Příběh Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný začíná právě událostmi kolem 17. listopadu 1989, které do víru převratných změn uvrhnou i dvě účastnice manifestací. Blondýna a bruneta, Moravanka a Slovenka, se rozhodnou smazat minulost a začnou podnikat.
Prodávají cokoli komukoli – falešné videokamery, máslo, granáty i vlastní tělo. Když je okradou, začnou krást taky. Střídavě jsou plné nadějí i na mizině, nicméně jejich bláznivé putování raným kapitalismem klopýtá nejen o naivitu a nezkušenost, nýbrž také o vzájemnou ženskou řevnivost. Stačí, aby se na obzoru objevil muž.
Deana Horváthová a Dagmar Veškrnová se herecky doslova utrhly ze řetězu, jejich energie však dokonale zapadá do bláznivé doby, kdy stará pravidla už neplatila a nová ještě nevznikla, kdy lidé hltali dosud zakázané ovoce od reklamy po sex a podvodníci všeho druhu měli pravé žně.
Z hrané černé komedie se tak postupem času stal historický dokument – a nejen díky bizarním rekvizitám nebo zběsilému převlékání kabátů. Jakubisko se znovu ukázal jako prorok, mimo jiné totiž ve filmu zaznívají projevy nacionalismu – a do roka se Československo rozpadlo.
Snímek Juraje Jakubiska Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný, kde dvojici hlavních hrdinek hrály režisérova žena Deana Horváthová a Dagmar Veškrnová, poté Havlová, vznikl v roce 1992 a po deseti letech se vrátil do kin v obnovené premiéře. Tehdy už byla Havlová první dámou a režisér pro MF DNES přiznal, že nyní už by s ní takovou komedii asi nenatočil. „Leccos se změnilo, to je pravda. Dnes už bych si těžko dovolil třikrát opakovat záběr, kde jí Deana vrazí facku nebo jí dát do úst větu, že o politiku se vůbec nezajímá, ani neví, kdo je kdo. Nicméně výhrůžný dopis nám Dagmar Havlová neposlala, dokonce ten film osobně uvedla na Dnech české kultury v USA. A obsadil jsem ji, protože je opravdu výtečná herečka, přinášela i vlastní nápady. Jen producent Miro Voštiar žertuje, že se říkalo – bylo by dobré ji obsadit, prý se kamarádí s prezidentem.“ |