

Z fyzikálního hlediska podle nich není problémem, pokud početný dav putuje z místa na místo. Malér nastává, když se zastaví. Na rozdíl od mravenců totiž člověk není schopen vylučovat feromony, kterými by komunikoval s jedinci na opačné straně skupiny.

Nebezpečí umačkání závisí na koncentraci lidí na metr čtvereční. Pokud jsou v tomto prostoru dva lidé, dav je ještě průchozí, při čtyřech už nastává strkanice. O život jde zhruba od sedmi až osmi lidí na metr čtvereční.

Tragédie na festivalu Loveparade v roce 2010, kde bylo davem umačkáno 19 lidí

Masa těl se v takové chvíli chová spíše jako tekutina. Pokud jednotlivec spadne, vede to k dominovému efektu a k zemi jdou i všichni další. Skupinou proudí vlny, které vás odnáší svým směrem. Když se ocitnete mezi dvěma takovými protichůdnými vlnami, mohou vás snadno rozmáčknout.

Organismus vypovídá službu, pokud je tlačen silou pěti set a více kilogramů. Vědci takový tlak přirovnávají k buldozeru. Jestliže dav čítá tisíce osob, není pro něj těžké takovou sílu vyprodukovat. Dochází ke ztrátě vědomí, nenávratnému poškození mozku a následně smrti.

Lidské maso jako pochoutka pro žraloky? Omyl

Za bizarní považují autoři také situaci, kdy na člověka zaútočí žralok bílý. Pravděpodobnost takového úmrtí je podle nich mnohonásobně menší, než ze uklouznete na schodech domu a zabijete se dříve, než na pláž vůbec dorazíte.

Pokud se žralok přece jen rozhodne okusit lidské maso, je to podle nich především ze zvědavosti. Nedá se říci, že by byl lidský druh pro tyto predátory zrovna pochoutkou. Naopak, v našem mase se prý spíše přehrabují jako dítě v hrášku na talíři. A když přece jen ochutnají, obvykle sousto hned vyplivnou.

Útok žraloka bílého

V sedmdesáti procentech případů si žralok kousne pouze jednou a pak znechuceně putuje dál. Jenže i jediné zahryznutí může mít fatální následky. Vždyť stisk žraločích čelistí by dokázal lidské tělo vmžiku rozdělit na dva kusy.

Žraloci na své oběti často útočí od nohou. V případě, že se jejich kořistí stane vaše noha, dost možná vám přeříznou stehenní tepnu. Do čtyř minut ztratíte až dvacet procent krve v těle a v té chvíli už vám v podstatě není pomoci.

Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti s iDNES Premium zdarma

Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti

Kniha Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti popisuje spoustu dalších neobvyklých situací, která mohou vést ke konci lidského života. Dozvíte se například, co se ve vašem těle bude dít, pokud vás někdo pohřbí zaživa, když vás trefí meteorit nebo když si nasadíte ta nejhlasitější sluchátka na světě.

E-kniha zdarma již není k dispozici

  • Vybrali jsme pro Vás
iDNES Premium

Vaše údaje

Ověřovací kód uvidíte pouze se zapnutými obrázky
Přehrát kód z obrázku

S čím vám můžeme pomoci?

Zbývá 500 znaků.

Přečtěte si poučení o sbírání a ukládání informací, souvisejících s vaším dotazem.

Zpráva byla odeslána