Spolu s památníkem vzniklo na hřbitově i odpočinkové místo se šesti lavičkami, které jsou věnovány významným představitelům Židovské obce v Praze, například zakladateli muzea S. H. Liebenovi a jeho ženě Sophii nebo dlouholeté poválečné ředitelce Haně Volavkové.
Dohledávání jmen všech válečných zaměstnanců a spolupracovníků muzea nebylo podle kurátora Martina Jelínka vůbec jednoduché.
„Už jen proto, že někteří z nich kvůli transportům do koncentračních táborů strávili na své pozici třeba jen pár dní,“ popsal. Doposud se podařilo identifikovat 161 jmen lidí, kteří působili na nejrůznějších pozicích, od ředitelů po uklízečky.
Alhambra v Praze. Zrekonstruovaná Španělská synagoga čeká na návštěvníky![]() |
Patřil k nim například i architekt František Zelenka, který připravoval expozice muzea za války, nebo fotograf Viktor Šik, jenž dokumentoval život v židovské obci v období holokaustu.
Památník připomíná i osud dospívající chlapce Jindřicha Prossnitze, který organizoval sbírky potravin pro lidi v koncentračním táboře Terezín, dokud tam nebyl sám transportován. Z Terezína následně putoval do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl zavražděn.
„Židovská obec v Praze byla během holokaustu zodpovědná za proces zabavování majetku i přípravu transportů. Byla tedy donucena sama zlikvidovat vlastní komunitu,“ poznamenal Jelínek.
Muzeum oslaví 120 let
Židovské muzeum v Praze v letošním roce slaví 120 let od svého vzniku. Jeho součástí je jedna z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě včetně významné knihovny.
„K příležitosti 120 let jsme pro veřejnost připravili celoroční program, který obsahuje přednášky, workshopy a výstavy, včetně výstavy v Národním muzeu, kde budeme vystavovat úplně poprvé,“ sdělila ředitelka muzea Pavla Niklová.
Židovské muzeum připravilo výstavu, která ukazuje osudy synagog |
Přesné založení Starého židovského hřbitova není známo, protože nejstarší archivní záznamy zanikly při požáru. Pohřbívalo se zde nicméně od první poloviny 15. století do konce 18. století. Je zde pohřbeno přibližně 100 000 lidí.
Na konci 18. století se židovský hřbitov přesunul do míst Žižkovské televizní věže na Praze 3. V současnosti k pohřbívání slouží Nový židovský hřbitov na Olšanech, kde má hrob například i spisovatel Franz Kafka.



















