Imunita dětí se nehorší, nárůst alergií přináší životní styl, říká lékařka

  17:20aktualizováno  17:20
Zatímco neexistují důkazy, že by dnešní děti stonaly více než generace před nimi, alergiemi skutečně trpí v moderním světě víc. „Méně pohybu a městský život připraví tělo na jiné podmínky, než které jsou v přírodě,“ říká lékařka a imunoložka Zuzana Vančíková.

Zuzana Vančíková, imunoložka. (21. 5. 2019) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Všimla jsem si, že existují přístroje na měření imunity, funguje to?
Přístroj na měření imunity je z odborného pohledu příliš velké zjednodušení. Umíme měřit různé stránky reaktivity imunitního systému, ale je to celá řada složitých testů, jejichž výsledky musíme správně interpretovat.

Kdy je tedy dítě „jen“ častěji nemocné a kdy má problém s imunitním systémem?
Vážné dědičné poruchy imunity se projeví již v útlém dětském věku, většinou už od narození neprospíváním, opakovanými průjmy, infekcemi dýchacích cest. Dalším příznakem mohou být opakované vyrážky a postižení orgánů. Lehčí poruchy se někdy vyvíjejí později, část z nich může mít také genetický podklad, ale největší množství poruch imunity je získaných. Celosvětově je nejčastější příčinou imunodeficitu podvýživa, ve vyspělých zemích k poruchám imunity naopak přispívá obezita. Častým problémem, který vyvolá podezření na poruchu imunity, je zvýšená nemocnost dětí po nástupu do předškolního zařízení. V kolektivu si děti předávají infekce častěji a je potom potřeba odlišit ty, které jsou nemocné víc, než je v této situaci běžné, a ty podrobněji vyšetřit.

Co je normální počet nemocí?
Na toto téma bylo publikováno mnoho studií, jejichž výsledky nejsou zcela shodné. Za normu je u kojenců a batolat většinou považováno ještě i osm nezávažných respiračních infekcí za rok, u školáka jsou to tři či čtyři takovéto infekce do roka. Pokud je dítě nemocné častěji, ale roste a prospívá a základní imunologické vyšetření je v normě, je potřeba počkat, než imunita fyziologicky dozraje. Imunita se vyvíjí u někoho rychleji, u někoho pomaleji.

Co doporučujete, když se vás rodiče ptají, jak posílit imunitu?
Zdravý životní styl a otužování. Někteří lidé si představují, že dostanou prášky a všechno bude rázem v pořádku. Na svém zdraví a zdraví našich dětí však musíme aktivně pracovat. „Zázračné pilulky“ samotné nezmůžou všechno. Pokud se jedná o situaci, kdy šlo dítě do kolektivu a začalo více stonat, tak je nutno si rozmyslet, zda není vhodné docházku ještě odložit. Dále je potřeba poskytnout dítěti po každé nemoci dostatečně dlouhou rekonvalescenci, aby nabralo síly a odpočinulo si. Když volíme podporu imunity, je vhodné se poradit s lékařem. Imunita dítěte se vyvíjí a jakýkoliv zásah do tohoto procesu musí být pečlivě uvážený. Jedním z prvních doporučení u dětí, které mají časté respirační infekce, je také očkování proti chřipce. Je překvapující, že mnozí rodiče raději koupí v lékárně potravinové doplňky, u kterých až na některé výjimky neexistují žádné klinické studie o jejich účinnosti, ale očkování proti chřipce, které je podloženo řadou odborných studií, pro své dítě nechtějí.

Zuzana Vančíková

  • Dlouhodobě se odborně specializuje na alergologii a imunologii a dětskou pneumologii.
  • Promovala na 1. lékařské fakultě UK v Praze v roce 1986.
  • Poté byla postgraduální studentkou imunologie v Československé akademii věd.
  • Od roku 2015 pracuje na Klinice dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK na Karlově v Praze.
  • Dříve pracovala jako lékařka na Bulovce, ve FN Motol či v Thomayerově nemocnici v Krči, v letech 2012 až 2015 byla primářkou dětského oddělení v Hořovicích.

