Konec čachrů s obvody. Praha se přiblížila k systému krajských voleb

Pražský volební systém může být brzy naruby. Poslanci v prvním čtení schválili novelu zákona o hlavním městě, podle níž by voliči v metropoli už nevolili primátora a zastupitele podle zákona o obecních volbách, ale podle pravidel fungujících v krajích.

V Praze se chystá proměna systému magistrátních voleb. Poslanci ale novelu musí ještě dvakrát schválit. Ilustrační snímek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Brno se minulý týden přiblížilo k okamžiku, kdy se stane největším městem v Česku. Tedy alespoň formálně.

Podle projednávané novely zákona by se Praha "na papíře" stala krajem, což by v hlavním městě zapříčinilo jednu z nejdramatičtějších změn systému magistrátních voleb za poslední desetiletí.

MF DNES získala právní rozbor legislativců z magistrátu, který upozorňuje na dosud skryté, avšak výrazné změny, jež by novela přinesla.

Novela zákona o Praze

Navrhuje:

• Jen jeden volební obvod, aby politici nemanipulovali výsledky tím, že počet obvodů mění.
• Pevně stanovit počet zastupitelů na 65 (dosud byl mezi 55 až 70).
• Ústavní změnou by poslanci navíc jednorázově o dva roky zkrátili volební období. Nový primátor by tedy vládl v letech 2014 až 2016. Pak by se v Praze konaly volby ve stejném termínu jako ty krajské a metropole by se vrátila ke čtyřletému cyklu.

Jaké potíže změna způsobí:

• Cizinci ze zemí EU s trvalým pobytem v Praze by nemohli kandidovat a volit jako dosud, jak jim to umožňuje zákon o obecních volbách.
• Kandidátky by mohly podávat jen registrované strany, hnutí či koalice. Občanská sdružení by se voleb nemohla zúčastnit.
• V krajích lidé volí jen zastupitele jedné kandidátky. V Praze si mohli vybrat mix osobností z více stran či hnutí. O to by přišli.

"Změna by voliče připravila o panašování, což je možnost vybrat do zastupitelstva mix osobností z různých politických stran či třeba hnutí. V krajských volbách lidé vybírají jen jednu kandidátku jednoho politického subjektu," vysvětluje dokument radní Lukáš Manhart (TOP 09).

Materiál poukazuje i na to, že "v krajských volbách mohou kandidátky podávat jen registrované strany, hnutí, případně koalice". V Praze se naproti tomu primátorských voleb mohly účastnit i občanské organizace.

O devět procent méně voličů: cizinci, kteří dosud volit mohli

Dosud mohli volit cizinci. "Novela by zabránila cizincům ze zemí EU s trvalým bydlištěm v Praze kandidovat i volit, což dosud mohli," varoval Manhart.

Bývalý primátor a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) poznamenal, že v metropoli žije asi devět procent cizinců a ti by podle něj neměli přijít o šanci rozhodovat. Hodně mu vadí i omezení panašování, protože to dávalo lidem větší šance vybrat si kandidáty, kterým věří. "Ať se tedy připraví zákon, který umožní občanům EU volit zastupitele krajů v celé zemi," reaguje na výhrady poslanec Stanislav Polčák (STAN). Sám chce totiž změnu podpořit.

Novelu prosazují ve sněmovně poslanci ČSSD, ale připojili se s výjimkou ODS i někteří zástupci ostatních parlamentních stran. "Chceme napravit historicky vzniklou anomálii, a naopak nastolujeme jasný, přehledný a všem voličům srozumitelný volební systém, spravedlivý i vůči ostatním krajům a obcím," hájí nápad pražský poslanec ČSSD František Adámek, který změnu navrhl.

Jakkoli berou poslanci problém vážně, žertovali v kuloárech o tom, že Brno bude největším městem Česka a zda bude mít Praha jednoho hejtmana a jednoho primátora (vybrala by ho v extra volbách), či zda ponese jeden muž oba tituly.

Omezení pro občany EU či zahrnutí Prahy mezi kraje je však jen vedlejší efekt. Hlavním smyslem návrhu je zafixovat v Praze jeden volební obvod a pevně stanovit počet zastupitelů na 65. Obojí lze měnit dle vůle zastupitelstva a podle Adámka i řady jeho kolegů to vedlo k manipulacím s volbami.

Poslanci prosazují, aby se sladil termín magistrátních voleb s krajským hlasováním. To znamená, že by se následující volební období zkrátilo.

Je potřeba ještě dvakrát "ano"

Volební období od roku 2014 by trvalo jen do roku 2016, kdy se v Česku konají krajské volby, a metropole by se tak přizpůsobila jejich čtyřletému cyklu.

Pevně stanovený počet zastupitelů či jeden obvod politikům většinou nevadí. Ale jednorázové zkrácení volebního období a změnu termínu voleb podle cyklu krajů považuje například Polčák za "pitomost". "Městské části a magistrát jsou extrémně provázané," říká.

do PC
pro iPad

Pražská TOP 09 dodává, že by se zhoršila spolupráce velké a malých radnic – střídala by se období, kdy se jedni zastupitelé novou práci učí a druzí už se chystají na další volby. Na společné plány by jim zbylo méně času než nyní.

Poslanec Marek Benda (ODS) v souvislosti se zkrácením volebního období přidává varování: "Praze to uškodí."

Zkrácené volebního období už voliči v Česku zažili. "Není anomálií ani v našem právním systému, ani v zahraniční. V naší ústavní historii k tomu došlo v roce 1992 v případě České národní rady," přesvědčoval ve středu Adámek.

Nevěří, že se spolupráce magistrátu a městských částí zhorší. "Lidé jsou povinni komunikovat, když se nechají zvolit do funkce. To nemá přece s dobou výkonu mandátu, a kdy byli zvoleni, jestli o dva roky předtím, nebo potom, vůbec nic společného," myslí si. O tom ale bude sněmovna ještě jednat.

Předchozí návrhy prošly v prvním čtení, poslanci je musí schválit ještě dvakrát, aby platily. Podle informací MF DNES z kuloárů má Adámkův plán silnou podporu.