„Návrat velkých kopytníků do krajiny pomůže mnoha dalším živočichům. Zubři zde totiž svou přirozenou pastvou a okusem pomohou s obnovou funkčního biotopu,“ uvedla kurátorka kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová. Výběh má deset hektarů, do budoucna by se mohl rozrůst o dalších pět hektarů.
Součástí výběhu je chovatelské zázemí k ošetřování zubrů a jejich přikrmování a adaptační výběh, kam v pátek chovatelé umístili tříletou Grebelle z Belgie. V sobotu ráno stádo doplní samec Oskar. Dvouleté samice Onelina z plzeňské a Omega z olomoucké zoo byly z tohoto prostoru vypuštěny do výběhu.
Zoo chová celkem devět zubrů, pět v Troji plní osvětovou roli a čtyřčlenné stádo v Počernicích má ukazovat, jakou roli hrají zubři v přírodě. „Tím, že máme dva chovné prostory, můžeme mít dvě chovná stáda, protože zubři jsou stejně jako řada jiných kopytníků býložravci, kde je sociální struktura taková, že je jeden dospělý samec a několik samic,“ řekla Dobiášová.
Pražská zoo opět zachraňuje. Kromě koně Převalského i antilopy nebo gaviály |
Vegetaci ve výběhu tvoří volně vyrostlé stromy, křoviny a traviny. Doplňují je vysázené stromy, které jsou zatím chráněné oplocením. Tento biotop by měl být vhodným místem pro hnízdiště ptactva, díky spásání by se zde mělo dařit nektarodárným květinám významným pro motýly a trus zubrů by měl lákat koprofágní hmyz. Výběh doplňuje také tůň. Akademie věd bude vývoj biotopu pravidelně monitorovat.
„Projekt chovu zubrů v Dolních Počernicích je komplexní iniciativou, ze které budou těžit všechny strany. Rozšíří se prostory pro chov pražské zoo, místní krajina se začne uzdravovat a v neposlední řadě se nový výběh díky dvěma vyhlídkám stane atraktivním výletním cílem,“ uvedla náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti).
Dříve bylo místo podle starosty Počernic Zbyňka Richtera (ODS) skládkou sedimentu z pražských nádrží a potoků. „My jsme začínali na 20 místech v Praze, kdy jsme hledali vhodný pozemek. Nakonec jsme našli tohle. Do roku 2002 to bylo obdělávané pole,“ řekl koordinátor projektu Petr Štepánek (Zelení).
Pražskou zoo po rezignaci Bobka řídí náměstkyně, rýsuje se nový kandidát |
Zubr evropský je největším volně žijícím suchozemským obratlovcem Evropy, který vymizel z evropské krajiny v první třetině minulého století. V roce 1932 kvůli zubrům vznikla vůbec první mezinárodní plemenná kniha na světě, která je vedená v polské Bělověži. Čistokrevné zubry evropské chová pražská zoo od roku 1948. V roce 1957 se narodilo první mládě, celkem jich odchovala 104 a podporuje jejich navracení do míst jejich původního výskytu.
Pražskou zoologickou zahradu do konce října povedou dvě její náměstkyně, Markéta Hoidekrová a Eliška Pellešová, potvrdila ve čtvrtek náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti). Mezitím by měli pražští radní rozhodnout o tom, koho dočasně pověří řízením této příspěvkové organizace.
V pátek Komrsková řekla, že si nedokáže představit, že by byl dočasným vedením pověřen někdo jiný než ředitel odboru ochrany prostředí magistrátu Štěpán Kyjovský. Dodala, že radní by mohli řešit vedení zoo a výběr nového ředitele 20. října. Ředitel zoo Miroslav Bobek po obviněních z bossingu a šikany rezignoval na funkci k 31. říjnu a nyní čerpá dovolenou.