Argument mnoha lidí, kteří se dnes obávají nechávat své děti očkovat, je, že dnešní děti mají nižší imunitu než dříve, co si o tom z pohledu lékaře myslíte?
Tento názor není podložen žádnými fakty, je to pouhé tvrzení, výmysl. Nemocnost a úmrtnost dětí je dnes mnohem nižší než před desítkami let, věk, kterého se dožíváme, se také stále prodlužuje, svědčí to snad o horšící se imunitě? Pokud někdo má opravdu sníženou imunitu kvůli vrozené nebo získané poruše, kvůli léčbě, chronické nemoci nebo z jiných příčin, má zvýšené riziko infekčních nemocí a jsou mu naopak navíc doporučena a hrazena mnohá očkování, která nejsou v základním očkovacím kalendáři. Je to tedy přesně naopak.

Mnozí se také ptají na důvody, proč zatěžovat dětský organismus očkováním proti žloutence, se kterou se dítě tolik nesetká.
Důvodem je to, že průběh žloutenky typu B je v tomto věku velice závažný a komplikovaný. Nejvíce rizikovou skupinou pro celou řadu infekčních onemocnění jsou právě kojenci a batolata. V Americe podle nových zjištění dokonce doporučují přesunout očkování proti spalničkám pod jeden rok věku a přeočkovávat v patnácti měsících, protože zjistili, že pokud dítě prodělá spalničky ve věku nižším než jeden rok, u jednoho ze šesti set se vyskytnou velmi závažné neurologické komplikace. Dítě se po několika letech od prodělané nemoci začne pomaleji vyvíjet, ztrácí nabyté schopnosti a během dalších několika let dojde k úmrtí. Proto chtějí chránit kojence co nejdříve.

Co doporučujete, když se vás rodiče ptají, proti čemu, kromě toho povinného, očkovat?
Mám tři děti, teď už jsou dospělé. Naočkovala jsem je kromě povinných vakcín také proti meningokokům, hepatitidám A i B, klíšťové encefalitidě, volila bych i pneumokokové vakcíny, ale ty ještě tehdy nebyly na trhu a také papilomaviry. Většina nově uváděných vakcín má své opodstatnění a logiku. Chrání proti nemocem, proti kterým nemáme léky nebo které jsou velmi nebezpečné a ani dnes je nedokážeme vždy vyléčit. Nedávno zemřelo v Česku tříleté dítě na pneumokokový zápal plic. Žádnou poruchou imunity netrpělo a rostlo a vyvíjelo se dobře.

Mají děti dnes častěji alergie než dřív?
Ve vyspělých zemích určitě ano. Je to nejspíše díky změně celého životního stylu v moderní společnosti. Jako názorný příklad uvedu Island, kde byla v roce 2008 publikována studie o výskytu alergií tamních školních dětí. Na Islandu je čisté prostředí, krásná příroda, skoro žádné alergeny, protože tam nejsou stromy a tráva ani moc zvířat. Strava je tam zdravá, voda čistá. Všechno by svědčilo proti alergickým stimulům. Vědci tam zkoumali, jak často jsou alergičtí rodiče a prarodiče – u nich byl výskyt alergií mizivý. Když se podívali na desetileté děti, zjistili, že se tyto děti rovnají v počtu alergických onemocnění dětem z Německa. Příroda ani okolí se ale na Islandu nezměnily, genetické vlohy populace se také tak rychle proměnit nemohou. Co se změnilo, je, že téměř všichni se sestěhovali do Reykjavíku a začali žít „západním“ moderním životním stylem, který s sebou přináší celou řadu aspektů.

Mám to tedy chápat tak, že do toho zasahuje, že děti ve městě se tolik nehýbou?
Ano, to také, ale je to jen jeden z mnoha faktorů, které ovlivňují zdraví. Jeden renomovaný odborník publikoval úvahu, kde cituje práce ukazující, že prevencí rozvoje astmatu je opravdu i to, když plíce a průdušky nutíme dělat každý den nějaké usilovné plné nádechy. Poukázal na to, že nárůst astmatu u dětí pozorují v USA zhruba od padesátých let, kdy začalo být běžné televizní vysílání a programy pro děti. Dnes už to není jen televize, ale také mobily a tablety, u kterých děti jen sedí nebo leží. Tento životní styl vede k tomu, že dýchají mělce a nemají hluboké nádechy. Dlouhodobé mělké dýchání má vliv na hladké svaly ve stěně průdušek – mají větší tendenci se smršťovat. To je jednou z příčin, které podporují rozvoj astmatu.

