Zoo Praha se spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojila do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči a získala zhruba 20 potomků žab zabavených v peruánských restauracích, kde měly být zkonzumovány. Titicaca leží na území Peru a Bolívie.
„Je pro nás velkou ctí, že část z tohoto odchovu jsme dostali i k nám, do Zoo Praha. Budeme se samozřejmě snažit k přežití vodnice posvátné také přispět - ale bez záchrany jezera Titicaca to v dlouhodobém horizontu bohužel nepůjde,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek v tiskové zprávě. Expozici dnes slavnostně otevřel s režisérem, hercem a zpěvákem Ondřejem Havelkou a s kurátorem chovu plazů a obojživelníků Petrem Velenským.
Žáby se snažily pářit
Vodnice posvátná je pozoruhodná už na první pohled. Nikdy neopouští vodní prostředí a téměř výhradně dýchá kůží. Vzhledem k nízkému obsahu kyslíku ve vysoko položeném jezeře Titicaca jí však musí využívat co největší plochu, a proto ji má po stranách těla, na hřbetě a na zadních nohou velmi nápadně zřasenou. Z toho důvodu se někdy označuje jako šourková žába.
Nádrž v trojské zahradě má podle zoo velkorysé rozměry tři krát tři krát dva metry a výtvarně byla inspirována zatopeným chrámem, který stával na břehu jezera Titicaca přibližně před 1000 až 1500 lety. „Potvrzením či alespoň indicií naznačující, že se nám podařilo vytvořit pro vodnice posvátné vhodné prostředí, je i to, že u nich hned po umístění do nádrže došlo k pokusům o páření,“ uvedl Velenský.
Pražská zoo chce zapojením do záchrany vodnic upozorňovat na problémy jednoho z důležitých ekosystémů, o což usilují všechny spolupracující organizace. Z dlouhodobého hlediska se totiž tyto žáby nepodaří zachránit, pokud se nepodaří zachránit toto největší jihoamerické jezero, uvedla zoo.