Co tedy dál?
Dalším z aspektů vývoje imunity je osídlení sliznic bakteriemi, a to hned po porodu. Děti narozené císařským řezem mají jinou mikrobiální střevní floru než děti porozené vaginálně, kojené děti mají jinou floru než děti uměle živené, děti žijící ve městě přicházejí do kontaktu s jinými bakteriemi než děti žijící na venkově a takových vlivů je ještě celá řada. Dětská imunita je dynamický děj a potřebuje ve správném časovém úseku správné stimuly. Pokud tyto stimuly chybí, už se to během života nikdy nedá dohnat.

Hodně lidí viní znečištění z dopravy, jak to je s tím?
Z dopravy uniká do ovzduší řada škodlivin, které poškozují především dýchací trakt a jeho obranyschopnost. Dopad na celkovou imunitu je také patrný. Avšak na dopravu je možno pohlížet také mechanicky. Kdyby lidé místo jízdy autem chodili pěšky, běhali nebo jezdili na kole, ubylo by výfukových zplodin a i civilizačních nemocí, protože pohyb mnoha lidem v dnešní době chybí.

Nejčtenější

Sparta - Slovácko 0:2, bez šancí, bez gólů, hosté trestali špatný výkon

Sparťanský útočník Libor Kozák nevěří svým očím během duelu se Slováckem.

Sparťanští fotbalisté vstoupili do nového ročníku levou nohou. V 1. kole Fortuna ligy proti Slovácku sehráli ve všech...

Učitel klečící na žákovi nepochybil. Nadávat však neměl, míní inspekce

Amatérské video zachytilo chování učitele Základní školy pro žáky se...

Česká školní inspekce (ČŠI) uzavřela vyšetřování incidentu ze Základní školy na pražském Zlíchově. Žáci na dvou videích...

Za pomalování Karlova mostu musí oba Němci platit, pět let nemohou do Česka

Soud muže na pět let vyhostil z Česka. (18. 7. 2019)

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal dva německé turisty za posprejování Karlova mostu. Za trestný čin poškození cizí...

Požár skladu s bateriemi je pod kontrolou. Škoda dělá přes pět milionů

Požár haly s bateriemi v Tursku u Prahy. (16. 7 .2019)

Po osmi hodinách se hasičům podařilo dostat požár skladu baterií a drobných elektrospotřebičů v Tursku u Prahy pod...

Babička zmizelé Valerie dostala osm let, mimořádně zvýšený trest nepadl

Obžalovaná Soňa K. u Obvodního soudu pro Prahu 3 (16. 7. 2019)

Soud potrestal babičku pohřešované Valerie osmi lety odnětí svobody ve věznici s ostrahou. Státní zástupkyně navrhla...

Další z rubriky

Muž pod vlivem drog řídil i přes zákaz, pak se policistům pokusil utéct

Mužova jízda skončila nárazem do zaparkovaného vozidla (17. července 2019).

Policisté zadrželi řidiče, který před nimi při náhodné kontrole začal ujíždět. Honička neskončila, ani když muž...

Dva víkendy bude lanový most na Jižní spojce neprůjezdný kvůli testům

Na řidiče na Lanovém mostě čeká další dopravní omezení.

Od začátku července probíhají na několika místech na pražské Jižní spojce různé opravy a stavby. Provoz je omezený i na...

Tisíc kilometrů za týden, to bylo rekordní dobrodružství z Čech do Německa

Před 125 lety se na 939 km dlouhou cestu vydal baron Liebieg s vozem Benz...

Šestnáctého července uplynulo 125 let od první dálkové jízdy na světě, která nese českou stopu. Dobrodružnou cestu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz